Chceme jistotu, ale bez slevy. Nezaměstnanost je strašák, ale nízký plat nikdo nevezme
foto: Zdroj: Pexels / cottonbro studio/Čekání na práci
Mezi Čechy roste obava z nezaměstnanosti. Přesto je ochota lidí hledat si novou práci za méně peněz menší a menší. Vyplývá to z aktuálního šetření agentury STEM, který upozorňuje na pozoruhodný paradox: roste strach ze ztráty práce, ale zároveň klesá ochota k finančnímu kompromisu.
Češi nechtějí pracovat za míň. Často ani nemůžou
Zatímco v minulých letech lidé v podobné životní situaci zvažovali změnu zaměstnání i za cenu nižších výdělků, dnes přibývá těch, kteří si to jednoduše nemohou dovolit. „Finanční situace českých domácností se v posledních letech nevyvíjela příznivě, zároveň nevybízí k velkému optimismu ani současná geopolitická situace. Ochota nastoupit do jiné práce za nižší mzdu tak nadále klesá, protože si další pokles příjmů nemohou Češi a Češky jednoduše dovolit,“ komentovala výzkum analytička STEM Kateřina Duspivová.
Podle STEM se od začátku roku mírně zvyšuje počet lidí, kteří se obávají nezaměstnanosti. Konkrétně je to 42 % osob, přičemž necelá polovina z nich má „silné obavy“. Zatím nejvíc jsou to pracovníci v sektorech, kteří čelí strukturálním změnám – od průmyslu až po administrativu. Jenže ochota „překlenout“ nejistotu díky práci za nižší mzdu se propadla. Ještě před pár lety by na horší nabídku kývl každý druhý, dnes je to výrazně méně. Mnozí lidé raději zůstanou doma bez práce, než aby přišli o životní standard.
Nízká míra nezaměstnanosti klame tělem
Statisticky je nezaměstnanost v ČR pořád nízká. Podle Eurostatu byla v červnu na úrovni 2,6 %, což je jedna z nejnižších hodnot v celé Evropské unii. (Například Řecko a Španělsko mají přes 10 %, konkrétně 10,1 a 11,4.) Ale čísla neodrážejí subjektivní nejistotu. I malá nestabilita na trhu může způsobit nervozitu, pokud lidé nemají pocit, že je kde brát. Zvlášť pokud vědí, že si z průměrné mzdy těžko vytvoří finanční rezervu.
Obavy z nezaměstnanosti přitom nemají nutně přímou souvislost se skutečným propouštěním. Podle odborníků jde často spíš o psychologický efekt z inflace, zpomalování ekonomiky a nejistoty ohledně budoucnosti. Češi jsou zároveň také tvrdohlaví: bojí se ztráty práce, ale o slevování z platových nároků nechtějí ani slyšet.
Budou muset firmy přitlačit?
Pro zaměstnavatele to představuje jistou komplikaci, zejména pokud jde o nábor lidí na pozice s nižší kvalifikací. Dřív byl trh flexibilnější, teď zájemci o práci očekávají minimálně stejné podmínky jako dosud – často ale přicházejí z oborů, kde to zkrátka není reálné.
Společnosti tak hledají jiné způsoby, jak zaujmout. Nabízí například pružnou pracovní dobu, částečné home office, příspěvky na bydlení či jídlo nebo přímé dorovnání mzdy formou benefitů. Výplata sice zůstává klíčovým faktorem při rozhodování o nové práci, ale lidé už dnes slyší i na jistotu, smysl práce či pracovní podmínky. To může být šance pro firmy, které nemohou konkurovat platově.
Psali jsme
Ženy jsou ve vedení firem stále v menšině. Situace v České republice je výraznější než jinde v Evropě. Podíl žen v top managementu je okolo 29…
Bez rezerv a bez ústupků
Snížení mzdových nároků může být pro mnoho lidí prostě nemožné. Hypotéky, nájmy, ceny potravin a energií – to vše zůstává vysoko. A rezerva? Podle Českého statistického úřadu má více než třetina domácností potíže vyjít s měsíčním příjmem. „Čisté příjmy českých domácností vzrostly v roce 2023 meziročně o 7,2 %, reálně však poklesly o 3,1 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024 dosáhla úrovně 9,5 %, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 6,1 %,“ uvádí ČSÚ. V takovém případě se pracovní kompromis za horší peníze rovná existenčnímu riziku.
Výsledkem je pak společnost, která se bojí budoucnosti, ale zároveň nemá prostor kam ustoupit. Trh práce proto bude čím dál větším místem ke střetu – mezi možnostmi firem a realitou zaměstnanců.