Dvojitá rána pro firmy? Neutečete! Po emisních povolenkách přichází uhlíkové vyrovnání
foto: pixabay.com/euro
Pokud výrobci energeticky náročných produktů jako jsou hnojiva, ocel, cement či hliník zatížení systémem emisních povolenek zvažovali přesun výroby do jiných států a následný zpětný dovoz, Evropská komise jim to chce legislativně ještě více ztížit a dost možná úplně znemožnit.
V rámci balíčku Fit For 55, který je součástí snahy o postupnou dekarbonizaci přichází do prvního čtení ve zrychleném řízení sněmovní tisk 114 - mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích tzv. CBAM. Systém v podstatě odráží principy Evropského systému obchodování s emisemi (ETS), ale je zaměřen jen na dovozní produkty. Importéři nově budou muset kupovat certifikáty na krytí uhlíkových emisí vložených do dováženého zboží. Cena CBAM certifikátů bude odrážet cenu povolenek na trhu ETS.
Evropská komise chce tímto krokem zabráni takzvanému „úniku uhlíku“. Tento jev označuje situaci, kdy podniky přesouvají výrobu do zemí s méně přísnými emisními pravidly, aby se vyhnuly vysokým nákladům spojeným s emisními povolenkami a cenami energie. Komise se tak chce vyhnout paradoxnímu efektu, kdy by emise v Evropě sice klesli, ale globálně se nesníží – pouze se přesunou jinam.
Psali jsme
Hlavním důvodem evropských ekonomických problémů je strnulost trhu práce, tvrdí analýza.
Povolenky první rána do vazu
Firmy ovšem jen zřídka veřejně přiznávají, že důvodem relokace výroby je přímo klimatická regulace. Většinou hovoří o optimalizaci nákladů, strategickém přiblížení se zákazníkům nebo zvýšení konkurenceschopnosti. Přesto analytici i ekonomická média upozorňují, že rostoucí ceny energií a emisních povolenek v EU jsou významnou součástí těchto rozhodování, zejména v energeticky náročných odvětvích.
Psali jsme
Do boje o zákazníka se pustili dodavatelé energií v Česku. Předhánějí se, kdo bude levnější. Pražská energetika snižovala ceny už v září. Ještě…
Z průzkumu Hospodářské komory uspořádaném na začátku roku vyplývá, že emisní povolenky (EU ETS 1) považuje 72,6 procent českých firem za nespravedlivé a více než polovina z dotázaných tvrdí, že systém EU ETS 1 se podílí na jejich celkových nákladech více než z deseti procent.
Ve zmíněném průzkumu přes 17 procent zástupců českých firem dokonce uvedlo, že kvůli emisním povolenkám, zvažují přesun výroby do zahraničí, ba dokonce k němu již v omezeném rozsahu již přistoupil.
„Firmy popisují velmi konkrétní dopady systému emisních povolenek na každodenní fungování. Od výrazného nárůstu provozních nákladů přes nutnost promítat tyto náklady do cen až po omezování investic a výroby,“ konstatuje předsedkyně Energetické sekce HK ČR Zuzana Krejčiříková.
Seznam nedohledáte
Seznam firem, které zvažují „emigraci“ výroby je neveřejný, nicméně jedním z velkých hráčů na trhu, který se netají „zaječími úmysly“ je švýcarská chemická společnost Clariant. Firma v posledních letech významně rozšířila své výrobní kapacity v Číně, například v průmyslových lokalitách Huizhou a Daya Bay. Management společnosti otevřeně poukazuje na vyšší náklady výroby v Evropě, zejména na energie, což je faktor úzce propojený s klimatickou a emisní politikou EU. Ačkoliv Clariant přímo nehovoří o „úniku uhlíku“, přesun části produkce mimo Evropu zapadá do širšího trendu přesouvání kapacit do regionů s nižšími náklady.
Systém uhlíkového vyrovnání počítá i se sankcemi, a to ve výši 10-50 Eur za tunu emisí obsažených v dovezeném zboží pro oznamujícího deklaranta, a až 100 Eur pro schváleného deklaranta. Garantem pak má být Ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
Nejedná se o protekcionismus?
CBAM byl koncipován tak, aby odpovídal pravidlům Světové obchodní organizace. Přesto se objevila kritika ze strany některých velkých ekonomik. Například Spojené státy americké, Čína nebo Rusko, upozorňují, že by mechanismus mohl působit jako forma skrytého protekcionismu. Evropská unie tyto obavy odmítá a zdůrazňuje, že cílem nástroje není ochrana trhu, ale ochrana klimatu – konkrétně omezení emisí a zabránění tzv. úniku uhlíku.
Evropa navíc není jediným aktérem, který o podobném řešení uvažuje. Vlastní uhlíkové vyrovnání na hranicích plánuje zavést i Velká Británi, a to od roku 2027. Také Kanada připravuje svou verzi obdobného mechanismu jako součást širší klimatické strategie. CBAM se tak postupně neprofiluje jen jako evropský projekt, ale jako nástroj, který může ovlivnit podobu globálního obchodu v éře dekarbonizace.