Evropa akceleruje komercializaci univerzitního výzkumu. Česko spí
foto: Pixabay/Oxfordská univerzita
Čtyřicet procent evropských firem postavených na pokročilém výzkumu – od nových materiálů, přes kvantové technologie až po moderní biomedicínu – vzniklo na univerzitách. Jejich celková hodnota dosahuje 400 miliard dolarů. Ale v Česku je transfer technologií spíš ve stadiu pokusů.
Souhrnná analýza European Spinouts Report 2025, kterou představila analytická společnost Dealroom s partnery, ukazuje, že evropské univerzity masivně najely na vlnu komercializace výzkumu. Report dokumentuje impozantní úspěchy startupů, které vznikly na evropských univerzitách – především jejich rostoucí podíl na všech relevantních parametrech včetně například zaměstnanosti.
Vedle statistik report také ukazuje, jakou změnou prochází evropský transfer technologií z univerzit do praxe. Pro čtenáře ve Spojeném království, Dánsku nebo Německu to musí být příjemné čtení – ale na pozadí popisovaných úspěchů vyniká tristní situace v Česku. Ve zkratce: prakticky nic z toho, co report popisuje jako podmínky rozvoje transferu technologií, v Česku nefunguje, nebo dokonce vůbec není.
Psali jsme
Evropský venture kapitálový fond Creator Fund získal 41 milionů dolarů a vytváří síť studentů, kteří mají ve svém okolí identifikovat výzkumné…
Odráží se to v přehledu evropských univerzit, seřazených podle úspěšnosti „jejich“ startupů z oborů „deep-tech“ a „life sciences“, který European Spinouts Report 2025 obsahuje. (Poznámka: report používá pojem „spinout“, ten se někdy píše s pomlčkou a běžně se zaměňuje s běžnějším pojmem „spinoff“, který se také někdy píše s pomlčkou. Deník Vektor preferuje srozumitelné „univerzitní startup“.)
Přesnou metodiku nemá smysl popisovat. Podstatné je, že žádná česká univerzita v žebříčku není. Nejsme ale sami: z východoevropských zemí je v něm zastoupené pouze Estonsko a Polsko.
Evropa: systém, ne improvizace
Nejúspěšnější evropské transferové ekosystémy, ty okolo univerzit jako je Oxford, Cambridge, ETH, EPFL, TUM nebo DTU mají společné parametry, které se z pohledu Česka zatím zdají nedosažitelné. A nejde jenom o abstraktní povzdechy jako „chybí kritická masa talentu a výzkumu“ nebo „chybí motivace ke komercializaci“.
Klíčem k úspěchu je podle autorů zmíněného reportu třeba rychlé licencování (na špičkových univerzitách je to proces na jednotky týdnů), vlastní proof-of-concept fondy v desítkách milionů eur, univerzitní týmy, kde vědci pracují přímo s lidmi z byznysu, kteří umí výzkum převést do reálného produktu“, nebo napojení na specializované investory. A ze všeho nejdůležitější jsou jasné metriky úspěchu. Zatímco my zůstáváme u triviální metriky „počet spinoff firem“, v Evropě se prosazují užitečnější kritéria hodnocení úspěšnosti. Příklady: počet nasbíraných investic nad deset milionů eur; tržby; vytvořená pracovní místa a ideálně celková hodnota vytvořených spinoff firem – myšleno součet jejich ocenění.
Evropská data ukazují, že univerzitní spinoff firmy nejsou náhodné úspěchy. Jsou výsledkem architektury, která propojuje vědu, kapitál a operativní schopnosti. A celá ta architektura ukazuje svou životaschopnost.
Psali jsme
Česká republika investovala do výzkumu a inovací téměř 30 miliard korun, ale výsledky tomu neodpovídají. Výzkumná činnost ČR zůstává za většinou…
Kritická místa: pozdější investiční kola a exity
Jistě, přetrvávající vadou na kráse jsou zdroje financování evropských spinoff firem v pozdějších investičních kolech a jejich exity.
Co se týče financování, téměř polovina kapitálu v investičních kolech nad sto milionu dolarů pochází se Spojených států (aspoň, že tento podíl v čase klesá). V případě investic do 15 milionů dolarů je naopak 86 % kapitálu z Evropy.
Co se týče exitů, v posledních dvou letech v Evropě prakticky ustaly exity formou vstupu na burzu. Jediným způsobem jsou tak akvizice – a evropské společnosti kupují pouze asi třetinu evropských spinoff firem. Většinu jich kupují americké firmy, což asi není z pohledu evropské konkurenceschopnosti ideální stav. Příčiny tohoto problému však leží daleko za hranicemi transferových ekosystémů.