Bartoň: 2,6 % by zlevnily potraviny skrze DPH. Poznali bychom to vůbec?

06. 01. 2024
Bartoň: 2,6 % by zlevnily potraviny skrze DPH. Poznali bychom to vůbec?
foto: Pixabay.com/Ilustrativní

Včerejší SníDaně byla trochu bodnutím do vosího hnízda, i když jen reportovala skutečná čísla o těch cenách potravin, za které je nakupujeme. Ceny potravin jsou teď skutečně snad nejcitlivějším tématem ve společnosti. A tak zpráva o tom, že realita je lepší, než si myslíme, je brána jako nějaký důkaz spiknutí ekonomů a statistiků, kteří přeci v obchodech ani nenakupují a tak nemůžou vědět, jaká je realita. Ale od toho tu přeci vůbec SníDaně jsou, aby přispěly ke kultivaci práce s daty v našich každodenních rozhovorech.

Český statistický úřad má poněkud nevyrovnaný vztah k cenám pokud jde o ceny energií, a to dokonce nadvakráte. To je pravda, a za to nechť je řádně kritizován. Ale ceny potravin, které už rok rostou nejméně v Unii a dlouhodobě nejméně ve Východní Evropě, ty jsou skutečně brány z našich reálných nákupů. A tak na rozdíl od cen energií, u potravin tato data nejen popisují českou realitu v čase, ale jsou také přímo srovnatelná se zbytkem Evropy. Tam ten průběh tolik nepozorujeme, tak nám v Česku připadá, že v tom jsme sami.

Jediné, co bychom mohli kritikům těchto dat přiznat je, že pláčou správně ale na nesprávném hrobě. Data měří ceny ze skutečných nákupů, které Češi uskutečnili. Pokud se někdo rozčiluje, že tuhle v obchodě viděl tabulku čokolády Studentská pečeť za stovku, a že by s tím někdo něco měl dělat, tak má trochu pravdy v tom, že tuto čokoládu za stovku oficiální data o cenách nezohlední. Protože si ji za tu stovku nikdo nekoupí. Koupí si ji totiž za méně. Buďto někde jinde, nebo zrovna tam ale jindy. Až zase stovku stát nebude. Tedy ten, kdo by s tím měl něco dělat, to už dělá. Jsme to my. A pokud nás rozčiluje Studentská pečeť za stovku, kterou si nekoupíme, protože ji máme levnější, je to jako rozčilovat se, že v Curychu mají kafe za tři sta, které si nekoupíme. Protože je máme levnější.

Tak se dnes na začátku roku pojďme podívat, kolik bychom reálně, podle dat, měli očekávat od toho slavného zlevnění potravin skrze snížení DPH, které tu dnes již čtvrtý den máme. Jak víme, potraviny jsou letos daněny 12 % namísto 15. Tak v nás vzniká pocit, že by měly zlevnit o 3 %. Takhle ale Daň z přidané hodnoty nefunguje. Pokud od nás chce prodejce za Studentskou pečeť vybrat 100 korun, musel nám na pokladně naúčtovat 115 korun. Kupujeme si sice čokoládu, ale z nějakého důvodu u toho musíme zaplatit také trochu armády, nemocnic, škol, dálnic, razítek, a inovativních linek na toustový chléb. Ano, je to divnost, ale taková je realita. Stát nechce, abychom věděli, kolik nás to všechno stojí, tak ty platby schovává i do naší čokolády. A nás pak hněte, že Poláci platí za svou armádu jinak než čokoládou.

Od 1. ledna se ze stovkové čokolády už nevybírá 15 nýbrž 12 korun. Její zlevnění ze 115 na 112 Kč tak je zlevněním ne o 3 % nýbrž o – číslo pro dnešní den – 2,6 %. Teď si řeknete, že jsem hnidopich, když vám ke SníDani naservíruji revoluční zjištění, že něco není 3 % nýbrž 2,6 %. Ale já nejsem hnidopich. Už na začátku jsme si řekli, že jsem píchl do vosího hnízda. Takže jsem vosopich. (Všem vosám se tímto omlouvám. Není to nic osobního.)

Nicméně upozorňovat na 2,6 je stejně marnivé a marné, jako upozorňovat na 3 %. V obou případech jde o malé rozdíly, které bude těžké zaznamenat v reálném životě. Já si samozřejmě nemyslím, že skutečných 2,6 % lze rozeznat od těch 3 %, ve které lidi doufají. Ale stejně pošetilé je myslet si, že i ta 3 % by bylo možné rozpoznat. Ceny celých skupin potravin se během běžného roku mění třeba i o 10 %. V uplynulém roce to byly i desítky procent. A to hovoříme u skupin potravin jako třeba sýry, nebo ovoce, nebo čokolády. V jejich rámci jsou běžné rozdíly během roku ještě relativně malé. Ale u konkrétních výrobků, které lidé běžně srovnávají a jejichž ceny si třeba i mohou pamatovat, se ceny v průběhu roku mohou měnit ještě více.

Je asi příliš optimistické si myslet, že bychom ve skutečném životě poznali slevu 2,6 % dolů v situaci, kdy běžné pohyby jsou třeba plus mínus 10 %. A kdy i poskytované slevy, za které lidé zejména v Česku nakupují oproti regálovým cenám, jsou běžně v desítkách procent. Ale hlavně, žádný prodejce nestanovuje ceny jako nějaký robot u každé položky zvlášť. Snížení cen o 2,6 % lze také dosáhnout třeba i tak, že cenu jedné položky o necelá 3 % dokonce zvýší, ale o necelých 6 % naopak sníží cenu jiné položky. Tedy o dvojnásobek. V průměru takový obchodník skutečně sníží ceny o necelé 3 %, ale my budeme dál nadávat na tu jednu položku, která namísto zlevnění zdražila.

Zkrátka, DPH o necelá 3 % je přesně situace, kterou nebudeme schopni pocítit na vlastní kůži. Je to přesně situace, u které je potřeba méně dávat na pocity a více na skutečná data. SníDaně vám je bude dál přinášet i letos. O lednových cenách ale až na Valentýna.

Důležitý bývá vždy hlas oponenta.
Ne však tvrdí-li, že pozná 3 procenta.

Petr Bartoň Z podcastu Sní-Daně

 

Tagy

▲+1.07%
1 den
▲+2.73%
1 týden
▲+4.69%
1 měsíc
▲+39.07%
1 rok
Akcioměr 40.68%
info
▼-1.85
1 den
▼-0.16
1 týden
▲+10.5
1 měsíc
▼-0.52
1 rok
Index stresu 45.51
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn