Analytici: Nezaměstnanost poroste, plošné propouštění ale nehrozí

Nezaměstnanost v červenci kopírovala vývoj obvyklý pro tuto část roku – mírně vzrostla. Ve srovnání s předchozím měsícem se do evidence Úřadu práce (ÚP) přihlásilo o 6,2 tis. více osob. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v červenci o 20 985 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce tak trvá již osmý měsíc v řadě. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR druhá nejnižší v celé EU.

O vývoji nezaměstnanosti informoval Deník Vektor Martin Bušo, tiskový mluvčí Úřadu práce ČR. Uvedl, že ÚP evidoval k 31. červenci celkem 283 011 uchazečů o zaměstnání, o 10 327 více než v červnu. Podíl nezaměstnaných ke konci července činil 3,8 %, což je proti červnu nárůst o 0,15 procentního bodu. V meziročním srovnání s červencem 2023 byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, tedy o 24 078 uchazečů. Co na to říkají analytici?

Příliv absolventů a slabší letní poptávka

Podle analýzy ČSOB se podíl nezaměstnaných osob (PNO) zvýšil z 3,6 % na 3,8 % v souladu s očekáváním. „Po sezónním očištění se podíl nezaměstnaných osob kosmeticky zvýšil na 3,9 %. V absolutních počtech vzrostl na úřadech práce počet nezaměstnaných o 10 tisíc na 283 tisíc, zatímco počet neobsazených pracovních pozic se snížil o 1,5 tisíce na 262 tisíc. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných je způsoben tradičním sezónním výkyvem. Na jedné straně se projevil každoroční příliv absolventů středních a vysokých škol do evidence úřadu práce. Na druhé sehrála roli slabší letní poptávka po pracovní síle například z důvodu celozávodních dovolených,“ objasnil Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Experti ÚP spatřují důvod sezónního růstu nezaměstnanosti mimo jiné v častém ukončení zaměstnání na dobu určitou do konce školního roku, což se týká profesí, jako jsou např. vychovatelé, lektoři jazykových kurzů nebo obslužné profese. Tito uchazeči setrvávají v evidenci nezaměstnaných většinou pouze krátkou dobu a se začátkem školního roku se opět vrací do práce.

Více nezaměstnaných než volných míst

Sezónní faktory a lehké ochlazování pracovního trhu s ohledem na slabý růst tuzemské ekonomiky, a to především v průmyslu, potvrzuje také Miroslav Novák, analytik AKCENTA. „Meziročně byl podíl nezaměstnaných osob  vyšší, když loni v červenci činil 3,5 %. V průběhu letošního roku se navíc meziroční rozdíl v PNO (letošní versus loňský rok) rozšiřuje. Absolutně bylo letos v červenci meziročně nezaměstnaných více o 24,1 tis. a volných míst naopak o 23,6 tis. méně. Od loňského prosince na tuzemském pracovním trhu počet nezaměstnaných mírně převyšuje počet nabízených volných pracovních míst, což platilo i pro letošní červenec (nezaměstnaných bylo 283,0 tis., zatímco volných pracovních míst bylo 262,0 tis.),“ zdůraznil Novák.

Nezaměstnanost pozvolna narůstá

Také Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS, potvrzuje, že nastává tradiční sezónní pohyb, ke kterému dochází po vyprchání efektu náběhu sezónních prací. „I když za současným růstem nezaměstnanosti lze vidět především sezónnost, míra nezaměstnanosti stejně pozvolna narůstá, podíváme-li se na její očištěný průběh. Nejníže byla v tomto cyklu před více než dvěma lety. Trend pozvolného – nijak dramatického – nárůstu je tu patrný od loňského podzimu. Jde o důsledek omezování zaměstnanosti v tuzemském průmyslu, který se už delší dobu potýká s nedostatkem zakázek,“ uvádí Dufek.

Část pracovníků, kteří odešli z průmyslu, dokázaly velmi snadno nabrat služby, avšak i zde soft průzkumy podle Dufka naznačují, že doba velkého najímání už skončila. „S růstem nezaměstnanosti jde ruku v ruce pokles volných pracovních míst, kterých je nyní nejméně za posledních sedm let. Stále ovšem platí, že volných pozic je nejvíce tam, kde je i nedostatek uchazečů o práci, zatímco v regionech s vysokou nezaměstnaností chybí. Trojúhelník „práce – lidi – bydlení“ stále funguje: Kde je práce, je málo volných lidí a současně i dražší bydlení,“ konstatuje Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Karviná: na jedno volné místo 11 nezaměstnaných

Podle dat ÚP nezaměstnanost vzrostla ve všech 14 krajích a téměř všech okresech, nejvíce v kraji Jihomoravském a Vysočina. V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 262 026 (v červnu 263 552 míst).

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v červenci v Ústeckém kraji (6,0 %) a Moravskoslezském kraji (5,4 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze a v kraji Vysočina (2,9 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červenci 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou, Benešov a Plzeň-jih (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,6 %), Karviná (8,2 %), Chomutov (7,1 %) a Bruntál (6,7 %).

Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78 603 míst) a ve Středočeském kraji (51 043 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,1 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,6), Děčín (5,9), Hodonín a Bruntál (5,8).

„Kontrast mezi Karvinou a Mladou Boleslaví snad už nemůže být ani větší: V Karviné na jedno místo připadá téměř 11 lidí bez práce, v Mladé Boleslavi si nezaměstnaný může teoreticky vybírat ze tří míst,“ upozorňuje Dufek.

Zaměstnavatelé nepotřebují vzdělané lidi

Také podle Nováka se v červenci nic nezměnilo na výrazně nerovnoměrném regionálním rozložení a kvalitě nabízených pracovních pozic. Zhruba polovina všech volných pracovních míst připadá nadále na Prahu a na Středočeský kraj. „Zatímco v Praze je poměr necelá tři volná pracovní místa na jednoho uchazeče, tak např. v Moravskoslezském kraji je poměr tři a půl uchazeče na jedno volné pracovní místo. Za pozornost stojí i kvalita pracovních pozic. Na tři čtvrtiny volných pracovních míst je potřeba jen základní vzdělání či dokonce žádné vzdělání, čemuž samozřejmě často odpovídá i mzdové ohodnocení,“ upozorňuje Novák.

Podle dat ÚP zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Na 73,5 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 69,3 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.

Co bude dál?

Podmínky na trhu práce zůstávají podle analýzy z ČSOB napjaté. „Vysátý trh práce představuje problém zejména pro sektor stavebnictví, pro který jde o hlavní překážku další expanze. Naproti tomu ve zpracovatelském průmyslu ustoupily v posledních kvartálech tlaky z titulu napjatého trhu práce slabé zahraniční poptávce. Ve druhé polovině letošního roku předpokládáme nejprve stagnaci podílu nezaměstnaných okolo současné úrovně, na jeho konci by pak nezaměstnanost mohla překonat hranici 4 %. Navzdory nepřesvědčivému výkonu české ekonomiky ale zatím nehrozí plošné propuštění. K dalšímu ochlazování pracovního trhu však bude docházet zejména z důvodu slabého výkonu zpracovatelského průmyslu, jehož vyhlídky jsou navíc zatíženy vysokou mírou nejistoty a negativními riziky,“ domnívá se Dominik Rusinko z ČSOB.

Malátný vývoj ekonomiky

Ani analytik Miroslav Novák nepředpokládá, že by firmy i přes probíhající mírné ochlazování pracovního trhu začaly ve druhé polovině roku výrazněji propouštět. „Během léta lze očekávat mírný nárůst nezaměstnanosti vzhledem k sezónním faktorům a k utlumenějším pohybům na pracovním trhu, k čemuž ostatně v červenci došlo. Podíl nezaměstnaných osob za celý letošní rok podle mě mírně vzroste na 3,8 % z loňských 3,6 %. Rizikem pro o něco vyšší nárůst nezaměstnanosti ve druhé polovině roku a tím pádem i za celý letošní rok (3,9 % a výše) je malátný vývoj tuzemské ekonomiky v dalších čtvrtletích, především v průmyslu,“ soudí Novák.

I hlavní ekonom CREDITAS Petr Dufek predikuje, že nezaměstnanost ve druhé polovině roku dál poroste a nejspíš se dostane za hranici 4 %. „Ekonomika je zatím stále slabá v důsledku snižující se konkurenceschopnosti. Letos navíc nelze spoléhat na efekt předčasných penzí, díky nimž čísla z trhu práce vypadala lépe, ani na nabírající služby. Vlastně jediné odvětví, které stále hlásí nedostatek pracovníků, je aktuálně utlumené stavebnictví,“ upozorňuje Dufek.

Nedostatek pracovních sil v Praze přetrvá

Nabídka volných pracovních míst se podle Miroslava Nováka pravděpodobně bude ve druhé polovině letošního roku i nadále velmi pozvolna dále snižovat. „Většině zaměstnavatelů to však zatím moc nepomůže, protože tam kde je nejvyšší poptávka po pracovnících (především Praha, Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Pardubický kraj) zůstane situace na pracovním trhu nadále napjatá,“ zdůrazňuje Novák.

Úřad práce hlásí, že se mu úspěšně daří najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí. V červenci pomohl 18 405 uchazečům o zaměstnání, což je o 105,2 % více proti stejnému období vloni. Proti loňsku výrazně (o 139 %) vzrostl i počet rekvalifikací.

V Česku pracuje přes 131 tisíc uprchlíků, nejvíce ve stavebnictví a ve výrobě

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že ke konci července 2024 na území ČR pracovalo celkem 131 072 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Převažovaly ženy, a to v počtu 81 409 (což činí zhruba 62 %). Nejvíce těchto osob bylo zaměstnáno ve Středočeském kraji (22 933 osob) a Plzeňském kraji (17 847 osob) a dále v Praze (17 845 osob). Nejčastěji Ukrajinci pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci července evidoval ÚP ČR celkem 15 367 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červnu 15 404 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1 771 zájemců o zaměstnání, v červnu 1 795 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 596 uchazečů o zaměstnání, v červnu 13 609 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,8 % (v červnu 5,0 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. července 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 56 672 (do června 56 632) osob s dočasnou ochranou.

Zdroje: ÚP ČR, ČSOB, Banka CREDITAS, AKCENTA