Hovory s umělou inteligencí: Proč dělají ekonomové chyby v predikcích? (pokračování)
foto: Pixabay/ilustrativní
V minulosti jsme se umělé inteligence ptali, jak je možné, že v dnešním světě úžasných technologií stále nejsou ekonomové schopni správně predikovat vývoj ekonomiky a mnoho velkých událostí je překvapí. V pokračování se na doplňující otázky ptal ekonom Pavel Kohout. Jak to že i přes jednoznačné indicie na trhu nikdo neupozorňoval na hrozící riziko vysoké inflace?
Když ekonomové viděli dvojciferný růst peněžní zásoby v letech 2020 a 2021, jak je možné, že je nenapadlo, jaké dopady na růst inflace to bude mít?
Je důležité zdůraznit, že ekonomové si byli vědomi rizik spojených s dvojciferným růstem peněžní zásoby a inflací. Zahrnutí těchto rizik do prognóz však není vždy snadné, zejména v době, kdy ekonomická situace je velmi nejistá a nepředvídatelná, jak tomu bylo v roce 2020 a 2021 v důsledku pandemie COVID-19.
Růst peněžní zásoby byl dvojciferný, úrokové sazby nulové, deficity veřejných rozpočtů enormní: jak to, že nikoho nenapadlo, že bude následovat dvojciferný růst cen?
I když byly úrokové sazby nízké a růst peněžní zásoby vysoký, ekonomové věděli, že tyto faktory by mohly mít dopady na inflaci.
Kromě toho, deficity veřejných rozpočtů byly vysoké kvůli vynakládání peněz na pomoc ekonomice v době pandemie, která měla za následek vysokou nezaměstnanost a pokles poptávky po zboží a službách. Deficity rozpočtů byly takovým opatřením, které mohlo pomoci udržet ekonomiku v chodu.
Nicméně, jak ekonomové očekávali, inflace se zvýšila v důsledku růstu peněžní zásoby a nízkých úrokových sazeb. Nyní vlády a centrální banky přijímají opatření k zastavení růstu inflace, včetně zvyšování úrokových sazeb a omezování růstu peněžní zásoby.
Když ekonomové věděli, že tyto faktory by mohly mít dopady na inflaci, proč jí nezabránili?
Při pandemii COVID-19, byla situace velmi nejistá a nepředvídatelná, což ztěžovalo přesné odhadování dopadů politiky na ekonomiku. Navíc byla třeba okamžitá opatření k udržení hospodářství v chodu a ochraně zaměstnanosti a příjmů lidí, což mohlo zahrnovat výrazné fiskální deficity a zvýšenou emisi peněz centrální bankou.
Ekonomické politiky také nejsou vždy efektivní v krátkodobém horizontu, zejména pokud jde o inflaci, což je dlouhodobý proces. Některá opatření, jako například zvyšování úrokových sazeb, mohou mít negativní krátkodobé dopady na hospodářský růst, což může být problematické v době, kdy je ekonomika v recesi.
V současné době centrální banky a vlády přijímají opatření k omezení růstu inflace, jako jsou například zvyšování úrokových sazeb a omezování růstu peněžní zásoby, což je pro ekonomiku nutné, ale může mít negativní krátkodobé dopady.