Pozor, blíží se září a začátek školy aneb vzdělání na splátky
foto: Zdroj: Pexels / Antoni Shkraba Studio/Školní potřeby
Začátek školního roku je pro mnoho rodin finanční stres. Výdaje rostou, školní potřeby se zdražují a stát podle většiny rodičů nepomáhá dost. Někteří tak výbavu dětí financují i na splátky.
Když se paní Alena, matka dvou dětí ze středních Čech, vrátila z dovolené, čekal ji šok. Ne proto, že by ztratila kufr nebo se jí rozbilo auto. Překvapení přišlo doma – při otevření e-shopu s aktovkami, sešity a obuví. Jen základní věci vyšly přes čtyři tisíce na každé dítě. Plus kroužky, školní družina a oblečení. Výplata nestačila, sáhla do rezerv – a část nákupu zaplatila přes službu odložené platby. Poznáváte se?
Paní Alena není žádná výjimka. Podle nového průzkumu společnosti Twisto považuje začátek školního roku za finančně náročný 56 procent rodičů. Každý šestý utratí za jedno dítě víc než pět tisíc korun. A výdaje rostou. Letos je to v průměru o 9 procent víc než loni.
Splátky na aktovku a přezůvky
Nejde jen o sešity a pastelky. Výdaje se násobí, pokud rodiče platí družinu, kroužky nebo nové oblečení a boty. Téměř polovina podle průzkumu dává na mimoškolní aktivity přes 6 tisíc korun ročně, každý šestý pak přiznává, že výběr koníčků ovlivňuje hlavně cena.
S tím, jak náklady rostou a termíny se koncentrují na září, roste i využívání flexibilních platebních nástrojů. Například Twisto uvádí, že jejich funkci „nákup na třetiny“, tedy rozložení částky do tří splátek bez navýšení, využívají rodiče právě v tomto období stále častěji.
Rodiče šetří, stát mlčí
Čeští rodiče se s výdaji snaží vypořádat různě. Podle šetření nakupuje 84 procent z nich školní potřeby ve slevách, čtvrtina využívá oblečení po příbuzných a pětina sdílí výbavu s jinými rodiči. Dvě třetiny dotázaných tvrdí, že stát jim s těmito výdaji nepomáhá dost. Každý pátý dokonce ani neví, že by nějaká státní podpora existovala.
Zatímco některé evropské země poskytují příspěvky na školní pomůcky plošně, v ČR jde spíše o dílčí nástroje – mimořádné dávky v hmotné nouzi nebo individuální pomoc od škol. Na tu ale většina pracujících rodičů nedosáhne.
Ekonomická brzda
Z makroekonomického pohledu nejde o maličkost. Kvalitní vzdělání a rozvoj dětí jsou klíčové pro dlouhodobý růst ekonomiky. Pokud už na začátku školního roku hrají peníze hlavní roli v tom, jestli dítě půjde do kroužku, na jazykový kurz nebo dostane doučování, vzniká riziko prohlubování nerovností. A ty se v budoucnu promítnou do produktivity práce i sociálních nákladů státu.
Psali jsme
Ceny bytů v Praze letí vzhůru a kupující se předhánějí, kdo stihne utratit miliony dřív. Kdo dnes chce bydlet ve vlastním, musí mít našetřeno…
Výdaje rostou, řešení tatím není
Podle dat z Twista se počet rodičů, kteří za školní výbavu utratí víc než 5 tisíc korun na dítě, meziročně zvýšil. Stejně tak rostou částky za volnočasové aktivity. I když inflace už tolik netlačí, ceny v oblasti školních potřeb a služeb se drží vysoko. A rodiny to pociťují.
Zatímco domácnosti improvizují, nakupují ve slevách a sahají po nových finančních nástrojích, systémová pomoc ze strany státu chybí. V období před volbami jde o téma, které by si zasloužilo víc než jen letmou zmínku v programu.