Indičtí studenti hledají levnější destinace. České univerzity mají šanci
foto: GNU Free Documentation License 1.2/Technická univerzita v Mnichově, jedna z top destinací pro indické studenty
Problémy s vízy do tradičních destinací a nedostatek financí na studium žene indické studenty do Německa nebo Emirátů. České univerzity by měly zbystřit.
Kombinace dvou nezávislých vlivů vyvolává podle webu University World News přesměrovává masy indických studentů. Ti se tradičně orientovali především na univerzity v Kanadě nebo ve Spojených státech či Velké Británii. Některé z těchto vysněných destinací se však uzavírají světu – a čím dál víc indických zájemců o univerzitní vzdělání si studium na prestižních univerzitách v nich nemůže dovolit.
Jak vysvětluje článek na UWN, mění se sociální struktura indických zájemců o zahraniční univerzitní vzdělání: přibývá těch z menších měst a z rodin s omezenými prostředky. Studium v zahraničí už není doménou dětí z bohatých rodin z Dillí, Bombaje či Bengalúru: v minulém školním roce pocházelo 57 % zapsaných indických studentů v cizině z menších měst – a pouhý rok předtím to bylo o deset procentních bodů méně.
Součástí těchto změn je, že indičtí studenti v čím dál větším rozsahu financují zahraniční studium půjčkou. V minulém školním roce to bylo poprvé, co byly půjčky nejčastějším jednotlivým zdrojem financování: tradičně byly u studentů frekventovanější jak rodinné úspory, tak stipendia.
Psali jsme
Návratnost investice do studia MBA se ve Spojených státech protahuje z tradičních pěti let ke dvojnásobku. To je průměr – některé programy…
Směr Evropa a Arábie
Výsledkem popsaných trendů je přesměrování zájmu indických studentů směrem k dostupnějším – jak z pohledu víz, tak finančně – zemím. Nejlépe tento trend ilustruje růst zájmu o studium v Německu. Zatímco v roce 2022 se na tamní univerzity zapsala zhruba desetina ze všech Indů, co mířili za vzděláním do na zahraničí, v minulém školním roce to byla již třetina a Německo se stalo největším hostitelem indických studentů na světě – to je pozice, o kterou se roky přetahovala Kanada se Spojenými státy.
Indy láká hlavně bezplatné nebo velmi nízké školné a příznivá vízová politika: snadno dostupná studentská víza, možnost pracovat při studiu a 18měsíční vízum po studiu pro hledání práce. Na popularitě rychle získávají (z velmi podobných důvodů) také třeba Finsko nebo Francie. A také Spojené arabské emiráty, které jsou atraktivní díky pobočkám britských a amerických univerzit na nichž je školné je výrazně nižší než v mateřských kampusech a navrch je pro studenty relativně snadno dostupné i pracovní povolení.
Šance pro Česko
Česko má vůči konkurenci teoreticky několik trumfů: relativně nízké životní náklady, rostoucí nabídku anglických programů v technice, medicíně i managementu, možnost legálně pracovat při studiu a geografickou polohu v centru Evropy. Přesto v tuzemsku studuje jenom asi 1 500–1 800 indických studentů. Celkově v ČR studuje na 55 tisíc cizinců, ale statistiky silně zkreslují Slováci, kteří tvoří naprostou většinu tuzemsku zahraničních studentů. Podle analýz přispívají zahraniční studenti české ekonomice zhruba 17 miliard korun ročně, zatímco náklady státu na jejich studium se odhadují na čtvrtinu této částky.
Ještě důležitější než agregovaný makroekonomický efekt jsou přínosy platících zahraničních studentů, tedy například Indů, pro jednotlivé univerzity. Ty internacionalizaci deklarují jako svůj strategický cíl. Tak například pražská VŠE přijala plán posílit anglicky vyučované programy a nedávno oznámila rekordní počet zahraničních studentů. Bohužel, to rekordní číslo je, po odečtení studentů ze zemí EU a výměnných pobytů, pouhých 732 studentů (zato z 80 zemí).
Univerzita Karlova si již v plánu pro roky 2018-2021 stanovila, že do konce období dosáhne 20% podílu cizinců mezi studenty. Podle poslední výroční zprávy (za rok 2024) jich je 21 procent, přičemž poplatky od nich dosáhly 980 milionů korun. Meziroční nárůst těchto poplatků však byl pouze 4,9 procenta, tedy dvojnásobek inflace v daném roce.
Brněnská VUT vykázala za rok 2024 poplatky za studium v cizím jazyce pouze 15 milionů korun – ale byl to meziroční růst na dvojnásobek.
Psali jsme
Pravidelný žebříček evropských univerzit sestavený podle toho, kolik z nich vzešlo zakladatelů startupů a jak úspěšné jejich startupy jsou, je…
Klíčem je cílený marketing
Zkušenosti z Německa nebo Finska ukazují, že především cílený marketing, a také stipendijní programy nebo příznivé podmínky pro práci při studiu či atraktivita místního pracovního trhu mohou v krátké době počet indických studentů výrazně zvýšit. V Česku zatím mají indičtí zájemci o studium možnost využít zrychlené vízové řízení, ale indická ambasáda ho, z nějakého důvodu prezentuje pouze jako možnost pro lékařské fakulty.
Výraznější propagace na indickém trhu, systematické stipendijní nabídky i jasně komunikované pracovní možnosti po studiu bohužel v Česku Indům nenabízíme. Pokud se to nezmění, budou indičtí studenti směřovat v Evropě do jiných zemí; indický EdTech startup upGrad Abroad, který poskytuje milionům indických studentů služby spojené se studiem v zahraničí, zmiňuje ve svých reportech například Polsko nebo Bělorusko.