Hledá se babička – značka potřebujeme hlídání
foto: Zdroj: Pixnio / Bicanski/Babička s malým dítětem
Babička na inzerát? Pro mnoho rodičů je to v létě realita. Dvouměsíční prázdniny, zavřené školky a krátká dovolená z rodičů dělají logistiky na plný úvazek – a kde chybí rodina, nastupuje placené hlídání. Tahle neviditelná práce má přitom jasnou cenu i dopad na ekonomiku.
„Hledám babičku na hlídání dvou holčiček, Praha 6, ideálně celý den, strava zajištěna, možnost dlouhodobé spolupráce.“ Inzerát tohoto typu se v červenci objevuje na online platformách s železnou pravidelností. Letní prázdniny znamenají pro děti volno, pro jejich rodiče ale představují často logistickou i finanční výzvu. A tam, kde chybí „vlastní“ babička nebo dědeček, nastupuje hledání náhradníků – ať už zdarma, nebo za úplatu.
Dlouhé prázdniny, krátká dovolená, školka zavřená
Letní prázdniny v Česku trvají osm týdnů. Většina zaměstnanců má ovšem nárok jen na čtyři týdny dovolené, reálně si jich většina vybere během července a srpna jen část. Pro rodiče s malými dětmi je období prázdnin extrémně náročné, zvlášť pokud nemají nablízku širší rodinu. Státní nabídka péče – například provoz školek – je omezená, což vytváří prostor pro rodinnou nebo placenou výpomoc.
Role prarodičů jako „neformálních pečovatelů“ je ve společnosti stále velmi silná. „Nejčastější formou pomoci, kterou někdy od prarodičů rodiny přijímaly, byla pomoc s péčí o děti. Té se dostávalo téměř tří čtvrtinám z nich,“ stojí v průzkumu VÚPSV. Ne vždy je to ale možné, zvlášť pokud rodiny žijí ve městech daleko od prarodičů. „Téměř každá šestá rodina se nacházela v situaci, která vylučovala časté osobní stýkání s rodiči, protože tito buď žili daleko, nebo již nežili,“ píšou analytici. Tam, kde dřív automaticky zaskočila babička, dnes nastupuje výběr z ceníku hlídaček, příměstských táborů a sousedské výpomoci.
Psali jsme
Na planetě Zemi v tuto chvíli žije 8,2 miliardy lidí, přičemž ročně se po celém světě narodí zhruba 70 milionu dětí. Je ovšem třeba smířit…
Neviditelná ekonomika babiček
Neformální péče, kterou poskytují příbuzní, nemá přímou cenu – ale má obrovskou ekonomickou hodnotu. Právě péče rodinných příslušníků o děti patří mezi klíčové faktory umožňující rodičům, zejména matkám, návrat na pracovní trh. Kdyby měly rodiny za stejný objem práce zaplatit profesionála, vyšel by měsíční „úvazek babičky“ na tisíce až deseti tisíce korun.
Tato neviditelná práce ovlivňuje i celkovou produktivitu: čím méně dostupné je neformální hlídání, tím častěji musí rodiče zkracovat pracovní úvazky, omezovat pracovní nabídky nebo zůstávat doma.
Když není babička, nastupuje trh
Na vlně nedostatku babiček vznikl i nový typ služeb: některé agentury nebo online platformy či lidé na sociálních sítích nabízejí možnost najít aktivní seniory na občasné hlídání. Nejde vždy o charitu, většina „náhradních babiček“ pracuje za úplatu nebo výpomoc s chodem domácnosti.
Zájem o takové hlídání roste především v letních měsících a je stále populárnější. Mnoho rodin si například rezervuje chůvy i s několikaměsíčním předstihem. Tento fenomén odráží širší trend ekonomizace mezilidských vztahů. To, co dříve dělala rodina zdarma, dnes přebírá trh – se všemi náklady, ale i benefity: snadnější dostupnost, regulace, možnost hodnocení a výběru.
Růst cen péče o děti i závislost na neformálních formách pomoci ukazuje na slabé místo české rodinné politiky. Zatímco jiné země podporují letní školní programy, komunitní péči nebo zkrácené úvazky s kompenzací, u nás rodiny často musí spoléhat jen samy na sebe. Oslabení rodinných vazeb, stárnutí populace a nedostatek míst ve školkách pak vytvářejí prostor, kde „hledám babičku“ není jen úsměvná fráze z inzerátu, ale výraz skutečné společenské a ekonomické potřeby.
Psali jsme
Zatímco Maďaři nebo Slováci těží z vládních zásahů do cen energií, čeští odběratelé platí za elektřinu skoro trojnásobek. A co hůř – v poměru…