ZE SVĚTA: Praská bublina AI? Jak kde. Někde vzniká i závislost

Před týdnem propukla panika na akciových trzích. Na vině je podle některých analytiků boom projektů umělé inteligence, které vlastně ukázaly, že jsou jen velmi efektivní, ale nafouknutá bublina, kterou provází příliš nadšená očekávání. Do toho se ovšem ozvalo i varování před závislostmi. Ale předtím si odběhneme nahlédnout do Venezuely a její plánované budoucnosti.

Uskupení BRICS vytáhlo horké želízko z ohně a ukazuje, která další země by do jejich spolku mohla v tomto roce zamířit. Překvapivě je tím želízkem Venezuela, kde před nedávnem proběhly prezidentské volby a velká část světa i domácí populace výsledek voleb označila za zmanipulovaný a neplatný. Uskupení BRICS mezi ně rozhodně nepatří. „Národ byl otevřený ve své rostoucí touze připojit se k BRICS. Prezident země navíc nedávno diskutoval o kladném vztahu, který národ má s kolektivem BRICS. Kromě toho projevily zájem státy jako Thajsko, Bolívie, Alžírsko a Nigérie. Všechny tyto země jsou pravděpodobnou možností,“ informuje BRICS na svých stránkách.

Nafouklá bublina umělé inteligence

Britský deník The Guardian se zamyslel nad panikou na akciových trzích z počátku minulého týdne. Akcie padaly nevídanou rychlostí a ekonomové se obávali, aby panika nenastartovala řetězovou paniku a tím hlubokou ekonomickou krizi. Trhy naštěstí propad ustály a akcie opět rostou. Ovšem Guardian se ptá, co je za tím.

Podle jejich analýzy za panikou stojí zjištění, že projekty umělé inteligence jsou jen bublinou, která co chvíli praskne. Nestojí za nimi tolik potenciálu, kolik její vývojáři slibovali. Přitom investoři si akcie technologických nováčků i starých matadorů s umělou inteligencí nakupovali ve velkém. A během paniky došlo k velkému výprodeji. Kupříkladu akcie společnosti Nvidia se propadly až překvapivě hluboko. Přitom Nvidia je jedinou společností, která dokáže projekty umělé inteligence svými čipy utáhnout.

Deník Guardian přirovnal paniku k postavičce kreslené pohádky, která při běhu zjistí, že už běží ve vzduchu, nožičky se jí stále kmitají, ale už udiveně hledí dolů a dochází jí, že gravitace je prevít, který se chopí každé příležitosti. „Když kreslená postavička vyběhla přes útes, podívá se dolů a uvědomí si, že stojí na vzduchu – a zřítí se. S trhy se investoři najednou domnívají, že ceny nemohou jen tak růst – a potřebují vytáhnout z projektů AI hotovost, což způsobí pád cen akcií. To se stalo akciím polovodičů, zejména společnosti Nvidia, která je v současnosti jedinou společností schopnou vyrábět čipy grafických procesorů, které pohání AI,“ míní Guardian.

Nová závislost

A máme tu novou hrozbu ohledně umělé inteligence. Závislost. Varovala před ní společnost OpenAI, která vyvinula nejpoužívanější komunikační umělou inteligenci ChatGPT. „Americká společnost OpenAI varovala, že někteří uživatelé se mohou „stát emocionálně závislými“ na realistické funkci voice-over jejího modelu umělé inteligence ChatGPT,“ informuje Bloomberg.

V prohlášení společnosti OpenAI bylo varováno, že emocionální vazba navázaná s hlasovou funkcí modelu umělé inteligence může vést k „závislosti“. A to obzvláště s ohledem na to, když se zadá ChatGPT, aby si konverzaci s uživatelem pamatoval. ChatGPT umí reagovat na lidský hlas se zpožděním pouhých 232 milisekund, což je reakce podobná lidské reakci. S výběrem hlasového modulu a paměti minulých konverzací se může u mnoha lidí vyvinout emocionální závislost na umělé inteligenci a výrazné poškození jak mezilidských vztahů, tak i kvality života jedince. Což by mělo neblahé dopady na pracovní trh a tedy i ekonomiku zemí. Evropská unie ve své směrnici zakázala, aby si uživatel mohl u jazykové umělé inteligence zadat zapamatování historie komunikace. To by mohlo Evropany před podobnými hlubokými závislostmi uchránit.

Zdroje: The Guardian, Info BRICS, Bloomberg, OpenAI