Historie AI se píše od starověku, ale stále jí nerozumíme

Dějiny umělé inteligence sahají až do starověku. AI prošla rapidním vývojem v první polovině 20. století, aby byla na čas zpomalena nedostatkem technologie a vrátila se v plné síle ve dnešní době.

Historie umělé inteligence (AI) sahá tisíce let zpět, kdy lidé poprvé začali přemýšlet o tom, co by znamenalo stvořit „inteligentní“ bytost. Starověké civilizace, jako je Egypt nebo Řecko, si představovaly oživlé sochy a automaty, které by napodobovaly lidské chování. Tyto myšlenky se odrážely v mytologii i v praktických experimentech. Teprve ve 20. století se však začalo formovat reálné vědecké úsilí o vývoj strojů, které by měly schopnost myslet a rozhodovat podobně jako lidé. Tyto ideje byly mimo jiné shrnuty i v knize Karla Čapka R.U.R., ve které se také objevilo poprvé slovo robot.

Czech writer Karel Capek, who introduced the word "robot" to the world (R.U.R., 1921), was born #OnThisDay in 1891. pic.twitter.com/PjCa9fuwTn

— Bibliophilia (@Libroantiguo) January 9, 2016

Od Turinga po první souboje AI se šachovými mistry

Ačkoli to tehdy znělo jako science fiction, tyto nápady daly základ technologickému směru, který se dnes stal nedílnou součástí našeho každodenního života. Skutečné základy pro vznik AI byly položeny v roce 1950, kdy britský matematik Alan Turing publikoval svůj slavný článek Computing Machinery and Intelligence. Turing v něm nastínil myšlenku, že stroje by mohly mít „inteligenci“ podobnou lidské. Navrhl tzv. Turingův test, což byl pokus definovat inteligenci stroje jako schopnost chovat se tak, aby člověk na základě písemné komunikace nedokázal poznat, zda komunikuje s člověkem či strojem. Tento koncept se stal jedním z nejznámějších měřítek, jakým se AI hodnotí dodnes. Turing svým přístupem položil základní pilíře pro celé budoucí směřování umělé inteligence.

Prvotní průkopnické kroky v oblasti umělé inteligence byly podniknuty v 50. a 60. letech 20. století, kdy se skupiny vědců začaly snažit o praktické aplikace teorie, jako byly jednoduché programy schopné šachové hry. V roce 1956 se konala konference na Dartmouth College, kde se termín „umělá inteligence“ poprvé objevil v odborném diskurzu. John McCarthy, jeden z organizátorů konference, se pokusil definovat AI jako vědu a inženýrství vytváření inteligentních strojů. Tato konference byla důležitým milníkem, protože zde poprvé vznikla formální vize AI jako samostatné vědní disciplíny, čímž inspirovala vědce po celém světě k dalšímu výzkumu.

I přes zdárný počátek prošla AI „zimou"

Přes počáteční úspěchy se však výzkum v oblasti AI v následujících desetiletích potýkal s překážkami. V 70. a 80. letech prošel AI obdobím známým jako „AI Zima“ (AI Winter). Tato fáze stagnace byla způsobena neadekvátní výpočetní kapacitou tehdejších technologií a přehnaným očekáváním veřejnosti i investorů. Vědci zjistili, že schopnosti tehdejších počítačů ani zdaleka nedosahovala očekávání a cílů, které si na konferencích a ve výzkumu vědci stanovili. Přesto se podařilo vyvinout klíčové technologie, jako strojové učení, které se staly základem pro pozdější úspěchy v 90. letech. Teprve tehdy začaly vznikat první expertní systémy schopné analyzovat obrovské množství dat.

Obrovský pokrok přišel až s nástupem internetu a rychlým vývojem výpočetní techniky v 21. století. Vývojáři AI začali využívat nové možnosti, jako je analýza velkých dat (Big Data) a výkonné grafické procesory (GPU), které umožnily rychlejší a efektivnější učení strojů. Tento technologický pokrok přinesl zásadní změny ve způsobu, jakým se AI učí. Vznikly algoritmy hlubokého učení (deep learning), které daly vzniknout moderním technologiím, jako jsou rozpoznávání obrazu a hlasu. Tyto aplikace dnes nacházejí uplatnění nejen ve spotřební elektronice, ale i v lékařství, bezpečnosti a průmyslu.

AI ušla dlouhou cetu do dnešní podoby 

Dnešní AI je proto stále více autonomní a přechází z úzce zaměřených aplikací do komplexnějších, univerzálnějších systémů. Firmy, jako jsou Google, Tesla nebo OpenAI, investují miliardy do výzkumu a vývoje s cílem dosáhnout pokroku v oblasti tzv. obecné umělé inteligence (AGI), což by znamenalo vytvoření systému, který by měl schopnosti a inteligenci srovnatelné s člověkem v širokém spektru úkolů. AGI je zatím nedosažitelný cíl, ale vývoj AI a její aplikace, jako je ChatGPT nebo autonomní vozidla, ukazují, že cesta k tomuto cíli se zdá být stále reálnější.

Význam AI pro společnost neustále roste, a proto je stále důležitější řešit i etické otázky spojené s touto technologií. Vývojáři a vědci čelí výzvám spojeným s ochranou soukromí, zajištěním bezpečnosti a předcházení diskriminačním algoritmům. Regulace AI se stala klíčovým tématem v mnoha zemích po celém světě. Umělá inteligence tak nejen mění technologie, ale také klade zásadní otázky o budoucnosti lidské společnosti a o vztahu mezi člověkem a strojem. Dnešní kroky v oblasti AI mohou určovat podobu technologické budoucnosti na několik následujících desetiletí.

Zdroj: CodingForTech