Bolívie: země, které došly peníze aneb jak levicová vláda dokáže potopit ekonomiku

27. 04. 2023
Bolívie: země, které došly peníze aneb jak levicová vláda dokáže potopit ekonomiku
foto: Pixabay/ilustrativní

Ekonomika Bolívie se dostala do kritického stavu, který je výsledkem nezodpovědného hospodaření levicové vlády. Země se potýká s mnoha problémy, včetně poklesu cen zemního plynu a hromadného odchodu investorů. Centrální banka musela začít prodávat dolary přímo veřejnosti a ekonomická situace je velmi nestabilní. Jaké jsou příčiny ekonomického pádu?

Současný stav ekonomiky v Bolívii dosáhl meze, ze které se již možná nepůjde vrátit, informuje server The Economist. Výsledkem několika krátkodobých problémů, jako je světový nárůst úrokových sazeb a cen pohonných hmot, vzniklo nemalé množství dlouhodobých nesnází, například velká finanční náročnost půjček a vysoké ceny dováženého zboží. Levicově orientovaná populistická správa státu, která vede k velmi nezodpovědnému hospodářství, se stala hlavním problémem. Ekonomicky se země nachází ve svízelné pozici. Ceny státních dluhopisů spadly neuvěřitelně nízko, především v důsledku hromadného odchodu investorů ze země. Jejich cena se pohybuje kolem 60 procent nominálu, ale už byla i pod 50 procenty.

 investing.com

 Zdroj obrázku: Investing.com

Krize v Bolívii trvá již několik týdnů. Tato země Latinské Ameriky se dostala do velmi zvláštní situace. Centrální banka musela začít prodávat dolary přímo veřejnosti, což vedlo k dlouhým frontám v centru hlavního města La Paz, protože směnárnám došly tyto bankovky. To se jen tak nevidí.

Bolívie je vnitrozemský stát v Latinské Americe, který se vyznačuje značnou hornatostí a bohatou historií revolucí a převratů. Server THE WORLD FACTBOOK komentuje, že země se potýká s řadou nejen ekonomických, ale i sociálních problémů, od hluboké chudoby po nelegální výrobu drog. V Bolívii se také nachází naleziště lithia a zemního plynu, které dodávají 0,4 % světové produkce. Předchozí prezident Evo Morales vyhrál první volby v roce 2005 a nastoupil na pozici následující rok. Znovu byl zvolen v prosinci 2009 a říjnu 2014. Nicméně neschválené referendum o ústavní změně, které by mu umožnilo kandidovat na prezidenta i v roce 2019, mu překazilo plány. Jeho posledním pokusem bylo prohlášení Nejvyššího soudu o porušování lidských práv zákonem o omezení funkčního období, nechal se tedy svou stranou opět zvolit. Nakonec pod nátlakem armády uprchl ze země. Současným prezidentem se stal Luis Alberto Arce.

Ekonomický pád země také začal s nástupem Moralese k moci. Při zvolení do funkce v roce 2005 měl velké štěstí. Bolívie je jednou ze zemí s velkým vývozem zemního plynu a při jeho nástupu do úřadu cena této komodity výrazně vzrostla, a to společně se světovou poptávkou. Devizové rezervy v tomto období tvořily 52 % celkového HDP země. Prezident spolu s tehdejším ministrem financí Arcem – současným prezidentem – však začali považovat tuto vzácnou událost za samozřejmou a většinu získaných zásob vyčerpali. V současnosti, bohužel pro Bolívii, klesají jak ceny plynu, tak jeho těžba. Příliv peněz se značně zpomalil. Uplatnilo se opět ponaučení: nepočítat s tím, že komodity budou dlouhodobě zažívat rozmach.

Druhou lekcí je, že neefektivní měnová politika země může mít obrovské dopady. V roce 2008 se v Bolívii nastavil pevný směnný kurz bolivijského boliviana. Krátkodobě to mělo za následek stabilizaci ekonomiky, ale dlouhodobě se toto opatření stalo obrovským finančním žroutem, který pouze hromadí problémy.

Třetí ponaučení, které by si svět z bolivijského neštěstí měl vzít, je, že zaujímat nepřátelské postoje proti soukromému vlastnictví nemusí být vždy výhodné. Znárodnění plynáren a elektrických sítí bylo jednou z příčin současného krachu v Bolívii. Nepřívětivý postoj k investorům logicky vedl k jejich odchodu ze státu, což by bylo devastující pro jakoukoli ekonomiku. Dlouhodobé investice v zemi v posledních letech tvoří pouze 0,1 % HDP, což je v porovnání s rokem 1999, kdy tvořily 12 % HDP, obrovský propad. Celkové investice v Bolívii v letošním roce dosáhnou pouze 14 % HDP, tedy nejnižší hodnoty v celé latinské Americe. Země se celkově dostala do opravdu špatné situace.

Zbývá jim velmi málo možností a žádná z nich nevypadá, že by měla potenciál zemi zachránit. Bolívie by mohla prodat svá ložiska lithia Číně, napůjčovat si peníze nebo vyhlásit platební neschopnost. Pro Latinskou Ameriku, kde se k moci dostávají stále více levicově orientované vlády, by tato země mohla sloužit jako odstrašující příklad. Jak se říká, všeho moc škodí, a platí to i pro sociální stát.

Tagy

▼-1.06%
1 den
▲+0.59%
1 týden
▲+3.87%
1 měsíc
▲+30.5%
1 rok
Akcioměr 32.41%
info
▲+1.5
1 den
▼-2.64
1 týden
▼-0.68
1 měsíc
▼-33.08
1 rok
Index stresu 36.14
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn