O nerovnosti s robotem, zastáncem sociálního státu

18. 04. 2023
O nerovnosti s robotem, zastáncem sociálního státu
foto: systémem Stable Diffusion/ilustrativní

Jak vidí míru nerovnosti současná umělá inteligence? Co o optimální míře nerovnosti píše Piketty? Lze vůbec dosáhnout dokonalé majetkové a příjmové rovnosti? Na tyto a další otázky se systému ChatGPT ptal známý ekonom Pavel Kohout.

Budeme si teď povídat o nerovnosti.

Nerovnost škodí. Potřebujeme ji řešit.

Jaký názor má na nerovnost Thomas Piketty?

Piketty je známý svým kritickým postojem k rostoucímu rozdílu mezi bohatými a chudými. Tvrdí, že nerovnost je nevyhnutelným důsledkem kapitalistického systému a že bez zásahu vlády se bude nadále zvyšovat. Navrhuje zdanění bohatých a zdůrazňuje význam transparentnosti a spravedlnosti v ekonomice.

Je ideálem dokonalá majetková a příjmová rovnost?

Dokonalá majetková a příjmová rovnost se často považuje za ideál, ale z praktického hlediska je těžké ji dosáhnout a udržet. Různé úrovně motivace, talentu a odlišné přírodní podmínky vytvářejí rozdíly mezi lidmi a tyto rozdíly mohou být zdrojem růstu a inovace. Nicméně, příliš velké nerovnosti mohou být škodlivé pro společnost a mohou vést k sociální a ekonomické nestabilitě. Proto je důležité najít správnou rovnováhu mezi podporou růstu a inovace a zároveň snižováním příliš velkých nerovností.

Kde je tedy ta rovnováha? Jaká je optimální míra nerovnosti?

Optimální míra nerovnosti je složitá otázka a není jednoznačná odpověď. Různé země a společnosti mají různé preference a hodnoty, což ovlivňuje, jaký stupeň nerovnosti považují za přijatelný. Všeobecně platí, že příliš velké nerovnosti mohou být škodlivé pro společnost a mohou vést k sociální a ekonomické nestabilitě. Nicméně, určitá míra nerovnosti může být zdrojem motivace a růstu.

Co o optimální míře nerovnosti píše Piketty?

Thomas Piketty je kritikem rostoucího rozdílu mezi bohatými a chudými a tvrdí, že příliš velké nerovnosti jsou nebezpečné pro stabilitu společnosti a demokracie. V jeho knize "Kapitál v 21. století" argumentuje, že historické údaje ukazují, že příliš velké nerovnosti jsou nevyhnutelným důsledkem kapitalistického systému a bez zásahu vlády se budou nadále zvyšovat. Piketty navrhuje zdanění bohatých, zvyšování minimální mzdy, snižování pracovní doby a zvýšení daňové progrese jako možné způsoby snižování nerovnosti. Piketty však neposkytuje jednoznačnou odpověď na otázku, jaká je optimální míra nerovnosti, protože toto téma je složité a závisí na různých faktorech.

Pokud Piketty nezná optimální míru nerovnosti, nemůže tvrdit, že současná míra nerovnosti je příliš vysoká.

Piketty může tvrdit, že současná míra nerovnosti je příliš vysoká na základě empirických údajů, které ukazují, že rozdíly mezi bohatými a chudými se v posledních desetiletích dramaticky zvýšily. Jeho argument spočívá v tom, že tyto nerovnosti mohou vést k sociální a ekonomické nestabilitě a ohrozit demokratický proces.

Piketty tedy pouze spekuluje o tom, že míra nerovnosti je příliš vysoká. Ve skutečnosti může být naopak příliš nízká.

Piketty nespekuluje. Jeho argumentace je založena na empirických údajích a analýze dlouhodobých trendů, které ukazují, že nerovnosti se v posledních desetiletích zvyšují a že současná míra nerovnosti je na historických maximum. Nicméně, jak jsem již zmínil, otázka optimální míry nerovnosti je složitá a závisí na mnoha faktorech, a není snadné určit přesnou hodnotu.

Piketty ve svých studiích ukázal, že současná míra nerovnosti je na historických maximum a že velké nerovnosti mohou mít negativní dopad na ekonomický růst a stabilitu společnosti. Nicméně, otázka optimální míry nerovnosti závisí na mnoha faktorech a není snadné určit přesnou hodnotu, a proto je třeba vést o tom otevřenou a informovanou debatu.

"Mohou mít negativní dopad" -- toto tvrzení je čistá spekulace.

Opravdu může být slovo "mohou" vnímáno jako něco spekulativního. Nicméně, Pikettyho argumenty jsou podloženy empirickými daty a statistikami, které ukazují, že velké nerovnosti mohou mít negativní dopad na ekonomický růst a stabilitu společnosti. Tyto závěry nejsou založeny pouze na spekulaci, ale na analýze ekonomických teorií a faktů. Avšak otázka, zda a jaký dopad mohou nerovnosti mít, závisí na mnoha faktorech a může se lišit v závislosti na konkrétní situaci.

Empirická data spíše ukazují, negativní dopady na ekonomický růst a stabilitu společnosti měla příliš rovnost v bývalých socialistických zemí. Jak se k tomu Piketty staví?

Piketty se zabývá problematikou nerovnosti v kapitalistických ekonomikách a na toto téma se zpravidla zaměřuje. Přestože jsou v minulosti některé země, které praktikovaly socialismus, zažily ekonomické problémy spojené s příliš velkou rovností, neznamená to, že by Piketty nepřipouštěl, že může být nějaká míra nerovnosti, která je pro růst a stabilitu společnosti optimální.

Mějme ekonomiku A, kde žijí pouze chudí lidé. Dále je zde ekonomika B, kde žijí chudí a bohatí. Když odhlédneme od možných jiných faktorů, ve které z těchto dvou ekonomik bys žil raději?

Je těžké dát jednoznačnou odpověď na tuto otázku, protože existuje mnoho faktorů, které by mohly ovlivnit rozhodnutí. Pokud bychom ale odhlédli od ostatních faktorů, jako jsou například kvalita životního prostředí, bezpečnost nebo sociální soudržnost, a zvážili pouze míru chudoby a nerovnosti, pravděpodobně bychom chtěli žít v ekonomice B, kde by existovaly i bohaté vrstvy. V ekonomice B by totiž byly vyšší příjmy, což by mohlo vést ke zlepšení kvality života pro všechny obyvatele. Samozřejmě, v ideálním případě bychom chtěli žít v ekonomice, kde by nebyla vůbec chudoba a kde by byla co nejmenší nerovnost.

No vida. A jsme u toho.

Můžu Vám pomoci s něčím dalším?

Mohu znát příklad nějaké skutečně úspěšné rovnostářské ekonomiky?

Je těžké najít ekonomiku, která by byla naprosto rovnostářská a zároveň byla úspěšná ve smyslu vysokého hospodářského růstu, nízké nezaměstnanosti a dobré kvality života obyvatel. Existují však země, které se snaží minimalizovat nerovnosti a dosahují relativně vysoké úrovně sociálního blahobytu.

Jeden z příkladů může být Dánsko, které je známé svým vysokým životním standardem, nízkou nezaměstnaností a relativně malými rozdíly mezi příjmy různých vrstev obyvatelstva. V Dánsku funguje sociální stát, který zajišťuje vysokou úroveň sociálního zabezpečení pro všechny občany, a veřejné služby jako zdravotnictví, školství a doprava jsou na vysoké úrovni.

Dalším příkladem může být Norsko, kde se díky vysokým daním a regulacím dosahuje relativně vysoké míry rovnosti a současně vysoké úrovně sociálního blahobytu. V Norsku jsou také k dispozici kvalitní veřejné služby a existuje silný sociální stát.

Je třeba zdůraznit, že tyto země nejsou dokonalé a také mají své problémy, ale mohou posloužit jako příklad toho, že je možné minimalizovat nerovnosti a dosáhnout relativně vysoké úrovně sociálního blahobytu.

Dánsko i Norsko zbohatly v době, kdy měly vysokou míru nerovnosti. Například Norsko mělo v 19. století míru nerovnosti srovnatelnou se současnou Brazílií.

Je pravda, že Dánsko a Norsko zažily v minulosti relativně vysokou míru nerovnosti, zejména v době industrializace. Nicméně, oba státy si uvědomily důsledky této nerovnosti na společnost a aktivně pracovaly na jejím snižování. V současnosti mají oba státy jednu z nejnižších měr nerovnosti na světě a zároveň vysokou úroveň životního standardu a ekonomického růstu.

Je důležité si však uvědomit, že rovnostářské politiky Dánska a Norska se neliší jenom v tom, že zavedly vysoké daně a sociální dávky. Tyto země se také vyznačují relativně vysokou mírou sociálního kapitálu, tj. důvěrou a spoluprací mezi občany, což umožňuje efektivnější fungování sociálních programů a podporuje ekonomický růst. Tím chci říci, že úspěch Dánska a Norska nelze redukovat pouze na jejich vysokou míru rovnosti, ale je důsledkem celé řady faktorů, včetně kvality institucí, vzdělání, infrastruktury, inovací a podobně.

To je v pořádku, musíme si ale uvědomit, že nejprve je nutné zbohatnout a pak teprve zmírňovat nerovnosti.

Je pravda, že ekonomický růst může být pro země klíčovým faktorem v boji proti chudobě a zlepšení životní úrovně obyvatel. Nicméně, nerovnosti mohou mít také negativní dopady. Proto by měly být zohledňovány v plánování ekonomické politiky a jejich postupné zmírňování by mohlo být řešením, jak dosáhnout udržitelného ekonomického růstu a sociální stability.

Děkuji za rozhovor.

Rád jsem pomohl, těším se na případnou další spolupráci. Mějte se dobře!

vložil:

Tagy

▼-0.27%
1 den
▲+1.72%
1 týden
▲+4.41%
1 měsíc
▲+38.39%
1 rok
Akcioměr 41.79%
info
▼-0.36
1 den
▼-1.73
1 týden
▼-16.07
1 měsíc
▼-7.84
1 rok
Index stresu 36.37
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn