Diverzita: američtí studenti jsou ochotni platit, aby se jí vyhnuli
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Nový výzkum ukazuje, že studenti amerických univerzit deklarují čím dál vyhraněnější politické postoje – a byli by ochotni platit za to, aby v jejich domovském státu nebo na jejich škole ubylo těch s opačnou politickou orientací.
Analýza čtyřiceti let dat z Freshman Survey, kterou vyplnilo přes 15 milionů prváků na amerických vysokých školách, i doplňkový sociologický experiment ukazují, že americké univerzity se stále více politicky rozcházejí – a že tento trend má kořeny v preferencích samotných studentů.
Historickým trendem je, že studentů s liberální identitou na amerických univerzitách výrazně přibylo (z 21 % v roce 1982 na cca 38 procent v roce 2019), zatímco podíl konzervativních zůstává stabilní kolem 20 procent. Tento posun však podle studie není rovnoměrný. Selektivní výzkumné univerzity, humanitně-sociální školy a historicky černošské univerzity se výrazně „liberalizovaly“, zatímco náboženské nekatolické školy posílily svůj konzervativní profil.
Tady je potřeba vysvětlit, že z pohledu analýzy orientace škol takové rozdělení smysl dává – ale počty studentů na náboženských nekatolických školách jsou samozřejmě marginální. To znamená, že americké vysoké školství se výrazně posouvá „doleva“, jakkoli se autoři studie takovéto formulaci zjevně snažili vyhnout.
Pro úplnost: a samozřejmě průběžně klesá podíl studentů, kteří se identifikují jako středově orientovaní nebo politicky nevyhranění.
Tento trend polarizace nelze vysvětlit složením studentů: divergence mezi studenty i školami zůstává i po kontrole charakteristik jako rasa, náboženství, region původu i akademická příprava.
Psali jsme
Ženy jsou ve vedení firem stále v menšině. Situace v České republice je výraznější než jinde v Evropě. Podíl žen v top managementu je okolo 29…
Byli by ochotni platit
Druhé klíčové zjištění pochází z návazného experimentu se zhruba tisícovkou vysokoškoláků. Účastníci vybírali mezi hypotetickými školami, které se lišily cenou, prestiží, velikostí, vzdáleností – a také politickým složením studentů a výsledkem prezidentských voleb v daném státě. Zjištěná ochota platit ukazuje silnou preferenci vyhýbat se opačné straně: liberálové jsou ochotni zaplatit asi 2 600 dolarů ročně za to, aby bylo na škole o deset procentních bodů méně konzervativců; konzervativci by připlatili zhruba 2 200 dolarů, aby stejně ubylo liberálů.
Naopak pozitivní preference pro „vlastní“ skupinu jsou slabší: liberálové by zaplatili 1 200 USD za přírůstek liberálů o 10 procentních bodů, zatímco konzervativci nevykázali statisticky významnou ochotu platit za „víc konzervativců“. Silnější je tedy averze k opačné identitě než přitažlivost té vlastní – typický projev tzv. afektivní polarizace.
Dopady mají víc rovin. Politické třídění oslabuje vnitřní rozmanitost škol a snižuje šance, že studenti narazí na odlišné názory. Dosavadní výzkum přitom ukazuje, že právě taková setkání tlumí předsudky a zvyšují toleranci. Další rovina se týká nerovností: elitní univerzity – vstupenka do dobře placených profesí – jsou stále výrazněji liberální, zatímco konzervativní studenti se koncentrují na méně selektivních, často regionálních školách. To může dále posilovat socioekonomické rozdíly propojené s politickou identitou.
Výzkum ukázal, že iniciativy některých škol i států na podporu diverzity názorů a postojů narazí na strukturální odpor, pokud samotní studenti aktivně preferují ideologicky jednobarevné prostředí.