Česko jako inovační lídr? Zatím to vypadá jen na drahý experiment
foto: Zdroj: Pexels / Mikhail Nilov/Věda, výzkum, inovace
Česká republika investovala do výzkumu a inovací téměř 30 miliard korun, ale výsledky tomu neodpovídají. Výzkumná činnost ČR zůstává za většinou Evropy a spolupráce vědy s praxí vázne. Bez jasné strategie a odvahy dělat nepohodlná rozhodnutí zůstane tuzemský výzkum jen drahým experimentem.
30 miliard do výzkumu a Česko se dál plácá v evropském podprůměru
Česko dalo do podpory vědy a výzkumu desítky miliard korun, ale efekt připomíná spíš drahé placebo. Zatímco Evropa šlape na plyn, tuzemský výzkum pořád váhá, na co vlastně naskočit. Kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jsou nemilosrdní – mluví o chaosu, neefektivitě a penězích rozdělovaných bez jasného cíle. Ačkoliv se mluví o inovacích jako o motoru ekonomiky, motor české vědy je zatím jen hlučně vrnící prázdno.
Miliardy létají vzduchem, ale bez směru
V letech 2019 až 2023 stát investoval do podpor výzkumu, vývoje a inovací bezmála 30 miliard korun. Přesněji řečeno: rozdělily se mezi různé dotační programy, operační fondy a veřejné instituce. Ale co z toho Česko reálně má? Tuhle otázku si položil také NKÚ – a odpověď není zrovna lichotivá.
Podle aktuální kontrolní zprávy úřadu není český systém podpory výzkumu ani efektivní, ani strategický. Stát jako by nevěděl, co vlastně potřebuje, ani co by měl výzkum přinášet. Výsledky se hodnotí víceméně formálně a návratnost miliardové podpory nikdo nesleduje.
Evropa jede, Česko přešlapuje
Ve srovnání s evropským zeměmi Česko zaostává – a rozdíl se nezmenšuje, spíš naopak. V unijním žebříčku inovační výkonnosti zůstáváme ve spodní polovině, a od roku 2018 jsme se téměř neposunuli. Přitom jiné státy: třeba Dánsko, Finsko nebo Rakousko, své výzkumné strategie ladí jako hodinový stroj. Investují do špičkových týmů, technologií s vysokým potenciálem a důsledně propojují akademické prostředí s byznysem.
Česko? Tady se peníze rozhazují plošně, podle setrvačnosti a často bez vazby na výsledky. Až 60 % veřejné podpory míří institucionálně – tedy „na provoz“ – bez zohlednění výkonu nebo kvality výstupů.
Podpora výzkumu? Spíš byrokratické bludiště
Zpráva NKÚ také upozorňuje na to, že celý systém je roztříštěný mezi několik ministerstev, agentur a fondů. Každý má jiná pravidla, jiná kritéria a jiné priority. Pro vědce a firmy to znamená hlavně papírování, nejistotu a ztrátu motivace.
Přestože by podpora měla směřovat i do komercializace a propojení výzkumu s praxí, reálná spolupráce firem a výzkumných institucí zůstává slabá. Transfer znalostí do byznysu nefunguje takřka vůbec – a většina výsledků končí v akademických šuplících.
Psali jsme
Umělá inteligence opět ukázala nejen svůj potenciál, ale i temnou stránku. Neznámý útočník napodobil hlas amerického ministra zahraničí Marca Rubia…
Mluvíme o inovacích, ale chybí odvaha je řídit
Zvlášť znepokojivý je fakt, že stát postrádá strategickou vizi, co má výzkum přinášet společnosti. Mluví se o „inteligentní specializaci“, „inovačním ekosystému“ nebo „technologickém lídrovství“. Ale za těmito termíny podle NKÚ chybí konkrétní kroky, cíle a nástroje.
Z výzkumu se tak stává jakási druhá kulisa modernity, která se hezky vyjímá v tiskových zprávách, ale realita v laboratořích i firmách je úplně jiná. Výsledkem je ztracený čas, promarněné peníze a frustrace těch, kdo by s tím chtěli nějak pohnout.
Závěr? Bez restartu bude i dalších 30 miliard málo
Zpráva NKÚ působí jako budíček, který říká“ peníze samy o sobě nestačí. Bez radikální změny systému, jasného řízení, priorit a měřitelných výsledků zůstane český výzkum dál v šedi evropského průměru. A inovační ekonomika zůstane snem, ze kterého se nikdy neprobudíme.