Čínský tygr? Podle statistik ano, ale ty vypadají čím dál víc podezřele
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Čína se v posledních letech prezentuje jako ekonomická velmoc s výjimečnými výsledky: stabilní růst HDP, masivní investice, skok v obnovitelných zdrojích energie. Její statistiky však vykazují čím dál větší rozpory s realitou.
Otazníky se okolo čínských oficiálních statistik vznášejí permanentně, protože dlouhodobě prezentují podezřele hladká data a jen minimální revize, chybějící detaily a kontext – a hlavně rozpory mezi oficiálními čísly a alternativními indikátory. Příkladem je kolosální čínská realitní krize: ta je evidentní všude, jen ne v agregovaných makrostatistikách.
Novou vlnu podezření, že problém okolo optimistických čínských statistických výsledků vzbudilo, že Čína některé statistické údaje přestává prezentovat. Jde přitom typicky o takové, kde je pozorovatelný rozpor s jinými zdroji. Téma detailně rozebírá článek v deníku Financial Times.
Psali jsme
Akcie čínského developera Evergrande byly staženy z Hongkongské burzy. Definitivně tak praskla realitní bublina, která stála na obřích…
Tři nejvýraznější příklady mezery v datech
Nezaměstnanost mladých: Statistika věkové nezaměstnanosti byla na několik měsíců stažena poté, co vystoupala na rekordní hodnoty. Čína ji obnovila až po změně metodiky, která část mladých vyřazuje ze sčítání. Výsledkem je série, která ztratila kontinuitu – a, jak připomíná zmíněný článek ve FT, analytici nedokážou určit skutečnou trajektorii.
Prodeje pozemků a realitní data: Podrobné řady o aukcích pozemků, klíčový indikátor financování municipalit, po roce 2021 mizí. U bytové výstavby se místo měsíčních dat objevují jen agregáty, které neumožňují srovnat napříč provinciemi období hlubokého propadu. Analytici to považují za jedno z nejcitlivějších míst čínské statistiky.
Dluhové nástroje místních vlád (LGFV): Oficiální statistika uvádí zadlužení místních vlád pod 70 % HDP. Alternativní výpočty, které zahrnují „skryté“ závazky přes LGFV, však ukazují úroveň až kolem 110–120 % HDP. Rozdíl je dán tím, že velká část těchto závazků se v oficiálních výkazech vůbec neobjevuje.
Jde o systematické zkreslování
Tyto příklady ukazují, že nejde o izolované výpadky, ale o systematickou praxi: detaily mizí právě tam, kde může být viditelný rozpor mezi oficiální verzí a realitou.
Je třeba uvést, že každá velká ekonomika neustále bojuje s tím, že rychlé strukturální změny se promítají do statistických dat se zpožděním a přinášejí i nutnost měnit metodiku. Nakonec, v USA museli několikrát dramaticky revidovat statistiky o zaměstnanosti, Německo přepisovalo průmyslové řady po pandemii – nemluvě o tom ve v EU se během covidu ukázalo, že státy ani nemají jednotné definice pro sledování počtů hospitalizací a úmrtí.
Rozdíl je v míře transparentnosti: v zemích OECD vidíme časté revize dat i rozsáhlý poznámkový aparát, který popisuje známé nejistoty. V ještě dynamičtější Číně vidíme perfektně stabilní data, vždy v souladu s očekáváním.
Psali jsme
Poptávka po elektromobilech stagnuje, výroba raketově roste. Jinde by to byla poukázka na vlnu bankrotů – ale v Číně má stát strategické…
Prognóza: Další oblasti na odstřel
Samozřejmě, že čínské úřady všechna obvinění ze zkreslování statistik odmítají a pro každý jednotlivý krok mají více či méně věrohodné vysvětlení. Je proto dobře věnovat pozornost dalším oblastem, kde se také hromadí rozpory mezi prezentovanými daty a pozorovanou realitou. Tam, kde realita neladí s plánem a kde je možnost křížové verifikace se nacházejí hlavní kandidáti „na odstřel“ ze statistik.
Západní analytici očekávají, že transparentnost čínských statistik bude dál slábnout v oblastech jako je nezaměstnanost (regionální a věkové statistiky jsou už dnes nepravidelné), sektorová spotřeba elektřiny (data, která lze přesně ověřit síťovými měřeními, už dnes postupně ztrácejí granularitu) a hlavně finance provincií. U některých regionů postupně přestávají být dostupné detaily, které ještě nedávno dostupné byly. Nikoli překvapivě jde o regiony, které jsou známy svými fiskálními problémy.
Psali jsme
Čínská ekonomika roste závratným tempem, ale čínským akciím se i přes to dramaticky nedaří. Zatímco investoři sledují růst HDP a masivní expanzi…
Proč čínská data vypadají tak dobře
Analytici upozorňují, že čínská statistika funguje úplně jinak než statistiky západních zemí – a to do takové míry, že pojem „statistika“ možná ani není namístě. Metodou je namodelovat způsob, jak má ekonomika dojít ke kýženému dílčímu výsledku (například plánovanému růstu HDP) – a hledat reálná data, která danému modelu odpovídají. Ta, která neodpovídají, je pak potřeba nějak „vyřešit“ – ohnout, vypustit z datové základny – nebo příslušnou datovou řadu neprezentovat.
Tyto praktiky vzbuzují otázku, jestli alespoň čínské vrcholové vedení má k dispozici reálná data. Z dostupných informací se zdá, že ano. Jde například o data z energetických sítí, interní rozvahy LGFV, data o pohybu pracovní síly mimo oficiální dotazníková šetření nebo neagregované údaje z provinčních daňových systémů. Analytici však upozorňují, že ani tato data nejsou jednotná, přicházejí s prodlevami a trpí podobnými problémy jako veřejné statistiky — například regiony mají motivaci nevykazovat případné problémy příliš plasticky.
Psali jsme
V mezinárodním srovnání armádních výdajů jednotlivých států se zdá, že největší konkurenti USA, Čína a Rusko, jsou za Spojenými státy významně…
Co znamenají zkreslené čínské statistiky pro svět
Jak firmy, tak vlády potřebují reálné podklady pro svá rozhodování. Firmy operující v Číně, kdyby braly oficiální data za realitu, by mohly stavět své plány na nereálných základech a pak se divit střetu s realitou. Totéž platí pro dodavatelské řetězce, které předpokládají nějakou poptávku z čínské strany – a ta může být nižší, než jak by z oficiálních dat vyplývalo.
Co se týče politického rozhodování, EU, OECD nebo Mezinárodní měnový fond kalibrují své scénáře podle čínských dat. Pokud jsou data méně spolehlivá, roste nejistota v oblastech, jako je poptávka po surovinách, exportní konkurenceschopnost nebo geopolitická rizika.
A konečně, zkreslené statistiky zkreslují strategická porovnání. Odhlédneme-li od detailů, Čína soutěží se Západem o to, který model správy státu je úspěšnější: zda demokracie a tržní ekonomika, nebo diktát jedné strany a její masivní vliv na ekonomiku. Těžko si představit, jak by taková soutěž mohl skončit, takže jsme nuceni permanentně sledovat průběžné skóre. A to pochybné čínské statistiky ovlivňují – se všemi důsledky, například pro veřejné mínění.