Donáška jídla do postele nebo objednání k doktorovi: Čína využívá AI efektivněji než západ
foto: Obrázek vytvořený za pomocí AI/Čínské využití AI (ilustrační foto)
I přesto, že je AI západním vynálezem, Čína v posledních několika letech stále více ukazuje, že technologii dokáže využívat lépe, především ve službách zákazníkům. Z této skutečnosti plyne mnoho závěrů, z nichž si USA a evropské státy mohou vzít příklad.
Umělá inteligence v současné době bezesporu čím dál více mění způsob jakým přistupujeme ke každodennímu životu a vnímání světa kolem nás. Dnes je již běžnou skutečností, že když potřebujeme vyřešit problém s operátorem, úřadem, online obchodem nebo jinou službou, velmi často se nám na webové stránce společně s obsahem zobrazí také okno AI asistenta. Ten nám velmi často dokáže odpovědět na jednoduché otázky nebo vyřeší naše problémy spojené s užíváním daného produktu.
Není také žádnou novinkou, že umělou inteligenci hojně využívají studenti vysokých škol pro částečné nebo úplné psaní svých seminárních, bakalářských nebo dokonce diplomových prací. Univerzity po celém světě, ale také v České republice, která v tomto nepříliš pozitivním fenoménu nezůstává stranou, proto na tento fenomén reagují rušením závěrečných prací studentů. Umělá inteligence se totiž čím dál víc stává méně „robotickou” a více „realistickou”, takže poznat reálně napsanou práci od díla AI se stává nemožným.
AI je rozšířena po celém světě, ale Čína ji dokáže brilantně využívat ve službách
Vzhledem k rozšíření umělé inteligence po celém světě a nepřebernému množství různých jejích variací země chápou AI a její využití jiným způsobem. Podle Tracy Walsh z deníku the Conversation východoasijská velmoc Čína na rozdíl od západních zemí jako USA k umělé inteligenci přistupuje velmi odlišně a dokonce ve třech základních bodech týkajících se služeb se jí to navíc i ekonomicky vyplácí. Prvním z nich je skutečnost, že Čína nehledí na dosavadní chyby umělé inteligence a využívá ji i s předpokladem případných odchylek v její činnosti na nepříliš komplikované úkoly.
Jako příklad tohoto fenoménu uvádí web the Conversation řetězec restaurací Haidilao, který dle The business times mimo jiné v několika příštích letech plánuje expanzi i na zahraniční trhy, v roce 2016 zavedl AI pro systém objednávek jídla. Díky technologii AI tak byla společnost schopná úspěšně odbavit až 90% objednávek svých klientů a ušetřila čas svých zaměstnanců i nemalé prostředky na jejich výplatu. Jako druhý prvek čínského efektivnějšího využití AI je praktičtější a vlastně i jednodušší využití technologie umělé inteligence.
Kupříkladu v oblasti zdravotnictví se v západních zemích s AI počítá v oblasti robotiky, ale v Číně je opět umělá inteligence využívána spíše na péči o klienty, v tomto případě o pacienty. V dubnu 2024 aplikovala nemocnice ve Wuhanu umělou inteligenci na pozici sestry, která zjišťuje zdravotní stav pacientů a následně rozhoduje o jejich vyšetření doktorem podle důležitosti. Již po několika týdnech se ukázalo, že umělá inteligence je více než schopná na základě symptomů nemoci a dlouhodobé anamnézy určit důležitost vyšetření a ulehčit tak čas doktorům i pacientům při jejich dlouhém čekání v ordinaci.
Čínské využití AI ve službách zákazníkům přináší výhody i negativa
Třetí a poslední výhodou čínského využívání AI je podle Walsh schopnost poučit se z chyb, které se v minulosti objevily ve spojení s umělou inteligencí v zahraničí, a následně implementovat změněné mechanismy ve vlastních provozech. Čínské hotely podobně jako třeba v Japonsku k mnoha účelům využívají AI, avšak opět ne na koplikované úkoly zahrnující logistiku nebo organizaci fungování zařízení. Místo toho je lidská síla zase vhodně doplňována umělou inteligencí, která kupříkladu rozváží jídlo do pokojů. Jedná se tedy především o menší služby.
Je proto patrné, že na základě těchto tří jednoduchých prvků, tedy akceptace menších chyb a odchylek, zadávání praktických úkolů pro umělou inteligenci a poučení se z chyb uživatelů jsou čínské firmy schopny různými způsoby efektivně využívat AI. Co je však pro všechny úkoly současně společné je především malá náročnost a nepříliš velká komplikovanost úloh. Místo toho, aby umělá inteligence řešila problémy, na které člověk nestačí, naopak je jí svěřena poměrně „nudná” avšak velmi často sociálně náročná práce spočívající v komunikaci s větším objemem lidí, manuální práci, ale především ve službách.
Z čínského přístupu je proto možné se v množství věcí poučit. Umělou inteligenci vzhledem k četnosti jejích chyb nebo známému faktu „vymýšlení si informací” chatborů je proto třeba vždy brát s rezervou a příliš se na ní nespoléhat. AI zatím stále nedokáže nahradit kreativitu nebo empatii lidské mysli a vhodně reagovat v krizových situacích. Umělá inteligence také doposud není schopna vymýšlet nové možné cesty řešení. Čínský příklad nám dobře ukazuje, že je umělá inteligence stále velmi dobrým sluhou, ale špatným pánem. AI by se proto měla využívat především ve službách zákazníkům.
Autor: Ponte Ponte