„Made in China“? Špatně. Co třeba „Made in Australia“ ?
foto: By Diego Delso, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30139995/Saigon river, Ho Chi Minh City, Vietnam
Přelepování štítků, podhodnocené faktury nebo překladiště v „zapomenutých" státech. Toto jsou některé ze způsobů. jak čínské firmy obcházejí americká cla v praxi. Zdá se, že čínští obchodníci vedou nad Trumpem 1:0.
V byznysu platí jednoduché pravidlo: kde se postaví zeď, tam někdo dříve či později přinese žebřík. A Donald Trump zdaleka neposlavil jen zeď mezi USA a jeho jižním sousedem. V mezinárodním obchodu jich za necelý půl rok v úřadě již stačil vytvořit desítky. Nová cla na čínské zboží, která mohou v některých případech vyskočit až na 145 %, měla zastrašit dovozce a ochránit americký průmysl. Jenže čínské firmy rychle našly zkratky a někdy jsou primitivnější, než byste čekali. Většinou jde o přelepování štítků na krabicích, změnu cenovky na faktuře nebo přebalení zboží v zapomenutých státech s nižším clem.
Psali jsme
Profesor Jeffrey Sachs se při kritice Trumpových tarifů nedrží zpátky. Známý americký ekonom v hodinovém vystoupení na mezinárodní konferenci…
Made in China, ale přebaleno v Malajsii či Mexiku - bežná praxe pro obcházení cel
„Made in China“? Špatně. Co třeba „Made in Australia“, „Made in Mexico“, „Made in Anywhere-but-China“ (pozn. red. „Vyrobeno kdekoli jen ne v Číně")? Hra na geografii je už dnes téměř tradiční technika, jak si přilepšit. Firmy přesouvají finální fázi výroby do jiných zemí, aby získaly nový štítek o původu zboží. Ne kvůli kvalitě práce, ale kvůli vysněnému štítku „země původu“. Zboží rovnou posílají přes třetí stát, kde se přebalí, přelepí a jede dál. V branži má dokonce tato praxe své jméno a říká se jí origin washing.
Malajsie nyní vystřelila v oblibě díky relativně nízkému 24% tarifu. Dříve byl nejvíce využívaný Vietnam, který je v podstatě „hned za kopcem" od Číny a pracovní síla je zde stále velmi levná. Oba státy jsou dosud oblíbenými přestupními stanicemi. ale regulátoři o tom vědí. Spojené státy proto zvýšily cla i na některé kategorie zboží z Vietnamu a řada přijde i na Malajsii. Trh je vynalézavý a když se jedna cesta uzavře, otevře se jiná. Podle zpráv The Guardian, se do kurzu dostane napříkald i Austrálie. Geograficky v jihovýchodní Asii, ale formálně západní, politicky neutrálnější. A hlavně bez podezřele dlouhé celní historie. Někdy je to legální. Někdy jen „neprokazatelně nelegální“. V každém případě takový australský štítek může znamenat rozdíl desítek procent z finálního cla.
Podle informací portálu NDTV World si na podvody se štítky nově posvítila i Jižní Korea. Její celní správa odhalila jen za první čtvrtletí roku 2025 podvody v deklaraci původu zboží v hodnotě 29,5 miliardy wonů, tedy zhruba 21 milionů dolarů. Většina případů se týkala zboží mířícího právě do Spojených států. Korea kvůli tomu zřídila speciální task force, která se zaměřuje právě na falšování země původu. Celní úřady tak začínají síť stahovat například v přístavech Soulu a Busanu. S přísnějším dohledem přichází i Thajsko. Jeho úřad pro zahraniční obchod představil v dubnu 2025 nová opatření na kontrolu původu zboží mířícího do USA, právě kvůli podezřením na obcházení celních tarifů.
Rozděl a panuj: čínští obchodníci rozdělují zásilky na několik kusů
Další trik? Rozdělení zásilek. Zboží se místo v jednom velkém kontejneru odešle v mnoha malých balíčcích. Platformy jako Temu nebo Shein na této praktice dlouho stavěly celý svůj obchodní model. Pokud hodnota jednoho balíku nepřesáhla určitou hranici, v USA 800 dolarů, clo se často neuplatnilo vůbec. Tato praxe byla možná díky tzv. „de minimis“ pravidlu, které umožňovalo dovoz drobného zboží bez celní kontroly. Jenže od 2. května 2025 Spojené státy tuto výjimku pro Čínu zrušily. A rázem vznikla potřeba vymyslet nový štítek z jiného státu. A hned několik, na každý balík zvlášť. Co to vlastně znamená pro zákazníka? Zboží z Číny sice pořád může dorazit „levně a bez papírů“, ale taky možná ve třech různých krabicích, v jiný čas, a každá i třeba z jiného státu.
Čína mistrem převleků aneb zfalšované faktury
Další osvědčený trik? Podhodnocená cena faktury. Zboží s reálnou cenou 200 dolarů se na papíře promění v produkt za 50. Na základě téhle hodnoty se pak vypočítá clo. Podle investigace Financial Times nabízejí někteří čínští dodavatelé americkým klientům DDP dohody („Delivery Duties Paid“), které jim garantují doručení bez celních potíží. V podstatě tím říkají: o clo se nestarejte, hodnotu zboží si přizpůsobíme tak, aby prošla.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že i když se prezident Trump hodně snaží, čínští obchodníci za desetiletí od otevření svého trhu světu už mají velkou zkušenost s tím, jak různá omezení obejít. Místo toho, aby cla zavedená americkou hlavou státu vedla k „pročištění" světového trhu a návratu výroby amerických značek zpět do své domoviny, zdá se, že mamon nakonec zvítězí a levná pracovní síla bude oním faktorem, který nakonec ukáže na hlavní slabiny Trumpova protekcionistického ekonomického opatření.