Aliance Nvidia a OpenAI: nekřič hop, dokud nemáš deal schválený
foto: Nvidia, se svolením/Ilustrační snímek
Největší výrobce čipů investuje do největší AI společnosti, a to víc, než je roční rozpočet České republiky. Počkejme s ódami na vizionářský krok: je celá hromada dobrých důvodů, aby zasáhl protimonopolní úřad.
Nvidia je největším světovým výrobcem čipů a střídavě se dokonce objevuje na samotném vrcholu žebříčku nejhodnotnějších firem na světě. Její právě oznámenou obří investici sto miliard dolarů do společnosti OpenAI, která stojí za známým ChatGPT, je možné vnímat dvěma způsoby. Jako strategický defenzivní krok inspirovaný snahou vyhnout se smutnému osudu předchůdců – nebo jako pokus zabetonovat se ve svém postavení lídra trhu a zmezit vzniku konkurence.
Smutný osud budovatelů infrastruktury
Pohled do historie totiž varuje, že úspěch technologie neznamená zisky pro ty, kdo budují základy. Příkladem jsou železniční společnosti, které v 19. století položily základy amerického hospodářského růstu – ale většina z nich zkrachovala. Když jsme u dopravní infrastruktury: zkrachovala také společnost, která vybudovala a provozovala tunel pod Lamanšským průlivem. Ten je sice pro Evropu klíčový, ale investoři ztratili miliardy.
Varováním pro Nvidii mohou být také telekomunikační firmy: ty utratily stovky miliard dolarů za licence na mobilní sítě a výstavbu sítí – a mají problém s návratností těch závratných investic. Mimochodem, to je příběh také někdejšího českého monopolu SPT Telecom, později Telefónika, aktuálně O2 a oddělená infrastrukturní divize CETIN. Firmy jako Google, Apple či Facebook mají díky komunikační infrastruktuře závratné zisky a provozovatelé sítí i operátoři teď (marně) škemrají, aby jim tito „poskytovatelé obsahu“ přispívali na sítě a jejich provoz.
Jistě, zásadní problém telekomunikačních operátorů je v tom, nechat si za své služby zaplatit. Ten problém Nvidia nemá (jinak by neměla roční tržby 165 miliard dolarů), ale přidaná hodnota, kterou na jejích čipech generují firmy jako OpenAI ji stejně láká. To je jeden z důvorů, proč se rozhodla investovat do firmy, na níž v jejích začátcích vsadil i Microsoft.
Obavy o hospodářskou soutěž
Podobné aliance nejsou v byznysu nové. Výrobci letadel v minulosti investovali do aerolinek, aby měli jistý odbyt. Automobilky dnes vstupují do dolů a výroby baterií, aby měly zajištěné klíčové komponenty. Nvidia–OpenAI tak zapadá do širšího vzorce, kdy dodavatel infrastrukturní technologie nechce zůstat jen anonymní „trubkou“, ale zajistit si místo u stolu, kde se rozhoduje o budoucnosti oboru.
Vedle strategického záměru podílet se na ziskách svých zákazníků dává pro Nvidii investice do OpenAI ještě další smysl: pomůže největšího zákazníka „přivázat“ ke své technologii. Není tajemstvím, že OpenAI koketuje s myšlenkou vyvinout a nechat si vyrábět své vlastní čipy. Už to samo o sobě by se do tržeb Nvidie negativně propsalo – a co teprve kdyby OpenAI své čipy začal prodávat?
Pokud OpenAI přijme desítky miliard v čipech od Nvidie, přestane pro ni být investice do vývoje vlastních čipů naléhavá. Z pohledu Nvidie by šlo o manévr, jak eliminovat potenciálního konkurenta, který by mohl narušit její dominantní postavení.
Psali jsme
OpenAI, společnost stojící za proslulým ChatGPT, se v budoucnu hodlá zaměřit na výrobu vlastních procesorových čipů. Důvodem je především…
Bourané principy
Investice Nvidie bourá hned několik stávajících principů. Především jde o představu o nutnosti specializace. Dosud platilo, že někdo zajišťuje infrastrukturu (koleje, sítě, lodě nebo třeba čipy) a jiní nad tím staví služby a aplikace. Tento model je v učebnicích managementu popisován jako „vertikální specializace“ – a investice Nvidia je krokem k jeho zpochybnění.
Dále je to víra v otevřený a konkurenční ekosystém. To je to, na čem stojí celý fenomén Silicon Valley: otevřený trh, na němž účastníci (často startupy) soutěží o to, kdo nejlépe využije dostupnou infrastrukturu. Pokud se infrastruktura začne (kapitálově a jinak) vázat ke konkrétním aplikacím, z otevřeného ekosystému se stane klub uzavřených aliancí – a příležitosti pro startupy prostě nebudou.
A konečně, tradičně se předpokládalo, že investor (venture kapitál, private equity) a dodavatel jsou dvě odlišné role. Nvidia je chce spojit: dodavatel se má stát investorem. To bourá starý rámec financování technologických firem.
Každý z uvedených bodů sám o sobě představuje dobrý důvod, proč by měl americký protimonopolní úřad, Federal Trade Commission (FTC), zakročit. Poté, co Trumpova administrativa dělá z FTC výrazně pro-byznysovým úřad, je však ochota zasáhnout otázkou. Pokud by FTC nejednala, může iniciativu převzít Evropská komise, která je dlouhodobě známa tvrdším postupem vůči dominantním technologickým firmám.
V každém případě je na oslavné články o tom, jak spojení Nvidia a OpenAI změní fungování byznysu, ještě brzo.