Bedly vystřídá penízovka a hlíva. Kdo nechce problémy, nespoléhá na atlas ani aplikaci

28. 10. 2024
Bedly vystřídá penízovka a hlíva. Kdo nechce problémy, nespoléhá na atlas ani aplikaci
foto: Deník Vektor/Úlovky z jesenických lesů

Sezóna sběru hub pokračuje. Ještě v listopadu by návštěvníci českých lesů mohli nacházet bedly, až do jara poroste penízovka a hlíva. Mykologové radí, aby lidé nesbírali houby, které neznají. Vyhnou se tak nepříjemným a mnohdy i nebezpečným záměnám.

Do podzimně nostalgických hvozdů jesenických hor pravidelně vyráží také paní Mirka z Olomouckého kraje. „Nechodím nijak systematicky sbírat, spíš jen tak na vycházku s dětmi. A vždycky něco najdeme a přineseme si domů houby, které obohatí náš jídelníček. Letos byl bedlový rok,“ podělila se s redakcí Deníku Vektor o své zážitky.

Bedlové hody

Nejvíc bedel Mirka s dětmi nasbírali na loukách nad Pekařovem. „Dcera tam měla závod v orientačním běhu. Zatímco soutěžila, my ostatní jsme sbírali. Bylo toho na dvě plné mísy,“ podělila se paní Mirka o své houbařské úlovky.

Bedly jsou podle ní velice chutné houby, a navíc se nemusejí nikterak náročně upravovat. „Stačí je osolit a pokmínovat a pak osmažit na másle. Lidé bedlové kloboučky upravují také jako řízky, někdo je plní sýrem nebo masovou směsí, ale já je mám nejraději jen tak pokmínované a usmažené, je to rychlé, nenáročné na přípravu a přitom chutné,“ svěřila se.

Co rodina nesní, to se usuší na zimu, kdy se houby přidávají do polévek, pečou se s masem nebo se používají při přípravě omáčky ke špagetám. „Běžně sbíráme praváky i suchohřiby, ale letos moc nebyly, ani babky ne, zato bedel jsme si užili,“ uzavřela mladá maminka.

Pozor na záměny

Podle Věry Svobodové z České mykologické společnosti bedly obvykle rostou od července až do listopadu. Nalézají se většinou ve skupinách v prosvětlených listnatých a jehličnatých lesích, především na jejich okrajích a na mýtinách, ale i pastvinách a loukách. Sbírat by se neměla bedla zahradní, bývá totiž považována za nejedlou. Houbaři by si měli dát pozor na záměnu bedle s jedovatou muchomůrkou tygrovanou či muchomůrkou zelenou. Obě však na rozdíl od bedel vyrůstají z pochvy.

Vánoční houba i léčivá hlíva

Ačkoliv by se mohlo zdát, že s příchodem mrazů houbařská sezóna skončí, ve skutečnosti je co sbírat po celý rok. Jak uvádí Jiří Lederer z mykologické poradny Muzea Beskyd Frýdek-Místek, po prvních mrazících začínají vyrůstat typické pozdně podzimní a zimní houby. Nejznámější je penízovka sametonohá, což je drobná dřevokazná houba rostoucí většinou v bohatých trsech. Její výhodou je, že není zaměnitelná s jinou houbou. Ve východní Asii tuto houbu milují pro její léčivé účinky a pěstují ji ve velkém. I u nás ji houbaři vyhledávají a dali jí přezdívku „vánoční houba“.

Ještě oblíbenější a často záměrně pěstovanou houbou je hlíva ústřičná. Také tato houba má léčivé účinky a z jejích plodnic se vyrábí řada přípravků. V přírodě ji lze najít na živých i odumřelých listnatých dřevinách, nejvíce na buku, ořešáku královském, lípách, vrbách, olších a mnohých jiných. Může tvořit trsy i několik kilogramů těžké. Klobouky nejčastěji mívají barvu světle hnědou až béžovou nebo modravou až světle fialovou.

Po prvních mrazech začíná v listnatých lesích vyrůstat drobná kržatka zimní, jejíž plodnice jsou celé rezavé a mají velmi příjemnou vůni i chuť.

„Je třeba ovšem sbírat pouze ty druhy, které dobře poznáte. Nelze spoléhat pouze na obrázky,“ upozorňuje Lederer.

Pro případ nejasností jsou houbařům k dispozici mykologické poradny.

Zdroje: Česká mykologická společnost, Muzeum Beskyd

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn