Globální růst slábne. Jak se světová stagnace promítne do české ekonomiky?

15. 06. 2025
Globální růst slábne. Jak se světová stagnace promítne do české ekonomiky?
foto: Ahnaf Abror / Pexels/Osamělý Ind v prázdné čajovně

Světová banka ve své nedávné zprávě varovala, že globální hospodářský růst v roce 2025 zpomalí na 2,3 %, což je nejslabší tempo mimo období recese od roku 2008. Oslabení investic, obchodní nejistota i geopolitické napětí zvyšují riziko, že svět vstoupí do celé dekády nízkého růstu. Česká ekonomika bohužel nemůže zůstat imunní.

Slabší investice a geopolitika jako hlavní brzdy

Zpomalení má podle zprávy Světové banky hned několik příčin. Mezi ty nejvýznamnější patří pokračující oslabování přímých zahraničních investic, rostoucí geopolitické napětí a obchodní bariéry. Zejména zhoršující se vztahy mezi Spojenými státy a Čínou ztěžují fungování globálních dodavatelských řetězců. Překážky v mezinárodním obchodu navíc brzdí přenos technologií a produktivitu, což dále ztěžuje oživení. Snížení růstu by se tak mohlo projevit až v 70 % všech ekonomik světa. 

„Mimo Asii se rozvojový svět stává zónou bez rozvoje,“ uvedla hlavní ekonomka Světové banky Indermit Gill. Podle Gill se totiž růst rozvojových ekonomik za poslední tři desetiletí zpomalil ze 6 na méně než 4 % ročně, s tím klesl i objem globálního obchodu a investic, avšak se zásadním způsobem zvýšilo zadlužení. Situaci navíc dále zhoršuje slabá měnová politika, což snižuje schopnost rozvojových zemí reagovat na vnější šoky, jako je třeba současné narušení obchodních řetězců cly prezidenta Trumpa.

Růst brzdí i klíčové ekonomiky

Slabší výkon nevykazují jen rozvojové státy. Spojené státy zaznamenaly v prvním pololetí zpomalení spotřeby domácností i firemních investic. Evropská unie, zejména Německo jako její motor, se potýká s poklesem průmyslové výroby a omezenou poptávkou ze zahraničí. Čína nadále čelí s problémům v realitním sektoru, který táhne dolů investiční aktivitu a domácí spotřebu.

OECD v červnovém výhledu snížila globální růst pro rok 2025 a 2026 z 3,3 % v předcházejícím roce na 2,9 %. Nejvíce se má zpomalení dotknout Mexika, Čína a Spojených států, ale také států G20, kde by měl růst HDP klesnout z 3,4 % za rok 2024 na přibližně 2,9 % mezi roky 2025 a 2026. Růst HDP v USA by však měl být v následujících dvou letech až poloviční oproti roku 2024, což je jasný důsledek Trumpových cel. Z velkých ekonomik by měl mírně vzrůst hrubý domácí produkt Indie avšak pouze o 0,1 %.  

Dopady na Českou republiku

Česká republika jako silně exportní ekonomika je na globálním vývoji mimořádně závislá. Podle údajů Českého statistického úřadu směřuje přes 80 % českého vývozu do zemí EU, z nichž největším partnerem je právě zpomalující Německo. Největším vývozním artiklem Česka jsou pak jak jinak než motorová vozidla a součástky pro stroje. Slabší zahraniční poptávka by tak v příštích letech mohla přímo ohrozit výkon českého průmyslu a exportně orientovaných firem.

Co může trend zvrátit a co jej naopak zhorší?

 

Obnovení silnějšího hospodářského růstu však nebude samo od sebe. Pokud má dojít k viditelnému zlepšení, neobejde se to bez konkrétních změn v samotné struktuře konkrétní ekonomiky. Dlouhodobý impuls by mohly přinést investice do dopravní a digitální infrastruktury, moderního školství nebo technologického vývoje. Čím dál větší váhu budou mít i zelené projekty a efektivnější stát třeba v podobě digitalizace úřadů. Klíčové ale bude, aby se tyto iniciativy přenesly i do reálné ekonomiky a neustrnuly na úrovni strategií a dokumentů.

Na druhé straně se rýsují i rizika, která by mohla současnou situaci dále zkomplikovat. Patří k nim hlavně geopolitické napětí, které se neomezuje jen na jeden region, stačí zmínit opakované hrozby kolem Hormuzského průlivu. Dále se zvyšuje pravděpodobnost obnovení obchodních bariér, ať už kvůli politickým změnám nebo ekonomickému nacionalismu. Tyto faktory mohou významně snížit ochotu investorů alokovat kapitál a Česko by v tomto ohledu nebylo výjimkou.

A co se v ekonomické krizi stane s Českem?

 

Z aktuálních ekonomických dat zatím nevyplývá, že by svět směřoval do klasické recese. Nečeká nás ale ani výrazné oživení. Vše nasvědčuje tomu, že se posouváme do nového období, kdy bude růst slabší, stabilnější, ale zároveň hůř předvídatelný. Pro menší a silně provázané ekonomiky, jako je ta česká, to znamená jediné – bude potřeba být připravený rychle reagovat. Pomůže větší rozmanitost exportních trhů a pružnější přístup k měnícím se podmínkám. Pokud ale zůstaneme závislí na starých modelech, které sázely hlavně na levnou pracovní sílu a vývoz do několika málo zemí, mohlo by být zpomalení světového růstu pro Česko bolestivější, než by muselo být.

 

autor: Jan Evím

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn