Guvernér Michl: Stává se, že predikce ekonomického vývoje nevyjdou

PROJEV: Deník Vektor získal plné znění projevu Aleše Michla, guvernéra ČNB, který přednesl na Univerzitě Pardubice dne 23. dubna. Jednalo se o Diskusní fórum ČNB 2024, jejímž hlavním řečníkem Michl byl. Redakce nabízí vybraná guvernérova slova z uvedeného setkání.

„Začnu matematikou a fyzikou. Konkrétně nebeskou mechanikou. Je to věda zabývající se pohybem vesmírných těles. Jedním z úkolů nebeské mechaniky je spočítat a předpovědět pohyb tří těles, která se navzájem gravitačně ovlivňují. Například Slunce – Země – Měsíc. Je to dodnes těžko řešitelný matematicko-fyzikální problém. Za určitých předpokladů, například když jedno těleso má proti ostatním zanedbatelnou hmotnost, lze problém spočítat. V populární formě se úlohou zabývá kniha Problém tří těles od čínského autora sci-fi Liou Cch’-sina.

V ekonomice máme také tři tělesa: soukromý trh, vládu a centrální banku. Namodelovat vzájemné vztahy mezi nimi a předpovědět budoucí vývoj je ale úkol ještě těžší, než je ten pohyb tří těles ve fyzice. Vyžaduje mnoho zjednodušení a předpokladů. Oproti fyzice zde nejsou průkazné zákony, jako je zákon gravitace nebo zákon akce a reakce.

Stává se, že predikce ekonomického vývoje nevyjdou. Však ani poznatky ekonomů nejsou stálé jako ve fyzice. A stává se, že jeden ekonomický proud se výrazně mýlí.

V první polovině roku 2022 rostly ceny v Česku nejrychleji v historii, pominu-li transformační období. Meziroční inflace v září 2022 dosáhla hrůzných 18 procent.

Celý svět zasáhl růst nákladů, především růst cen energií. Česko ale mělo tehdy nejvyšší inflaci v Evropské unii i po odečtení tohoto nákladového šoku – hovoříme o tzv. jádrové inflaci. Musely se tedy v minulosti u nás stát specifické, jedinečné chyby.

Hlavní dvě chyby měnové politiky byly:

(1) Chybné a pozdní ukončení politiky znehodnocení české koruny z přelomu let 2016/2017. Vlivem spekulací na korunu došlo tehdy k nadměrnému nárůstu bankovních peněz. Přebytečná, volná likvidita bankovního sektoru vzrostla mezi prosincem 2016 a březnem 2017 z 1,3 bilionu korun na 2,4 bilionu korun, tedy se téměř zdvojnásobila.

(2) Druhým omylem bylo, že posledních více než deset let byly hlavní úrokové sazby ČNB pod inflací. Respektive reálné úrokové sazby byly záporné. Například vezměme roky 2010–2022, kdy průměrná meziroční inflace byla tři procenta, průměrná repo sazba ČNB jedno procento a průměrná ex ante reálná sazba −1,4 procenta. Toto není protiinflační politika. To lze jen těžko dohnat náhlým a rychlým zvyšováním sazeb, když už inflace vznikla.

Guvernérem jsem byl jmenován v květnu 2022 s účinností od července 2022. V projevu při jmenování jsem řekl, že cílem bude postupný návrat inflace k úrovni dvou procent. A že předpokládám, že to bude trvat dva roky.

Od července 2022 převzala vedení banky nová bankovní rada. Bylo potřeba postavit se situaci čelem, začít problémy řešit a co nejrychleji doručit výsledky.

V listopadu 2022 jsem v projevu na Masarykově univerzitě představil novou měnovou strategii – podmínky, za jakých bude naše koruna znovu silná. V únoru 2023 byla bankovní rada doplněna o další dva nové členy.

Na jaře 2023 se podařilo dosáhnout nejpřísnějších měnových podmínek za posledních 20. Kurz koruny byl v té době dokonce nejsilnější v historii a země mohla levněji dovážet drahé suroviny a zboží. Silná koruna zároveň zpřísnila měnové podmínky pro velké firmy, na které do té doby nedopadaly vysoké sazby ČNB, protože si braly úvěry v eurech.

Letos v únoru a březnu dosáhla meziroční inflace dvou procent, což je přesně náš cíl. Naposledy byla inflace u cíle před pěti lety, v prosinci 2018. Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát. Při jmenování guvernérem jsem řekl, že do dvou let doručíme nízkou inflaci, a tak se i stalo. Slovo šéfa instituce musí mít kredit a musí být splněno.

Abychom neopakovali chyby z minulosti, zlepšíme chod naší instituce.

Zejména zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro doručení cenové stability a nebudou inflaci vyvolávat. Očekáváme proto, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než deset let. Ekonomiku je totiž potřeba založit na úsporách, nikoliv na dluzích. Proto je podle mě nutné vytrvat v přísné měnové politice. Je možné, že za týden, kdy máme měnové jednání, sazby ještě snížíme. I poté ale k dalšímu snižování sazeb budeme přistupovat velmi opatrně. Zasedání od zasedání budeme vyhodnocovat nová data a podle toho rozhodneme. Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí.

Poučení z chyb minulosti bereme vážně. Zadali jsme proto vypracování posudků o provádění měnové politiky. Od této revize očekáváme, že pomůže zlepšit zejména naše prognózy a modelování toho problému vzájemného fungování tří těles. Jedná se o první externí posouzení měnové politiky v historii ČNB.

Revize se bude skládat ze tří na sobě nezávislých částí. Tým vedený profesorem Mandelem a docentem Brůnou z VŠE v Praze se bude zabývat nejširším okruhem témat včetně vzájemného působení měnové politiky centrální banky a fiskální politiky vlády. John Muellbauer z univerzity v Oxfordu se bude zabývat hodnocením sady modelů používaných v ČNB a tím, jak jsou jejich výstupy transformovány do měnověpolitických doporučení. Roman Šustek z Queen Mary University of London se bude věnovat jednotlivým modelům, jejich nastavení a vzájemným interakcím.

Výsledky posudků vyhodnotíme na bankovní radě a závěry zveřejníme někdy na přelomu roku.“