Čína napůjčovala celkově 240 miliard dolarů rozvojovým zemím
foto: Pixabay/ilustrativní
Za 13 let Čína půjčila 22 rozvojovým zemím celkově 240 miliard dolarů na obnovu infrastruktury. Od roku 2016 se však ukazuje, že z toho nemají takový prospěch, jak se očekávalo, a tak se poskytování dalších půjček zastavilo. Mnoho z dlužníků totiž není schopno tyto částky splácet.
Mezi lety 2008 a 2021 Čína půjčila přes 240 miliard dolarů na pomoc 22 rozvojovým státům, uvádí server Reuters. Čím dál tím více z nich však není schopno půjčky splácet a Čína tak nedostává příjmy, které z toho očekávala. Nejčastěji se jednalo o země se středně vysokými příjmy, jako jsou Argentina, Mongolsko a Pákistán. Většinu peněz, které Čína těmto zemím napůjčovala, tak pravděpodobně už nikdy neuvidí zpátky. Proto bylo od roku 2016 pozastaveno poskytování těchto úvěrů. Stovky miliard vynaložené na pomoc rozvoji infrastruktury se tedy možná nikdy nevrátí.
"Peking se nakonec snaží zachránit své vlastní banky. Proto se pustil do riskantního podnikání v oblasti mezinárodních záchranných úvěrů," uvedla Carmen Reinhartová, bývalá hlavní ekonomka Světové banky a jedna z autorek studie. Mezi roky 2010 a 2022 se čínské půjčky zemím v dluhové tísni zvýšily z 5 % celkového portfolia na 60 %.
Zdroj grafu: Reuters
Celkově se napůjčovalo obrovské množství peněz, z toho nejvíce získala Argentina (111,8 miliard dolarů), Pákistán (48,5 miliard dolarů) a Egypt (15,6 miliard dolarů). Navíc dalších devět zemí si půjčilo méně než miliardu. Swapy Čínské lidové banky mají celkově hodnotu 170 miliard dolarů a zahrnují Surinam, Srí Lanku a Egypt.
Podle studie je hlavním problémem, že některé z centrálních bank využily čínských investic pouze k umělému nafukování svých devizových rezerv. Nekoordinovanost a neprůhlednost čínských úvěrů tak byly podle Brada Parkse, jednoho z autorů zprávy a ředitele organizace AidData, ideální příležitostí. Čínské vládě se toto označení nelíbí a hájí se, že její zahraniční investice fungují na "principu otevřenosti a transparentnosti".
Čína v současné době jedná o restrukturalizaci s nejrizikovějšími zeměmi, jako jsou Zambie, Ghana a Srí Lanka. Sama přitom byla kritizována za zdržování těchto procesů. V reakci na to vyzvala Světovou banku a Mezinárodní měnový fond, aby rovněž nabídly odpuštění dluhů.
"Čína jedná v souladu s tržními zákony a mezinárodními pravidly, respektuje vůli příslušných zemí, nikdy žádnou stranu nenutila, aby si půjčovala peníze, nikdy žádnou zemi nenutila platit. Nebude k úvěrovým smlouvám připojovat žádné politické podmínky a nesleduje žádné politické vlastní zájmy," uvedla na úterní tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning.