Alarmující. Česká ekonomika se dosud nevrátila na předcovidovou úroveň

Rostoucí HDP a další ekonomické ukazatele naznačují, že oživení české ekonomiky nadále pokračuje. K růstu přispěla zejména spotřeba domácností. Investiční aktivita naopak výrazně poklesla a ekonomika se podle analýz České národní banky (ČNB) nadále pohybuje pod svým potenciálem. Předcovidové úrovně by mohla dosáhnout ve druhé polovině letošního roku.

„HDP v prvním kvartále vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,2 %. K růstu přispěla zejména spotřeba domácností, která se ale nacházela 7 % pod úrovní zaznamenanou před covidem. Naopak investiční aktivita výrazně poklesla, mezičtvrtletně o 7,9 %, což je největší pokles v historii,“ uvedl Aleš Michl, guvernér ČNB.

Pozitivní zatím zůstává vývoj inflace. Z 18 % v září 2022 klesla na 2 % v únoru a březnu letošního roku. V zemi tak byla obnovena cenová stabilita. V následujících měsících se inflace pohybovala v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle ČNB – v květnu byla 2,6 %. Pro dlouhodobé udržení inflace poblíž cíle je ale podle guvernéra Michla nutné pokračovat v přísné měnové politice.

Světýlko na konci tunelu?

S poklesem inflace dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností. Postupné oživení domácí poptávky potvrzují i čísla za tržby v maloobchodě a ve službách. Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí dosáhl 7 %. Podle dat Českého statistického úřadu průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku byla nominálně 43 941 korun, nicméně reálně se mzdy ocitly 6 % pod předcovidovou úrovní.

Podle posledních údajů Úřadu práce ČR bylo v jeho evidenci na konci května 274 tis. uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných činil 3,6 %, meziměsíčně mírně poklesl o 0,1 procentního bodu. Zaměstnavatelé nabízeli 266 tisíc volných míst, hledali především dělníky s nižším vzděláním. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v celé Evropské unii. Někteří zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovní síly, což může tlačit na růst mezd a v konečném důsledku zvyšovat inflaci, která se od začátku letošního roku pohybuje v tolerančním pásmu cíle ČNB.

ČNB opatrně snižuje sazby

Ceny služeb nadále rostou. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, a to i vlivem přísné měnové politiky velkých centrálních bank a odeznívání vládních opatření přijatých během energetické krize. Reálná aktivita klesá zejména ve zpracovatelském průmyslu v Německu.

„Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace jsou zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Nadměrný růst platů ve veřejném sektoru by vedl i k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb,“ vysvětlil Michl.

ČNB začala v prosinci loňského roku opatrně snižovat úrokové sazby. Koncem června bankovní rada snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 4,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,75 % a lombardní sazby na 5,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.

„S tím, jak se sazby postupně přibližují k neutrálním hodnotám, je pravděpodobné, že bankovní rada tempo zmírňování restrikce měnové politiky na příštích jednáních zpomalí nebo sazby na nějaký čas ponechá na stávající úrovni,“ předpovídá guvernér Michl.

Proinflační riziko

Hlavním důvodem, proč neočekávat další výraznější snižování úrokových sazeb, je, že bankovní rada spatřuje na výhledu proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat, případně k němu přistupovat velmi opatrně. Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven, nebude-li se inflace vyvíjet v souladu s predikcí.

„Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce, vývoje domácí i zahraniční poptávky a kroků klíčových zahraničních centrálních bank,“ řekl Michl a dodal, že bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle.

Bankovní rada jedná o nastavení měnové politiky zpravidla osmkrát ročně. Zápis z posledního jednání zveřejní ČNB na svém webu 8. července.

Zdroje: ČNB, ČSÚ, Úřad práce ČR