Syrská ekonomika stojí na drogách a ropě. Kdo převezme otěže?

Ekonomika Sýrie prošla za posledních patnáct let vývojem jako na houpačce. Občanská válka umožnila růst černého trhu a rozdělení nalezišť surovin po celé zemi. Osud Sýrie je nejasný a právě ropa nakonec možná rozhodne.

Francouzský novinář a ekonomický redaktor televizní stanice France 24 Charles Pellegrin v rozhovoru vysvětlil, že ekonomika Sýrie byla špatná již na začátku roku 2010, kdy se první proti asadovští rebelové začali dostávat k moci. Vláda však společně s prezidentem Asadem dokázala situaci stabilizovat a v roce 2011 dokonce roční HDP země stouplo o 2,9 %. Situace v zemi však během roku eskalovala a v Sýrii se začaly vytvářet ozbrojené palamilitrání frakce, což vedlo k vypuknutí otevřené občanské války v polovině roku 2012. 

HDP Sýrie za občanské války jako na houpačce

Právě válka zásadně ovlivnila ekonomickou situaci v zemi, kdy roční HDP v obou prvních letech konfliktu kleslo o nejméně 26,3 %. Po tomto obrovském skoku došlo k menšímu zlepšení v roce 2014, kdy byl pokles zmírněn na 10,3 %, ale zlepšení netrvalo dlouho. Země totiž byla v dalších třech letech zpustošena vlivem íránských a ruských vojenských zásahů. Ty měly za cíl podpořit vládu prezidenta a generálního tajemníka Socialistické strany arabské obrody Bašára al-Asada. Stabilita v zemi však byla vykoupena utrpením obyvatelstva.  

Syria's GDP per capita is now lower than it was 75 years ago (Source: Semafor). pic.twitter.com/NPIYNnMI7X

— Ussal Sahbaz (@ussalEN) December 9, 2024

Po stabilizaci poměrů v zemi v roce 2018 sice podle Pellegrina nastal menší obrat a HDP začalo růst, avšak ne závratně. V roce 2018 zaznamenala Sýrie růst HDP o 1,4 % a o rok později jen o 1,2 %. V roce 2020 však HDP zase mírně spadlo. Země se tak i několik let po válce nedokázala vzpamatovat ze špatné ekonomické situace a oproti začátku dekády HDP podle Pellegrina kleslo až na polovinu. Důvodem pro tak zásadní pokles HDP byl především lidský faktor, tedy nedostatek pracovní i kupní síly. 

Ten byl způsoben imigrací asi 5,6 milionů Syřanů a samozřejmě také více než půl milionem obětí občanské války. Přibližně 1,5 milionu lidí je dnes kvůli válce v invaliditě a přes 6 milionů občanů Sýrie bylo nuceno opustit své domovy především z toho důvodu, že úplně zničeno nebo zásadním způsobem poškozeno byla až ⅓ všech nemovitostí. Zásadní problém však spočívá především také v likvidaci velkého množství infrastruktury, kterou pravděpodobně nové vedení země nedokáže bez mezinárodní pomoci nikdy obnovit. 

Občanská válka v Sýrii testovacím hřištěm Ruska

Rusko nestabilní situaci v Sýrii náramně využilo nejen k upevnění moci v regionu, ale především také k testování nových i modernizovaných přírůstků do svého vojenského arzanálu. Mezi ně patřily moderní helikoptéry Kamov Ka-52, letouny Su-30, Su-57 nebo Su-35 či modernizované tanky T-90, střely Kalibr nebo později systém protivzdušné orbany S-300 a S-400. Mnoho z nich nyní Rusko nasadilo na ukrajinské frontě. Ruská propaganda jela na plné obrátky a země se zase cítila jako velmoc. 

To však netrvalo dlouho, neboť chlouba ruského námořnictva, jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov, byla z důvodu neúspěšného přistání letounů Mig-29 a Su-33 v roce 2016 významně poškozena. Dosud se loď nepodařilo opravit a pravděpodobně k tomu v budoucnu ani nedojde. Posledním pomyslným hřebíčkem do rakve však byla bitva o Chašam v únoru 2018 mezi Wagnerovci a jednotkami americké armády v okolí naleziště ropy Dajr az-Zauru ovládané protiasadovskými povstalci. Wagnerovy jednotky vyzbrojené nejmodernější technikou zaútočily na americkou pozici. Odpověď USA však Rusy rozprášila.   

Nejasná budoucnost vývozu Sýrie

Země je podle Pellgrina vystavena vysoké míře inflace a velké množství obyvatel kvůli snižování hodnoty měny také přišlo o většinu svých úspor. Zásadním problémem je však především černý trh, protože Sýrie se od konce občanské války stala předním výrobcem amfetaminu Captagon na světě. Podle France 24 je Sýrie v současné době výrobcem až 80 % Captagonu v celém světě. Pravděpodobně nejvíce však drogu využívají blízkovýchodní teroristické organizace. Země sice vyváží také olivový olej, ořechy nebo fosfor, ale právě naleziště této látky byly převedeny na Rusko v důsledky jeho pomoci prezidentu Asadovi. 

Stejně jako fosfor jsou pro budoucí směřování země podstatné také naleziště ropy, které však v poměru k dalším zemím v regionu Blízkého východu neovlivňují světový trh tak zásadně. Jsou totiž i přesto velmi důležité pro ekonomickou situaci v zemi především kvůli tomu, kdo je zodpovědný za prodej ropy. Kontrolu ropného průmyslu v zemi vykonávala částečně syrská vláda, ale mimo jiné také Syrské demokratické síly podporované USA, které byly Asadovým režimem dle Reuters obviněny z vyvážení ropy nelegálně do Kurdistánu. Je proto otázkou, kdo se nyní ujme ropných nalezišť a jak se situace v zemi dál vyvine. 

Sýrie je postavena před množství výzev

Pokud by konflikt v Sýrii vypukl znovu, důsledky by pravděpodobně byly ještě katastrofálnější, než před deseti lety. Sýrie se stále nevzpamatovala z předešlých bojů, ekonomika zůstává křehká a infrastruktura je jen částečně obnovena. Nový konflikt by proto jistě prohloubil humanitární krizi, zrychlil migrační vlny a ještě více destabilizoval region. Konflikt by však mohl posílit geopolitické soupeření mezi globálními a regionálními hráči, jako je Rusko, Írán, Turecko nebo Saúdská Arábie, což by mohlo mít globální dopady.