Dřív maskovali schodek. To už nejde, španělský stát přesto faktury neplatí

16. 02. 2026
Dřív maskovali schodek. To už nejde, španělský stát přesto faktury neplatí
foto: Pixabay/Ilustrační foto

V roce 2024 dosáhly státem neproplacené faktury ve Španělsku přibližně 6,4 miliard euro. Nejen, že to je rekordní výše – ale španělský stát se poprvé stal větším neplatičem než tamní soukromý sektor.

Španělsko historicky využívalo odklady splátek k vylepšování veřejných rozpočtů. Mělo problém s plněním kritérií zadluženosti a každé nevykázané euro se hodilo. To však skončilo po roce 2010, v reakci na kontroverzi mezi španělskou vládou a institucemi EU. Evropská komise a Eurostat tehdy trik s odloženými závazky definitivně demaskovali a Španělsko je muselo začít do vykazovaného schodku vykazovat.

Vznikl tak dnes neslavně známý účet 413. Ten zachycuje výdaje, které sice věcně vznikly (služby nebo dodávky proběhly a byly vyfakturovány) – ale nebyly zaplaceny a byly převedeny do účetnictví následujícího roku. V souladu s účetními pravidly tento účet spadá do konsolidace veřejných financí, takže hlavní důvod jeho existence pominul a v letech 2013-18 na něm byly průběžně evidovány zhruba tři miliardy eur. Od té doby ale objem neproplacených faktur španělským veřejným sektorem rychle roste.

Na konci roku 2024 (poslední oficiální analýza) dlužilo Španělsko dodavatelům 6,4 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 4,5 procenta – a 41 procent oproti roku 2020. Většinou nejde o dlouhé prodlení (88 % celkového objemu tvoří závazky vzniklé až v roce 2024), na druhou stranu nejsou výjimkou faktury po splatnosti i čtyři roky. Evropská směrnice o opožděných platbách přitom pro veřejný sektor předepisuje standardní třicetidenní lhůtu splatnosti.

Největším dlužníkem v rámci španělského veřejného sektoru je podle analýzy ministerstvo dopravy (přes 35 procent), které neproplácí včas například běžné provozní transfery státním podnikům, například železniční společnosti Renfe nebo poště Correos, kapitálové transfery na infrastrukturu, kompenzace za snížení či zrušení mýtného nebo subvence na dopravu obyvatel mezi pevninou a ostrovními regiony.

Druhým největším dlužníkem je ministerstvo školství, na které připadá cca 19 procent celkového objemu neproplacených faktur. Zde se jedná zejména o transfery regionům, financování vzdělávacích programů a investice do školské infrastruktury. Třetí místo zaujímá ministerstvo ekologické transformace.

Proč španělský stát platí faktury pozdě

Vedle čistě administrativních příčin se na špatné platební morálce podepisuje několik dalších faktorů. Jedním z nich jsou rozpočtová provizoria: Španělsko opakovaně fungovalo bez plně schváleného státního rozpočtu, což omezuje flexibilitu čerpání a komplikuje časování výdajů. Dalším je systémové napětí mezi centrem a autonomními regiony: některé závazky jsou fakticky generovány na regionální úrovni, ale účetně dopadají na stát. A konečně, i když se odložené závazky do deficitu započítávají, mohou vládě pomoci alespoň při prezentaci rozpočtové bilance vůči voličům.

Nezaplacené faktury v objemu 6,4 miliardy eur odpovídají přibližně 0,4 procentům španělského HDP. Nejde tedy o systémové ohrožení veřejných financí, ve vztahu k dodavatelům však představuje významný tlak na cash-flow dodavatelů.

Pro pořádek: historicky měla největší problém se státem zadržovanými platbami Itálie, kde objem tohoto dluhu dosahoval až dvou procent HDP a doslova dusil ekonomiku. Po roce 2013 však proběhlo několik jednorázových „čisticích“ programů, kdy vláda uvolnila na doplacení faktur desítky miliard eur a problém se podařilo dostat pod kontrolu.

V Česku neexistuje samostatný speciální účet pro odložené faktury a závazky se vykazují v běžném účetnictví státu a vstupují do státního závěrečného účtu. Platební morálka veřejného sektoru u nás nepředstavuje strukturální problém. Výjimkou byly závazky nemocnic po splatnosti, které však byly rychle vyřešeny restrukturalizacemi nebo zvýšením plateb od zdravotních pojišťoven. Přechodné platební problémy se mohou objevit také u obcí, třeba při zpoždění transferů ze státního rozpočtu nebo výpadku evropských dotací.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn