Daně vzrostly, schodek státního rozpočtu přesto dosáhl 178,6 miliard

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci prvního pololetí letošního roku deficitem ve výši 178,6 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 190,2 mld. Kč. Výdaje přitom dosáhly téměř stejného výsledku jako v prvním pololetí minulého roku. Schodek je přesto nižší než loni touto dobou, kdy představoval 215,4 mld. Kč a po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU 251,4 mld. Kč.

Meziroční zlepšení salda o 36,7 mld. Kč, resp. o 60,7 mld. Kč bez prostředků z Evropské unie bylo taženo téměř 9% růstem daní a pojistného. Výdaje dosáhly takřka stejného výsledku jako v prvním pololetí minulého roku (+0,2 %).

Méně lidem v hmotné nouzi, více na armádu

Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 2,2 mld. Kč (+0,2 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+0,5 %, +4,9 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+17,3 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+14,7 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+6,7 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+6,0 mld. Kč) a obsluhou státního dluhu (+5,3 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,0 %, +17,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,3 %, +14,7 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,7 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,1 mld. Kč) a nemocenské (+0,9 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,0 mld. Kč) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,5 mld. Kč).

Nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+63,4 %, +17,3 mld. Kč) určovaly především prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+12,0 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+4,1 mld. Kč). Navýšily se výdaje Ministerstva obrany (+6,0 mld. Kč) související s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,8 mld. Kč) a činností a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Vzrostly platby za státní pojištěnce

Měsíční platby veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce se zvýšily z 1 900 Kč na 2 085 Kč. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 9,6 % (+6,7 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly transfery podnikatelům (-47,9 %, -37,2 mld. Kč). Velká část jejich poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-35,5 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-23,4 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 8,9 mld. Kč (-1,6 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-5,9 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 8,0 mld. Kč (-4,5 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 131,5 mld. Kč (+3,3 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Evropská pokladna dostala méně, zato bankéři se napakovali

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,3 mld. Kč (-11,4 %). Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 42,9 mld. Kč (+14,2 %, +5,3 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 76,5 mld. Kč (-3,3 %, -2,6 mld. Kč) jsou v první polovině roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Většina těchto prostředků (40,0 mld. Kč; -3,4 mld. Kč) představovala výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,6 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-6,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,5 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+6,2 mld. Kč). Transfery územním rozpočtům (+4,2 mld. Kč), vysokým školám (+2,5 mld. Kč) a podnikatelům (+1,9 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy a Integrovaného regionálního operačního programu.

Více se vybralo na daních a pojištění

Příjmy státního rozpočtu byly podle údajů Ministerstva financí ČR na konci června o 4,2 % (+38,9 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy (+36,1 mld. Kč). Inkaso daně z příjmů fyzických osob (+17,6 %, +9,0 mld. Kč) příznivě ovlivňuje růst mezd. Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-0,2 %, -0,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+14,8 %, +0,4 mld. Kč) měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 % (+30,4 mld. Kč).

Výdaje domácností vzrostly

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,8 %, +8,3 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,8 %, +6,7 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+5,1 %, +1,3 mld. Kč) odráží navýšení sazby a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků.

Plánovaný schodek jsme schopni dodržet, tvrdí Stanjura

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku. V meziročním srovnání vybral stát víc jak u daní z příjmů fyzických osob, tak u daní spojených se spotřebou. Zálohy a daně odvedené firmami drží tempo rekordního loňského roku. Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“  řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Pro letošní rok je plánován deficit státního rozpočtu ve výši 252,0 mld. Kč. Pololetní výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhorší v dějinách Česka, jak vyhodnotilo ČT24. Detailní informace o hospodaření státu zveřejní Ministerstvo financí ČR po uzávěrce finančních výkazů koncem měsíce.

Zdroje: Ministerstvo financí ČR, ČT24