AI datacentra prý ničí planetu. Kvantové počítače budou ještě horší

12. 05. 2026
AI datacentra prý ničí planetu. Kvantové počítače budou ještě horší
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek

Kvantové počítače potřebují k provozu obrovská kvanta elektřiny. Bez čistých zdrojů bude jejich rozvoj ekologickou katastrofou.

Kvantové počítače se pomalu přesouvají z laboratoří do světa reálné infrastruktury. První opravdu velký evropský pokus o reálně využitelný kvantový výpočetní systém, odpověď na americké a čínské investice, se má do komerčního provozu dostat ještě letos. Vědci se těší na nové možnosti, kryptografové vyvíjejí obdobné algoritmy – a ekologové se obávají blížící se katastrofy. Neví se, kolik energie budou tyto stroje potřebovat, ale je jasné, že jejich nároky budou obrovské.

Právě energetika se během posledních dvou let stala jedním z hlavních témat kolem umělé inteligence. Moderní AI datacentra spotřebovávají elektřinu v řádu stovek megawattů a pro rozvoj AI je nedostatek síťové kapacity klíčovým problémem. Pro ekology je pak AI noční můrou: technologické firmy postupně opouštějí sny o uhlíkové neutralitě a jsou ochotné svá datacentra napájet bez ohledu na klimatickou změnu. A nejde jenom o záložní nebo doplňkové zdroje, které často „jedou“ na plyn (turbíny) nebo na naftu (dieselové generátory).

Drsným příkladem je připravované datacentrum Stratos v americkém Utahu, které má mít v první fázi příkon čtyři GW a po dokončení dokonce devět gigawattů. Pro ilustraci: je to víc, než kolik činí průměrná spotřeba celé České republiky; jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrábějí zhruba po dvou gigawattech elektřiny.  

A k výrobě tohoto neuvěřitelného množství elektřiny nemají sloužit žádné obnovitelné zdroje, ale výhradně zemní plyn. Ostatně, datacentrum je strategicky umístěno v těsné blízkosti plynovodu Ruby Pipeline.

Projekt Stratos ukazuje, proč výzkumná agentura BloombergNSF v prosinci 2025 zvýšila odhad spotřeby amerických datacenter pro rok 2035 na 106 GW – to je zvýšení o 36 procent oproti o pouhých sedm měsíců starší prognóze.

Kvantové počítače a elektřina

Vedle AI se rýsuje další technologie, která může energetickou infrastrukturu zatížit podobným způsobem: kvantové počítače.

Existují v podstatě tři hlavní architektury těchto počítačů. Za tradiční se dá považovat ta, která využívá supravodivosti materiálů při teplotách blízkých absolutní nule. Na tuto architekturu sází například IBM nebo Google – ale její energetická náročnost je extrémní. Na jednotku výpočetní kapacity (viz dále) potřebuje 160 MW energie; tvrdí to alespoň autor názorového článku na portálu Sifted. Alternativní přístupy, takzvané iontové pasti nebo fotonické systémy by měly být při komerčním nasazení energeticky úspornější, se spotřebou 140 resp. 100 MW.

Uvedená čísla se vztahují k provozu kvantového výpočetního systému se čtyřmi tisíci tzv. logických qubitů. Detaily stranou: jde o často uváděnou minimální velikost systému pro prakticky využitelné výpočty, například simulace chemických reakcí, návrh nových materiálů nebo složité optimalizační úlohy.

Jak velké kvantové výpočetní kapacity postupně vzniknou, to nikdo neví. Konzervativní scénář počítá s tím, že tato technologie zůstane úzce specializovaným nástrojem, takže globálně vzniknou desítky, maximálně stovky systémů. V tom případě by jejich energetická náročnost nepředstavovala velký problém.

Existuje však také scénář raketového rozšíření této technologie. Pokud quantum computing získá velké průmyslové využití, především v optimalizacích všeho druhu, tedy od chemie přes materiálové vědy a farmacii až po finance nebo obranu, vzniknou tisíce systémů na úrovni dnešních datacenter. To by znamenalo možná až terawatt i víc příkonu; pro porovnání, globální spotřeba elektřiny dnes odpovídá zhruba 3–3,5 TW kontinuálního výkonu.  

Hrozba takového „žrouta“ elektřiny přichází v době, kdy energetická infrastruktura beztak naráží na limity kvůli AI datacentrům, elektromobilitě a elektrifikaci průmyslu. Pokud se kvantové počítače skutečně rozšíří do průmyslového využití, vytvoří další tlak na stabilní bezemisní zdroje energie.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn