Argentina v ekonomickém experimentu: Devalvace a škrty, ale inflace neklesá, obavy rostou

Šokovou metodou ozdravit ekonomiku? K takovému kroku přistoupila Argentina v čele s novým prezidentem Javierem Mileiem, která před Vánoci devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Inflace v této jihoamerické zemi výrazně přesahuje 100 procent a nyní ještě vzrostla.

Argentina je zemí s druhou největší ekonomikou v Jižní Americe. Nový prezident Javier Milei s nástupem do úřadu přišel s drastickými opatřeními, proti kterým se tamější lid bouří. Často bývá označován za krajně pravicového politika, anarchokapitalistu či populistu.

Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi chvíli po převzetí úřadu oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar. Mezi opatření podle něj patří také snižování počtu úředníků ve státní správě, snižování dotací do energetiky či dopravy a zrušené jsou i výběrová řízení na všechny projekty veřejných prací.

"V Argentině utrácíme více, než vyděláváme. Financování tohoto deficitu vede k problémům. Pokud ho financujete prostřednictvím tiskařského lisu, peso ztrácí hodnotu," řekl nový ministr hospodářství s tím, že je nutné se postavit k řešení problémů a vyléčit závislost na rozpočtovém deficitu, uvádí server Akutálně.cz.

Nicméně po dvou týdnech fungujících opatření, ceny rostou závratným tempem, popisuje tamější realitu The New York Times. Mnozí argentinští občané a firmy se začínají obávat, jak zvládnou nápor krize, která se stále prohlubuje. Například cena hovězího masa stoupla o 73 procent, cena cukety se zvýšila o 140 procent. Při tankování si také připlatí o 60 procent navíc, dětské pleny stojí dvakrát více než minulý měsíc. Ceny rostou tak rychle, že neexistuje způsob, jak by s nimi mzdy a lidé mohli udržet krok.

Prezident ale slovy svého mluvčího argumentuje, že zrychlující se inflace je nevyhnutelným důsledkem konečné nápravy deformované argentinské ekonomiky.

Milei ve volbách zvítězil s radikálními požadavky na ekonomický a politický obrat. Jihoamerická země se nachází uprostřed vážné hospodářské krize. Míra inflace přesahovala 140 procent a přibližně 40 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby.Stát má podle posledních údajů obchodní deficit 43 miliard dolarů (asi 978 miliard Kč). Dluh vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) činí 45 miliard dolarů, jak uvádí agentura Reuters.

Nad drastickým opatřeními se ale stahují mračna. Nejvyšší argentinský soud tzv. „megadekrety“ v oblasti pracovních reforem pozastavil, informovala o tom dále agentura Reuters na svých stránkách. Megadekrety obsahují více než 300 opatření zaměřených na deregulaci ekonomiky jihoamerické země. Patří mezi ně například zrušení a úprava zákonů týkající se pracovních smluv, podmínek propouštění, odstupného a dalších. Soudní příkaz podal největší odborový svaz v zemiGeneral Labour Confederation (CGT), který naplánoval také celostátní stávku.

Soudci stojící za rozhodnutím uvedli, že nová pracovní opatření byla dočasně pozastavena, dokud soud nevynese konečné rozhodnutí o tom, zda jsou podle argentinského práva přípustná bez souhlasu Kongresu.