Umělá inteligence dobývá české podniky. Používá ji už 11 procent firem

Rychlost pevného připojení k internetu v podnicích v současnosti stále roste a na vzestupu je v Česku také používání technologií umělé inteligence. S umělou inteligencí pracují nejčastěji velké podniky, jejichž podíl v roce 2024 poprvé překročil hranici 40 %. Deník Vektor informoval Jan Cieslar, tiskový mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Přístup k internetu mělo už před dvaceti lety více než 90 % podniků v Česku. V 1. pololetí roku 2024 bylo 46 % podniků s 10 a více zaměstnanci připojeno k internetu rychlostí umožňující přenos 100 a více Mbit/s, v roce 2020 jich bylo 35 %.

„Superrychlý internet umožňující stahování více než 1 Gbit/s používalo letos celkem 8 % firem, tedy podobně jako v předchozím roce. Mezi velkými subjekty s 250 a více zaměstnanci disponovalo v roce 2024 tímto rychlým připojením 19 % firem,“ upřesňuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Malých firem s tuto rychlostí je pro srovnání 7 %, tedy téměř třikrát méně.

Schůzuje se online

Necelá polovina (47 %) firem realizuje online pracovní schůzky, a to jak pro interní komunikaci, tak pro online jednání s firemními partnery či klienty. V roce 2024 poskytovalo 67 % malých a 98 % velkých firem zaměstnancům vzdálený přístup k pracovnímu e-mailu. Zabezpečený vzdálený přístup k pracovním dokumentům nebo informačním systémům je méně častý, přesto jej letos umožňovala polovina malých, a dokonce 95 % velkých firem v Česku.

AI využívá dvakrát tolik firem jako před rokem, hlavně ty velké nehodlají zaostat

Podíl podniků používajících technologie umělé inteligence se v roce 2024 v Česku meziročně téměř zdvojnásobil na 11 %.

„Podniky nejčastěji pracují s technologiemi umělé inteligence umožňujícími pokročilou práci s texty, generování textů nebo řeči nebo s nástroji pro strojové učení. Každou z těchto technologií používá přibližně 5 % firem,“ dodává Kamila Burešová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Umělou inteligenci využívají především velké firmy s více než 250 zaměstnanci. Letos to bylo 41 % z nich, před rokem jejich podíl přesáhl 28 %.

Bezpečnostní opatření a zálohování, někteří zanedbávají vzdělávání

Mezi nejběžnější bezpečnostní opatření, která v roce 2024 používaly firmy v Česku, patřily metoda ověření pomocí silného hesla (87 % podniků) a zálohování firemních dat na externí úložiště (79 %). Ověřování identity uživatelů pomocí dvoufázového způsobu využívalo 37 % firem a 35 % používalo nástroje pro šifrování dat či dokumentů. Celkem 25 % malých firem letos uvedlo, že v oblasti kyberbezpečnosti své zaměstnance vůbec nevzdělává, z velkých firem toto uvedla 4 %.

Hackeři stále útočí, závady ale způsobují i zaměstnanci

Nejméně s jedním incidentem v oblasti kybernetické bezpečnosti se podle dat ČSÚ v průběhu roku 2023 setkalo 27 % firem. S kybernetickým útokem zvnějšku se během minulého roku potýkalo v průměru 7 % tuzemských podniků.

Přibližně čtyřikrát častěji než s vnějšími útoky se ale podniky setkávají s bezpečnostními incidenty způsobenými technickou závadou nebo v důsledku neúmyslného činu vlastního zaměstnance. Takových podniků bylo 25 %.

Útočníci využívají pokročilé techniky

Vzhledem k rychlému rozvoji technologií, ale také stále rostoucímu počtu kyberútoků by firmy měly dbát na vzdělávání svých zaměstnanců, nikoliv je opomíjet. Přesvědčená o tom je Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha.

Kybernetická bezpečnost se podle ní v dnešní digitální době stává stále důležitějším tématem. Vzestup kybernetických útoků představuje vážnou hrozbu nejen pro jednotlivce, ale i organizace. Útočníci využívají pokročilé techniky a nástroje k zneužití zranitelností v online prostředí, a proto je nezbytné znát metody prevence a ochrany, jak uvedla Večerková pro Deník Vektor.

Typy kybernetických útoků a jejich charakteristiky

Existuje podle ní mnoho typů kybernetických útoků, přičemž mezi nejčastější patří phishing, malware a útoky typu DoS nebo DDoS. Phishingové útoky se zaměřují na získání citlivých informací, jako jsou přihlašovací údaje nebo finanční informace, a to prostřednictvím falešných zpráv či webových stránek, které napodobují důvěryhodné instituce. Malware, tedy škodlivý software, může infikovat zařízení, krást data nebo způsobit jejich poškození.

Útoky typu DoS (Denial of Service) a DDoS (Distributed Denial of Service) se zaměřují na přetížení serverů nebo sítí, což vede k jejich nedostupnosti pro uživatele. Kromě těchto běžných útoků existují i méně známé, jako jsou útoky pomocí sociálního inženýrství, kdy se útočníci snaží manipulovat lidmi k odhalení citlivých informací, a útoky na API, které využívají zranitelností v mezisystémovém rozhraní aplikací.

Základní pravidla pro prevenci kybernetických útoků

Prevence proti kybernetickým útokům vyžaduje podle Večerkové dodržování několika základních pravidel. Mezi ně patří používání silných a unikátních hesel pro každou službu, což snižuje riziko prolomení více účtů v případě úspěšného útoku na jeden z nich. Důležité je také neotevírat podezřelé odkazy a přílohy, které mohou obsahovat škodlivý software. Pravidelná aktualizace softwaru a aplikací je dalším zásadním prvkem prevence.

Zdroj: ČSÚ, Coding Bootcamp Praha