ČNB opět snížila úrokové sazby. Co na to banky, ptá se Vektor

Bankovní rada ČNB opět snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu), tentokrát o 0,25 procentního bodu na 4,50 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 % a lombardní sazby na 5,50 %.

Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu, která implikuje mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb. Redakce Deníku Vektor se obrátila na obchodní banky s dotazem, jak na pokračující snižování úrokových sazeb reagují.

Moneta snižuje úrokové sazby hypoték

Některé obchodní banky zatím reagovaly na předchozí snížení úrokové sazby z počátku července. Snižování úrokových sazeb hypoték oznámila Moneta Money Bank. Nově začínají na 3,99 %.

„V Monetě nastavujeme úrokové sazby na produktech podle aktuální tržní situace. U jednotlivých produktů se rozhodnutí ČNB o změně sazeb promítá do cen jinak, třeba u hypoték záleží na pohybu dlouhodobých tržních sazeb, které nebývají rozhodnutími ČNB tak ovlivněny jako sazby krátké. Aktuálně mohou zájemci o hypotéku od Monety získat úrokovou sazbu od 3,99 procenta. Hypotéka s touto výhodnou sazbou je určena jak pro nákup nemovitostí, tak pro refinancování stávajících hypoték. Nízká sazba se vztahuje na pětileté fixace a rovněž předpokládá, že klient využije možnost pojištění schopnosti splácet. Je relevantní pro financování rezidenčních nemovitostí do 55 procent jejich hodnoty,“ upřesnila pro Deník Vektor Lucie Leixnerová, tisková mluvčí MONETA Money Bank.

V Komerční bance (KB) situaci zatím analyzují. „Na hypotéky mají vliv především dlouhodobé / swapové sazby. Snížení o 25 bps tak cenu hypoték neovlivní. O případných změnách budeme včas informovat,“ uvedl pro Deník Vektor Ondřej Šuchman, manažer hypoték Skupiny KB.

Sazby na spořicích účtech

Úročení spořicích účtů snížila například Česká spořitelna (ČS). Výše úroku na spořicím účtu závisí podle Filipa Hrubého, mluvčího ČS, na míře finančního zdraví daného klienta. Nárok na vyšší úrok mají lidé, kteří vytvářejí dlouhodobou finanční rezervu.

„Podmínky spoření neměníme a stále držíme maximální úrok 5 % pro klienty, kteří pravidelně investují aspoň 2 tisíce měsíčně. U klientů, kteří spolu se spořením také pravidelně investují alespoň 500 Kč, respektive již mají naspořeno aspoň 1 milion, jsme sazbu snížili o 0,25 %. U klientů, kteří neinvestují nic, jsme snížili o 0,5 %. Stále tak držíme naši strategii a snažíme se klienty motivovat k tomu, aby začali pravidelně investovat a tím si vytvořili dlouhodobou finanční rezervu a zlepšili své finanční zdraví,“ uvedl Hrubý pro Deník Vektor. Odmítl však predikovat, jak bude Česká spořitelna reagovat na další úpravu sazeb ze strany ČNB.

„Připravujeme akční nabídky pro klienty, každopádně například 3leté fixace se neodvíjí od 2T repo sazby ČNB, která je měsíčně snižována,“ sdělil Deníku Vektor Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank.

„Aktuální úroková sazba ČSOB Spoření s bonusem ve výši až 4,5 % pro vklady do výše 250 tis. Kč (pro klienty Premium do 500 tis. Kč) a 2,8 % nad rámec těchto objemů, avšak do 1 mil. Kč platí od 1. 7. 2024. Výše této sazby vznikla snížením úroku o 0,5 % p. a. z původních 5,0 % p. a., které jsme klientům poskytovali od 16. 9. 2023. Důvodem pro úpravu bylo postupné snižování 2T repo sazby ze strany ČNB, které započalo už koncem roku 2023. Současné úročení spořicího účtu ČSOB Spoření s bonusem je platné do 31. 8. 2024, tedy bez naší reakce na poslední měnově politické jednání ČNB ze dne 1. 8. 2024,“ uvedl pro Deník Vektor Petr Milata, mluvčí skupiny ČSOB.

Na konci července zareagovala na dlouhodobý vývoj úrokových sazeb také Komerční banka. „Vzhledem ke klesajícím úrokovým sazbám na trhu jsme nuceni od 1. 10. 2024 snížit základní úrokovou sazbu na Vašem spořicím účtu,“ informovala klienty KB.

Bankovní rada hodlá vytrvat v přísné měnové politice

O výsledku jednání bankovní rady ČNB informovala na tiskové konferenci, kterou Deník Vektor sledoval. Inflace se od začátku letošního roku pohybuje poblíž inflačního cíle 2 %. V únoru, březnu a červnu dokonce dosáhla přesně 2 %. V zemi tak byla podle slov guvernéra ČNB Aleše Michla obnovena cenová stabilita. ČNB začala v prosinci loňského roku opatrně snižovat úrokové sazby. Boj s inflací ale nekončí. Základní repo sazba postupně klesla ze 7 % na 4,5 %, tedy o 2,5 procentního bodu, čímž byla zmírněna restrikce měnové politiky.

„Nastavení měnové politiky přesto zůstává přísné. Reálné úrokové sazby jsou kladné a tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž i tvorbu peněz v ekonomice, a následně inflaci. Bankovní rada i nadále spatřuje v ekonomice určité proinflační tlaky. Jejich zesílení by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. I proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat, případně k němu přistupovat velmi opatrně,“ uvádí se v prohlášení bankovní rady.

Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat. Úvahy o nastavení sazeb se mají odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce, vývoje domácí i zahraniční poptávky a kroků klíčových zahraničních centrálních bank.

„Bankovní rada konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních spolu s tím, jak se úrokové sazby přibližují k neutrálním hodnotám. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle,“ řekl guvernér Michl.

Ekonomiku brzdí utlumená důvěra domácností a firem

HDP ve druhém kvartále vzrostl podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,4 %. K meziročnímu růstu přispěla jak zahraniční poptávka, tak zejména spotřeba domácností. S poklesem inflace totiž dochází k obnovení růstu reálných příjmů domácností.

„Ekonomika je ale podle našich analýz stále pod svým potenciálem a poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky zůstává slabá. Proti jejímu výraznějšímu oživení působí zejména utlumená důvěra domácností a firem v ekonomický vývoj. Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává nízká. Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí dosáhl 7 %. Z historického pohledu zůstává mírně zvýšený. Tento růst je prozatím absorbován ziskovými maržemi a nevyvolává další zvýšení cen. K materializaci rizika vzniku mzdově-inflační spirály tak zřejmě nedochází,“ soudí bankovní rada ČNB.

Spotřeba domácností je stále nižší než před covidem

Prognóza ČNB předpokládá, že se inflace v následujících měsících bude pohybovat okolo 2 % a v závěru roku dočasně mírně vzroste vlivem efektu základny z loňského roku. Letos tak dosáhne v průměru 2,2 % a v příštím roce 2 %. Jádrová inflace bude nadále zvýšená. V letošním roce dosáhne v průměru 2,5 %, příští rok klesne na 2,3 %.

„HDP Česka podle prognózy letos vzroste o 1,2 % a v příštím roce ekonomický růst zrychlí na 2,8 %. Očekáváme, že postupně poroste zejména spotřeba domácností, jejíž úroveň je stále pod předcovidovou úrovní,“ řekl Michl na tiskové konferenci.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace jsou zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl i k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy,“ píše se v prohlášení bankovní rady.

Mírné podstřelení inflačního cíle je vítané

Guvernér Michl hodnotí poslední snížení úrokových sazeb jako jestřábí. „Deset let před covidem v české ekonomice byly velmi nízké úrokové sazby, v průměru jedno procento, dlouho byly sazby nulové. Podporovalo se zadlužování a podporovala se inflace. Většinu období předchozího guvernéra byla inflace nad cílem. Proto podle mě, a mohu to říct za většinu bankovní rady, mírné podstřelení inflačního cíle by nám nevadilo, naopak je mírně vítané,“ řekl guvernér Michl na tiskové konferenci ČNB.

Inflační cíl je základní kotvou měnové politiky ČNB. Přispívá k udržování cenové stability, usměrňuje inflační očekávání a je jedním z předpokladů pro zdravý ekonomický růst. Inflační cíl ČNB má  podobu meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %.

Zdroje: ČNB, MONETA Money Bank, Česká spořitelna, UniCredit Bank, KB, ČSOB