Antimonopolní úřad pod útokem. Reforma má zamíchat kartami. Jak bude fungovat kontrola veřejných zakázek?
foto: Jiří Sedláček / Wikimedia commons / CC-BY/ÚOHS v Brně
Debata o budoucnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v posledních měsících nabírá na obrátkách. Plánovaná reforma, která by významně změnila fungování této klíčové instituce, budí značné kontroverze.
Reformní návrh na vytvoření kolektivního rozhodování v otázkách přezkumu veřejných zakázek je velmi kontroverzní. Místo dosavadního postupu, kdy předseda ÚOHS rozhoduje o klíčových otázkách v přezkumu zakázek, by měl v budoucnu rozhodovat výbor složený z několika členů. Tento krok však vyvolává řadu pochybností, zejména ohledně transparentnosti a rychlosti rozhodovacích procesů. Zastánci změny argumentují potřebou zrychlit a zefektivnit přezkum veřejných zakázek. Jenže odpůrci varují, že reforma, jak je teď navržena, může znamenat pravý opak.
Rozhodování předsedy by se přeneslo na několik lidí – což v praxi často znamená delší a složitější procesy, nikoli rychlejší a efektivnější řešení. A pak je tu ještě další klíčová otázka: kdo by vlastně v těchto výborech zasedal? Původně se mluvilo o odbornících, ale postupně se ukazuje, že jejich složení by bylo spíše politické. To vzbuzuje obavy o nezávislost ÚOHS.
Načasování, které budí otázky
Když se podíváme na celý kontext, okamžitě zarazí načasování. Reforma přichází ve chvíli, kdy ÚOHS intenzivně prověřuje některé z největších veřejných zakázek, především v dopravě. Tendr na metro D, jeden z nejsledovanějších projektů posledních let, už několikrát skončil pod drobnohledem úřadu. A není jediný. Jenže tu máme ještě jednu zásadní věc: volby se blíží. Vláda přitom sama říká, že do jejich konání se budou schvalovat jen skutečně prioritní zákony. Takže proč teď, když je jasné, že na projednání tak složité reformy není čas? A proč návrh přichází právě v době, kdy ÚOHS začíná aktivněji zasahovat do zakázek v řádu miliard? V zákulisí se proto čím dál víc spekuluje, že cílem nemusí být ani tak reforma, jako spíš politický nátlak na úřad.
Schválit reformu? Sotva stihnutelné
I kdyby reforma měla smysl, její šance na schválení jsou dost mizivé. Návrh ještě ani neprošel vládou a v mezirezortním připomínkovém řízení se na něj sesypalo přes 560 připomínek. To samo o sobě naznačuje, že bude nutné rozsáhlé přepracování – což je běh na dlouhou trať. Každý návrh musí projít schvalováním ve vládě, poté Poslaneckou sněmovnou a následně Senátem. S volbami za dveřmi se ale realita takového schválení blíží nule. Přesto se reforma aktivně tlačí dopředu.
ÚOHS a jeho zásahy do veřejných zakázek
Že se úřad v posledních letech rozhodně nenudí, ukazuje i rostoucí počet jeho zásahů do veřejných zakázek. Předběžná opatření nejsou žádnou novinkou, ale jejich frekvence u klíčových tendrů roste. Zatímco v roce 2018 vydal 92 předběžných opatření, v roce 2020 už to bylo 160. Po mírném poklesu v následujících letech čísla opět narostla a v roce 2023 dosáhla 129 opatření. Nejvíce zásahů přitom probíhá v prvním stupni řízení. Tento trend ukazuje, že dohled nad zakázkami sílí – a možná právě to někomu vadí.
Návrh reformy byl předložen zástupci hnutí STAN. Zatímco část politiků a podnikatelů vnímá reformu jako nezbytný krok k zjednodušení a zefektivnění systému přezkumu, jiní ji považují za účelový pokus o oslabení ÚOHS ve chvíli, kdy si „dovoluje“ pouštět se do těch největších tendrů v zemi. Vzhledem k nedostatkům návrhu a složitosti schvalovacího procesu to však vypadá, že o jeho osudu nakonec rozhodne až nová vláda.
Proč se STAN zajímá o ÚOHS?
Hnutí STAN se v posledních letech ocitlo ve středu několika významných kauz, které otřásly českou politickou scénou. Jednou z nejvýznamnějších byla kauza Dozimetr, která odhalila rozsáhlou korupční síť uvnitř pražského Dopravního podniku (DPP). V červnu 2022 podle Seznam zpráv provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) rozsáhlý zátah, při kterém bylo zatčeno jedenáct z třinácti obviněných osob. Mezi nimi byl například tehdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN). STAN si nepřeje, aby se v této problematice „šťouralo“ ještě více.
Dozimetr ale není jediným problémem DPP. Vedení podniku je dlouhodobě v krizi. Po odvolání tehdejšího šéfa Petra Witowského, DPP stále nemá řádně zvoleného generálního ředitele, což podnik ponechává ve stavu nejistoty. Bez stabilního vedení zůstává dopravní podnik náchylný k dalším otřesům, přičemž snahy ÚOHS o kontrolu zakázek v této oblasti mohou být vnímány jako další komplikace.
ÚOHS: Otevřená diskuze ano, ale ne za cenu rozbití kontroly
ÚOHS se k návrhu reformy vyjádřil skrze tiskovou zprávu, kde ji označuje za „nedomyšlenou revoluci“. Ačkoli úřad deklaruje ochotu vést odbornou diskuzi o tom, jak procesy zlepšit, zároveň varuje, že ekonomice by mnohem víc pomohla změna zadávání zakázek, nikoliv rozbití jejich kontroly. Na svou obranu ÚOHS také uvádí, že informace, které se v souvislosti s reformou šíří, jsou zavádějící: „Zakázky za 900 miliard před ÚOHS? Ve skutečnosti 37 miliard. V prvé řadě je nutno uvést, že údaje o počtu a objemu zakázek, které podle podnikatelů skončí před Úřadem, jsou naprosto nesprávné. Zavádějící čísla nejspíše převzali od zástupců neziskových organizací, případně jedné z politických stran, kteří je dlouhodobě manipulativním způsobem uvádí, aby svou reformu za každou cenu protlačili.” Stojí v tiskové zprávě ÚOHS.