Cesta do pekla. USA mají našlápnuto k dluhu 270 procent HDP
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Spojené státy jsou na cestě k roli dlužníka, který horko těžko odvrací bankrot a na sny o globální dominanci může zapomenout.
Stačí málo: vyjít v makroekonomickém modelu z politické reality namísto teoretické platnosti zákonů a natvrdo započítat náklady neefektivního systému zdravotní péče. A z modelu vypadne schodek pro rok 2056 schodek 14 procent HDP a zadlužení státu 270 procent.
Jde o model známý jako „WMP“ sestavený skupinou ekonomů spojených s think-tankem American Enterprise Institute. Autoři použili podobnou metodiku jako Rozpočtový úřad Kongresu („CBO“) – ale s několika zásadními rozdíly. Jednak odmítají věřit, že zákony opravdu skončí v okamžiku, kdy vyprší jejich platnost (většina amerických zákonů s rozpočtovými dopadu obsahuje tzv. sunset clause, tzn. přestanou k určenému datu platit, pokud Kongres jejich platnost neprodlouží). Dále nepředpokládají, že obranné výdaje opravdu budou v dohledné budoucnosti klesat.
A také vyčlenili zdravotnictví jako samostatný sektor. To je důležité, protože oficiální modely počítají pro zdravotnictví se stejnými výhledy jako pro celou ekonomiku. Týká se to například poklesu nákladů díky růstu produktivity: to je nereálné, už jen proto, že zdravotnictví nemůže těžit z automatizace tolik jako třeba průmysl. Změna jakéhokoli parametru ve zdravotnictví, protože na něj jde téměř pětina amerického HDP, přitom dramaticky ovlivňuje výsledek celého modelu.
Třicet procent rozpočtu na obsluhu dluhu
Model WMP předpokládá v desetiletém horizontu nárůst deficitu federálního rozpočtu ze současných přibližně čtyř procent HDP na 7,5 procenta. A nárůst zadlužení ze stávajících 100 % HDP na 138 procent.
To jsou horší cílové hodnoty, než předpovídá CBO (6,7 % resp. 120 procent), ale nikoli dramaticky. Ve třicetiletém výhledu však model WMP předkládá katastrofický obraz. Rozpočtový deficit by měl v roce 2056 dosáhnout 13,8 procenta a poměr celkového zadlužení k HDP závratných 271 procent.
Pokud by se americká ekonomika skutečně vyvíjela podle modelu WMP, dopady by byly ničivé.
Nejviditelnějším dopadem je obsluha dluhu. Už dnes stojí úroky federální vlády kolem jednoho bilionu dolarů ročně, tedy zhruba tři procenta HDP – a asi patnáct procent všech vládních výdajů. Podle oficiálních projekcí mají během deseti let vzrůst ke čtyřem až pěti procentům HDP. Ve scénáři, kde by dluh dosáhl zhruba 270 procent HDP, by však samotné splátky úroků mohly být mezi 2,5 až 3 biliony dolarů ročně, tedy kolem osmi procent HDP – a především by tvořily odhadem třicet procent veškerých vládních výdajů.
Psali jsme
Politici nastupující a končící vládní koalice se přou, kolik peněz chybí v rozpočtu a jaký je vlastně jeho schodek. Ty hádky ukazují, jak zoufale…
Paralyzovaný stát
Podíl ostatních mandatorních výdajů americké vlády, tedy bez obsluhy dluhu, by podle tohoto scénáře zůstal na současných zhruba 60 procent. (Vypadá to podezřele, vzhledem k tomu, že má vzrůst podíl zdravotnictví na HDP z 19 na 26 procent; vysvětlení je v obrovském prognózovaném deficitu.) To znamená, že na všechny ostatní výdaje – obrana, infrastruktura, zahraniční vztahy a podobně – by zbylo zhruba deset procent.
To je zoufale málo: jenom samotná obrana si z federálního rozpočtu aktuálně ukusuje víc…
Obecně se má zato, že ve vyspělých zemích má mít funkční rozpočet zhruba 30 procent výdajů, které lze reálně měnit; ještě v roce 2022 to v USA bylo 26 procent. Pokud by však vláda mohla nakládat s pouhou desetinou svého rozpočtu, znamenalo by to paralýzu státu ve smyslu mizivé schopnosti reagovat na jakékoli podněty. A hlavně, nevyhnutelně by to přineslo jak pokles životní úrovně obyvatel, tak zásadní pokles vojenských kapacit i mezinárodního významu Spojených států.