Důvěra nízká, plat vysoký. Příjmy prezidentky ECB jsou terčem kritiky
foto: Adrian Petty/European Central Bank, licence CC BY-NC-ND 2.0/Šéfka ECB Christine Lagarde
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde má plat 466 tisíc eur, ale deník Financial Times spočítal její skutečný roční příjem na 726 tisíc eur, tedy téměř 18 milionů korun.
Rozdíl – je to 56 procent nad oficiální plat šéfky ECB – tvoří kombinace příplatků a externí odměny. Kromě základní mzdy Lagarde pobírá ročně v přepočtu zhruba 3,3 milionu korun na bydlení a další náhrady; další tři miliony získává za členství ve správní radě Bank for International Settlements, kde sedí z titulu své funkce v ECB.
FT uvádí, že ECB na dotazy reagovala pouze tím, že plat prezidentky byl nastaven při vzniku instituce v roce 1998 a od té doby se měnil jen o plošné valorizace, které se vztahují na všechny zaměstnance centrální banky.
Psali jsme
KOMENTÁŘ: Při pohledu na platy našich politických představitelů se nabízí otázka, zda si vzhledem k tomu, jak velkou zemi řídí, opravdu zaslouží…
Částka sama o sobě není v mezinárodním měřítku bezprecedentní (a už vůbec ne v porovnání s příjmy top manažerů světových firem), ale v evropském veřejném sektoru vyčnívá. Celkový příjem prezidentky ECB zhruba o pětinu převyšuje i plat předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen.
Co ostatní guvernéři
Christine Lagarde podle propočtů vydělává zhruba čtyřikrát víc než šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell, jehož roční plat se pohybuje kolem 170–190 tisíc dolarů. Powell zároveň nedostává žádnou odměnu z BIS, protože americké právo zakazuje veřejným činitelům přijímat plat od zahraniční instituce.
Guvernér Bank of England Andrew Bailey pobírá přibližně 575 tisíc liber ročně, tedy částku srovnatelnou se základním platem Lagardeové, nikoli s jejím celkovým příjmem. Šéf Bank of Japan Kazuo Ueda je výrazně níže, zhruba na 220–250 tisících eur ročně – o něco méně než guvernér České národní banky Aleš Michl. Ten v roce 2024 vydělal zhruba 9 milionů korun, tedy přibližně 370 tisíc eur.
Na opačném konci spektra stojí Švýcarská národní banka, kde se odměna jejího předsedy Thomase Jordana dlouhodobě pohybuje kolem jednoho milionu švýcarských franků (26 milionů korun) ročně.
Debata o odměňování by zůstala technická, pokud by nebyla doprovázena napětím uvnitř samotné ECB. Financial Times cituje interní průzkumy zaměstnanců z let 2023 a 2024, které ukázaly výrazný pokles důvěry v řízení instituce. Většina respondentů hodnotila výkon prezidentky jako „slabý“ nebo „velmi slabý“; u jejích předchůdců, jako byli Mario Draghi nebo Jean-Claude Trichet, se přitom podíl takto negativních hodnocení pohyboval hluboko pod 15 procenty.