Ekonom Hampl k ekonomické krizi: Střední třída nezanikne, ale dojde k omezení veřejných financí
foto: Pixabay/Ilustrativní
3. ledna 2023 vysílal Institut pro politiku a společnost debatu, jejíž moderátorem byl ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE Martin Zeman. Společně s hosty Mojmírem Hamplem, předsedou Národní rozpočtové rady a Lukášem Kovandou, hlavním ekonomem Trinity Bank se věnovali například tématu očekávaného nárůstu inflace a trendu spotřebitelských cen.
Ministerstvo financí předpokládá, že oproti loňské inflaci, která dosáhla na 15 procent, klesne letos na hranici 9,5 procent. Mojmír Hampl však zdůraznil, že na samém počátku roku může být takovýto odhad velmi nepřesný. Připomněl například odhad České národní banky, která na začátku ruské agrese na Ukrajině předpokládala mnohem horší růst spotřebitelských cen, než jaký nakonec doopravdy byl a že inflace bude nižší, než jaká ve skutečnosti byla. Hampl si tak myslí, že je dosti možné, že bude letošní rok úplným opakem toho loňského. Inflace nepoklesne tolik, jak avizuje ČNB a růst tak bude naopak horší, než jak ho dnes vidíme, čímž se bude více prohlubovat stagflační past.
Lukáš Kovanda to vidí podobně. Inflace podle něj může překvapit svou neústupností. Je také přesvědčen, že se bude pohybovat ve dvojciferných číslech, kdy se klidně může blížit 20 procentům. „Mezinárodní instituce odhadují takový výkon české ekonomiky, který obsahuje minus,“ tvrdí Kovanda. To znamená, že stále více mezinárodních institucí předpokládá, že v letošním roce dojde k reálnému propadu české ekonomiky. I přes takové zhoršení ale uklidňuje, že by se nemělo jednat o fatální propad. Avšak v oblasti energií předpokládá, že dojde k frustraci obyvatel z důvodu většího růstu cen, než představil trh vloni.
Psali jsme
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Heleny Horské stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun.…
S nárůstem spotřebitelských cen se pojí obava případné ztráty střední vrstvy obyvatel. Experti to ale vidí jinak. Hampl sice souhlasí, že šoky nejvíce pocítí spodních 25 procent obyvatel, má však pocit, že veřejný prostor je plný potřeby nenechat klíčové části ekonomiky padnout. Zmínil, že ČNB vsází na to, že inflační tlaky ztlumí recesi a omezí poptávku. Nemyslí si tedy, že by mělo v první řadě dojít k případnému zániku střední třídy, ale naopak k omezení veřejných financí.
Nárůst spotřebitelských cen může přinést změnu chování a Kovanda nechce odhadovat, k jaké změně dojde. Je podle něj ale jisté, že růst spotřebitelských cen a s tím spojený pokles poptávky s sebou nese riziko masového propouštění. V České republice by tak podle něj mohlo dojít k významným změnám v pracovních poměrech a to i přesto, že je Česká republika zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti na světě. Nejen nárůst cen, ale i právě problematika propouštění by podle experta mohla vést k tlaku, který by byl vyvíjen směrem k vládě. Případnou finanční pomoc by pak vláda měla poskytovat adresně, než plošně, jako jsme zažívali v posledních letech.