Podaří se Vojtěchu Kačenovi postavit v Brně nové Lužánky?

Hrátky se zchátralým stadionem trvají víc než 25 let. Za tu dobu se kolem lukrativního stadionu točili spekulanti. Politici neprokázali jednotu a odvahu k záchraně stadionu. Nyní však přišla nabídka, co se velmi těžko odmítá.

Nový majitel Zbrojovky Brno Vojtěch Kačena, za kterým stojí jeho firma Second Foundation, dal magistrátním politikům nabídku, která se dle mého soudu velmi obtížně odmítá. Chce koupit ruinu ikonického stadionu Za Lužánkami a na ní vystavět za své peníze supermoderní fotbalový stadion minimálně pro 30 tisíc diváků. Je to po mnoha letech transparentní nabídka od seriózního vlastníka fotbalového klubu, za kterým jsou reálné finanční prostředky. A najednou se odhaluje zvláštní a váhavý přístup některých brněnských politiků. Místo, aby po nabídce, která se neodmítá, okamžitě skočili, začínají do cesty stavět až bizarní překážky. Jakoby po skoro třiceti letech martýria okolo stadionu stále ožíval nějaký neznámý plán B.

V čele Zbrojovky Brno je silný manžer

Brněnský fotbalový klub prošel rukama celé řady majitelů. Byli mezi nimi podnikatelé, kteří fotbalu pomáhali. Ale některé z nich provázely kauzy, bankroty, násilí.

Brzy po revoluci se majitelem Zbrojovky stal bývalý brněnský hokejista Lubomír Hrstka. Přejmenoval klub na Boby Brno, vybudoval mega projekt Bobycentrum. Fotbalově se klubu dařilo, v sezoně 94/95 skončil klub na třetím místě, za dva roky byl čtvrtý. Pan Hrstka se však propadl do neřešitelných dluhů a nakonec byl odsouzený na 3 roky za poškozování věřitele a klub šel do dražby.

Pak se na dva roky stal vlastníkem klubu Jaroslav Bubla, který klub přejmenoval na FC Stavo Artikel Brno. Pan Bubla byl v roce 2002 postřelen do obou nohou, tou dobou měl spor s Radovanem Krejčířem.

Podobně krátkou epizodu měl v klubu Vlastimil Sehnal, po němž v roce 2005 na sedm let do čela klubu postavili bratří Roman a Stanislav Prosové. Za jejich vlády nad klubem se vrátil původní název FC Zbrojovka Brno, v roce 2012 i pád do druhé ligy a navíc se bratři Prosové dostali do velký finančních obtíží.

Na rok přešla většina akcií na advokáta Jaroslava Přečka, ten klub stabilizoval, navrátil se s ním do 1. ligy, ale ze zdravotních důvodů klub prodal Václavu Bartoňkovi. Ten stál v čele dlouhých 11 let. Byl u fanoušků Zbrojovky velice neoblíbený, nicméně brněnský klub roky finančně podporoval.

Václav Bartoněk nakonec klub v roce 2024 prodal Regionální hospodářské komoře Brno, po pár měsících pak klub přešel na společnost OneCap, kterou reprezentují Jaroslav Havel a Jan Mynář. V srpnu 2025 získal 80 % akcií Vojtěch Kačena a jeho společnost Second Foundation, 20 procent vlastní nadále OneCap.

Velmi zajímavé je personální propojení současných majitelů se silnou společností Sport Invest, kterou vlastní Viktor Kolář. Společnost Sport Invest do brněnského klubu přivedla sportovního ředitele Martina Jiránka nebo sportovního manažera Jana Poláka, který za brněnskou Zbrojovku roky hrával. Akademii řídí další reprezentant Sport Investu Michal Prokeš a mladé brankáře v akademii vychovává Antonín Kinský starší. A vrcholem spolupráce je nový a velmi úspěšný trenér Martin Svědík, který do Brna přišel díky Sport Investu. Těmito personálními tahy ve spojení s finančním zázemím se Zbrojovka Brno stává konkurenceschopným ligovým týmem.

Magistrát má po mnoha letech partnera

Téměř čtvrt sloletí se na Magistrátu řeší záchrana fotbalového stadionu Za Lužánkami. Vše začalo v lednu 2002, kdy fotbalový stadion vydražil za 11,5 milionu korun Kamil Pochylý. Ten sliboval rekonstrukci stadionu, ale záhy obrátil a chtěl stadion směnit za nemovitost v Masarykově ulici, která měla hodnotu přibližně 20 miliónů korun. Radní s tím nesouhlasili. Proto radnice odkoupila stadion za sedmnáct a půl miliónu korun.

V roce 2007 schválilo zastupitelstvo technicko-ekonomické zadání modernizace stadionu. Toto byl nejnadějnější krok k rekonstrukci stadionu za celou dobu. Byla naplánovaná na roky 2007-2011 a náklady byly vyčísleny na 2 mld. korun. Architektonický návrh stadionu pro 30 tisíc diváků připravil Petr Hrůša a vzorem mu bylo římské Koloseum. Město počítalo s investicí 740 milionů korun, zbytek měl přijít ze státního rozpočtu. Bohužel nakonec slíbené finance nebyly schváleny a tak město v prosinci 2007 zrušilo výběrové řízení na firmu, která měla rekonstrukci zrealizovat.

Pak už Magistrát jen roky sekal trávu a nálety na hřišti. Mezi léty 2011 až 2024 postupně brněnský Magistrát opouští představu, že zachová chátrající stadion a vše postupně směřovalo k demolici bortícího se fotbalového stánku. Dokonce v roce 2023 zastupitelstvo rozhodlo o odstranění stavby a začala příprava k demolici. Naštěstí se však objevil zachránce Vojtěch Kačena a nabídl městu, že koupí pozemek a na své náklady nejdříve zlikviduje chátrající stadion a pak vybuduje moderní fotbalový stadion. Tím zachová magickou atmosféru fotbalového prostoru Za Lužánkami.

Do komunálních voleb se s rekonstrukcí stadionu nezačne

V září 2025 zastupitelstvo schvaluje výstavbu nového fotbalového stadionu Za Lužánkami. Na místě kde stále stojí ruina původního stadionu. V tu chvíli se zdálo, že to půjde lehce a rychle. V dokumentu si zastupitelé ponechali otevřená vrátka v podobě dovětku-pokud to bude technicky a právně možné. Ale v té chvíli byli i největší skeptikové  přesvědčeni, že do několika měsíců se s rekonstrukcí opravdu začne. Rada města Brna v listopadu 2025 schválila zadávací dokumentaci koncesního řízení na nový stadion Za Lužánkami. Předmětem koncesního řízení bylo prodat investorovi městské pozemky Za Lužánkami, s tím, že on na nich na vlastní náklady postaví a bude provozovat nový stadion.

Překvapivě se do koncesního řízení v lednu 2026 přihlásili tři zájemci. Vedle Vojtěcha Kačeny ještě dvě stavební firmy, a to Syner a Metrostav.  Konečnou nabídku však nakonec podal jenom Vojtěch Kačena. Ale nastaly další komplikace. Nejprve spor o cenu pozemků: město Brno po započtení demolice chtělo po majiteli Zbrojovky 200 milionů korun. Posudek Zbrojovky po započtení demolice navrhoval částku výrazně nižší a to 5 milionů pro město. Proto město zadalo revizní posudek, který stanovil částku 49 milionů korun. I tuto částku nakonec majitel Zbrojovky akceptoval. Ale to už bylo po termínu, co se v podaném dokumentu mohly měnit zásadní parametry, což je mimo jiné i cena.

Navíc radní pro sport pan Tomáš Aberl (TOP 09) zveřejnil v srpnu 2026 informaci, že Ministerstvu kultury vadí výška stadionu, která je naprojektovaná na 37 metrů. Právě vysoké tribuny prý ruší panorama Brna. Přitom výhledu na panorama brání tři mrakodrapy mnohem vyšší, než by byly navrhované tribuny stadionu. Na posledním zastupitelstvu před komunálními volbami, v úterý 15. září 2026 zastupitelé koncesní řízení jednomyslně zrušili a rozhodli o vypsání nového. Ale o tom již rozhodne nové zastupitelstvo, které vzejde z říjnových voleb.

Současná koalice přišla o jedinečnou možnost dát zelenou výstavbě tolik očekávanému fotbalovému stadionu. Nebo bylo za někdy nepochopitelnými průtahy i něco jiného? O tom můžeme nyní jen spekulovat. Končící koalice měla vcelku pohodlnou většinu v zastupitelstvu. Je složená z pěti subjektů, a to konkrétně z těchto stran: Společně (ODS+TOP 09), část „neposlušných“ zastupitelů za ANO, KDU-ČSL, STAN a Brnoklidem. Nejviditelnější osoby, které se v celé kauze brněnského fotbalového stadionu angažovaly, byly paní primátorka Markéta Vaňková (ODS) a radní pro sport pan Tomáš Aberl (TOP 09).

Asi důsledkem neúspěšného počínání současných komunálních politiků je to, že do říjnových komunálních voleb jde nové hnutí Za Lužánky, které má zásadní bod svého programu výstavbu nového stadionu. V Brně jsou dvě podivuhodná místa. Jedním je ikonické místo chátrajícího stadionu, které roky přitahovalo davy fanoušků a přinášelo ohromnou radost a emoce deseti tisícům fanoušků. Druhým je brněnská radnice, kde se dá zauzlovat a zatarasit cesta, která se na první pohled zdá jako přímočará a celkem snadná. Proto mnoho fotbalových příznivců zůstává i nadále v napětí, jak to nakonec s rekonstrukcí fotbalového stadionu Za Lužánkami dopadne.