Česko na prahu éry AI: První krok ke gigafactory
foto: Zdroj: Pixnio / pixel2013/Umělá inteligence
Po měsících strategií se rozjíždějí reálné přípravy největšího AI projektu v historii naší země. Gigafactory má změnit českou ekonomiku i pozici v Evropě.
První oficiální setkání
V polovině srpna se v sídle Ministerstva průmyslu a obchodu uskutečnilo první oficiální setkání k přípravě české AI gigafactory. Tento projekt má ambici stát se nejvýkonnějším výpočetním centrem pro trénink umělé inteligence ve střední a východní Evropě. Po měsících plánování a strategických dokumentů tak přichází konkrétní krok, který posouvá záměr z papíru do reality.
Základní vizí je vybudovat superpočítačové centrum schopné provozu až 100 tisíc nejmodernějších AI čipů H100. Lokalita už je vybraná – pozemky Českých Radiokomunikací v Praze-Zbraslavi, kde roste datové centrum Prague Gateway DC. Díky stávající infrastruktuře by bylo možné rozšířit výkon na stovky megawattů.
Investice za desítky miliard
Podle odhadů má projekt stát okolo 90 miliard korun. Zhruba dvě třetiny nákladů má pokrýt soukromý investor, zbytek by měl přijít z fondů Evropské unie a českého státního rozpočtu. Projekt je součástí iniciativy AI Continent, která má zlepšit technologickou soběstačnost Evropy a podpořit výzkum umělé inteligence.
Česko podalo svou oficiální žádost Evropské komisi letos v červnu. Rozhodnutí se očekává do konce roku 2025. V případě úspěchu by mohlo centrum začít fungovat kolem roku 2028 a sloužit vědeckým institucím, firmám i státní správě.
Strategický význam pro region
Pokud by Česko se svou žádostí uspělo, získalo by výhodu nejen v oblasti výzkumu a inovací, ale také v geopolitickém vlivu v regionu. Gigafactory by totiž byla klíčovým uzlem evropské AI infrastruktury pro střední a východní Evropu. To znamená nejen nové technologie, ale také vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst a přilákání zahraničních vědců a investic.
Z pohledu průmyslu by kapacita takového centra mohla znamenat zásadní podporu pro automobilky, biotechnologické firmy nebo finanční instituce, které stále více využívají strojové učení a analýzu velkého objemu dat. Vláda a investoři mluví o desítkách miliard korun, které by gigafactory mohla nepřímo přinést do českého HDP.
Energetická a ekologická výzva
Velké datové centrum ale přináší i velké nároky na energii. Základní provozní příkon se dohaduje na 26 megawattů, s možností navýšení až na 200 megawattů. To odpovídá roční spotřebě elektřiny města velikosti Brna. Otázkou zůstává, jakou část této energie bude možné pokrýt z obnovitelných zdrojů.
Podle Českých Radiokomunikací je lokalita připravena na napojení na hlavní energetické sítě a infrastrukturu. Pro provoz v plné kapacitě však bude nutná spolupráce s energetickými firmami a investice do posílení přenosové soustavy.
Psali jsme
Umělá inteligence opět ukázala nejen svůj potenciál, ale i temnou stránku. Neznámý útočník napodobil hlas amerického ministra zahraničí Marca Rubia…
Konkurence v Evropě
O pozici hostitele evropské AI gigafactory se uchází také řada dalších států desítky projekt, mimo jiné z Německa, Dánska, Francie nebo Rumunska či Polska. Česko má však tu výhodu, že už absolvovalo fázi příprav a začíná na projektu reálně pracovat – místo je vybrané, infrastruktura existuje a politická podpora je silná. Ministerstvo průmyslu navíc zdůrazňuje dobrou dostupnost z hlediska datových tras a umístění v srdci Evropy.
Stavba AI gigafactory představuje mimořádnou příležitost pro rozvoj umělé inteligence. Pokud se státu podaří uspět, mohlo by se Česko stát symbolem evropské AI revoluce.