Zrada pod narkózou: Lékař odešel za sexem během operace, manželka ho naprášila

Zatímco svět řeší obchodní válku s USA, Čínu pohltil sexuální skandál století. Hlavní roli v něm hraje zkušený chirurg, několik sestřiček a pacient v narkóze.

Téměř všechny zprávy o Číně dnes obsahují heslo Donald Trump. Obchodní válka sem, čipy tam. Jenže v Číně se teď řeší něco úplně jiného a to obrovský sexuální skandál století, který nečekaně přerostl do boje chudých proti bohatým. Jde o příběh chirurga, sestřiček a jednoho otevřeného dopisu, který odstartoval největší veřejnou debatu za poslední roky. Skandál totiž otevřel i téma, které Čína dlouho potlačuje: nevraživost mezi elitami vs. prostým lidem v rámci čínské komunistické společnosti.

Čína čelí sexuálnímu skandálu 

Bizarní příběh z Číny připomíná telenovelu. Hlavními postavami jsou zkušený chirurg Xiao Fei a hned několik sestřiček. Jak informoval server The Economist, všichni tito zdravotníci pracovali v prestižní pekingské nemocnici China-Japan Friendship Hospital. Podle obvinění, které překvapivě rozkryla sama manželka doktora, měl Xiao během let poměr hned s několika kolegyněmi, mezi nimiž byly zdravotní sestry, ale také doktorky. V centru pozornosti je teď ale zejména mladá doktorka Dong Xiying.

To, co příběhu dodává drama, je i forma, jak se informace dostala ven. Otevřený dopis, který napsala Xiao Feiova manželka, koluje internetem a rozebírá celou aféru až do detailů. Podvedená manželka v něm totiž popisuje nejen opakované nevěry svého manžela, ale i situaci, kdy měl její muž během operace opustit sál zatímco pacient ležel v narkóze, aby byl své ženě nevěrný. Podle jejích slov odešli spolu Xiao a doktorka Dongová z operačního sálu a nechali pacienta bez dohledu po celých 40 minut, aby se věnovali sexuálním aktivitám.

Xiao se bránil tím, že byl pryč maximálně 10 až 20 minut a „pacient přeci neměl kam utéct“. Poměr s kolegyní však popřel a řekl, že se v této době rozhodně žádným sexuálním aktivitám se svou kolegyní nevěnoval. Podle něj šlo jen o profesní nedorozumění mezi personálem. Vyšetřování nemocnice ale potvrdilo pochybení. Xiao Fei byl nejen propuštěn z nemocnice, ale i vyloučen z Komunistické strany Číny, což doktorovi v budoucnu rozhodně poškodí další kariéru.

Psali jsme

Plznička nebo paštika Hamé? V Rusku se i přes zákaz prodává téměř…

Jak se daří ruským fejkovým značkám? Rusko nahradilo Coca-Colu, McDonald’s i Starbucks. Ale funguje to? Kdo slaví úspěch a kdo to jen hraje…

31. 05. 2025

Ekonomika

Doktora Dongová z ekonomky lékařkou

Narativu příliš nepomáhá ani příběh mladé lékařky Dongové, tedy ženy, se kterou doktor Xiao Fei podváděl svou manželku. Ta totiž původně vystudovala ekonomii. Lékařské vzdělání si doplnila díky speciálnímu programu „4+4“, který umožňuje mimořádným studentům s bakalářským titulem z jiného oboru získat kvalifikaci lékaře už za čtyři roky. Standardní cesta studia medicíny přitom trvá víc než dekádu.

Pozornost se tak na online sítích přesunula k otázce, jak je možné, že někdo studuje medicínu deset let, zatímco jiný se z ekonomky dostane k pacientům za méně než polovinu času. A to v profesi, kde jde doslova o život a smrt. Odpověď je jednoduchá: jde o odraz čínské reality sociální nerovnosti. I když se nedostanete na medicínu, stačí vám vybrat si výhodný studijní program, mít známosti, nebo přístup k lepšímu pojištění a doktor se z vás i přesto může stát.

Podle světových měřítek patří Čína mezi sociálně nejnerovnější země na planetě. A propast mezi chudými a bohatými se v posledních letech dál prohlubuje. K hodnocení tzv. „sociálních nůžek“ se používá tzv. Giniho koeficient. Čím vyšší číslo země dostane, tím větší nerovnost je v její společnosti. Čína aktuálně dosahuje hodnoty 0,465. To je hodně. Pro srovnání: Česká republika se drží na 0,24 a patří mezi nejrovnostářštější státy světa.

Čínské zdravotnictví, kam chodí bohatí k doktorovi? 

Tady se příběh posouvá. Nejde už jen o aférku lékařů, ale o celý systém zdravotnictví. Skandál přerostl v celonárodní debatu o tom, co si v čínském zdravotnictví vlastně kdo může dovolit. Rozpočet ministerstva zdravotnictví je sice gigantický, ale systém jako celek má k ideálnímu daleko.

Nejlepší nemocnice jsou v Číně spíš pro elitní vrstvu, než čínskou veřejnost. Spousta lidí je vnímá jako součást nespravedlivého systému, kde rozhoduje především postavení a peníze. Objednat se ke specialistovi znamená frontu na několik hodin, někdy i dnů. Léčba je často velmi drahá a pro chudé nebo migrující obyvatele z venkova často úplně nedosažitelná. To nezní moc socialisticky.

Na papíře sice existuje univerzální zdravotní pojištění a stát nabízí různé zdravotní programy. Zaměstnavatelé na pojištění odvádějí 6–12 % ze mzdy a zaměstnanci obvykle 2 %. Jenže ve skutečnosti je programů víc a některé jsou dobrovolné. To znamená, že pokud člověk není v systému, platí si veškerou péči sám.

Jinými slovy: není pojištění jako pojištění. A hlavně, není rovnost jako rovnost. Přístup ke zdravotnictví je v Číně škálovaný, rozvrstvený. V zemi, která se stále nazývá socialistickou, rozhoduje o kvalitě péče často pouze číslo, které máte na účtu a členství ve straně.

zdroj: wise.com

Na naše poměry se možná nejedná o příliš dramatické ceny za zdravotní péči. V Číně je však minimální mzda někde jinde než u nás. V závislosti na regionu se totiž pohybuje jen mezi 2 760 a 4 170 Kč měsíčně. A pokud nejste dobře pojištěni, může vás jediná hospitalizace vyjít dráž než několik let práce.