Inkluze, nebo exkluze? Někteří rodiče zajišťují svým dětem lepší školní prostředí

Část českých rodičů ze střední třídy dává přednost ochraně svých dětí před údajně utlačujícím prostředím veřejných základních škol. Rodiče kladou důraz na všestranný rozvoj svého potomka a jeho duševního i fyzického zdraví namísto soustředění se primárně na studijní výsledky. O změnách postojů rodičů českých dětí při výběru školy Deník Vektor informoval Filip Vrána, PR manažer Národního institutu SYRI.

Za novou tendencí, která se objevila až v posledních letech, je snaha rodičů zajistit svým dětem co nejlepší kvalitu života – během školní docházky, ale i do budoucna. Vyplývá to z výzkumu, jehož autorkami jsou Radka Smith Slámová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Jaroslava Simonová, která zároveň působí v Národním institutu SYRI.

„Někteří vzdělaní rodiče si hledají školu hlavně podle toho, jak přívětivá je k žákům a jim samotným. Mají zájem hlavně o školy a třídy, které fungují v souladu s jejich výchovnou filozofií a na které mají dobré reference od jiných rodičů ve své sociální bublině. Tato volba však může neúmyslně vést k sociální segregaci, jelikož tyto programy jsou často méně dostupné pro rodiny s omezenými zdroji,“ uvedla Simonová.

Přijímací pohovory pro rodiče?

Do řady takových škol a tříd totiž musejí rodiče dělat přijímací pohovory nebo jinak prokazovat, že se stanou aktivními členy školní komunity. Kromě toho se v takových školách a třídách někdy připlácí navíc, přestože jsou součástí veřejného systému vzdělávání.

„Je to paradoxní. Tito rodiče často tvrdí, že je pro ně důležitá spravedlnost a rozmanitost. Domnívají se však, že v českém prostředí tyto aspekty nejlépe podporují školy a třídy, které jsou sociálně exkluzivní. Aby se třeba dostalo dítě do třídy s výukovým programem Začít spolu, musejí rodiče na jedné škole napsat přesvědčivou esej o tom, v čem je tento program oslovil. Přitom právě program Začít spolu je koncipován pro žáky z mnoha typů zázemí – ne jen pro ty, jejichž rodiče píší pěkné eseje,“ vysvětluje Smith Slámová.

Protekční třídy

Pro české matky a otce jsou klíčová specifická témata jako respektující komunikace, smysluplnost požadavků učitelů, pobyt venku, zdravá strava. Podstatný je i přístup školy k technologiím a důraz učitelů na fyzickou a psychickou pohodu žáků.

„Tyto osobité preference rodičů vedou mnohdy k exkluzi a k rozdílným vzdělávacím podmínkám v různých třídách na stejné škole. V jedné třídě si například rodiče ve spolupráci s vedením školy zajistí menší žákovský kolektiv a vlastního pedagoga, který využívá inovativní výukové metody, zatímco v ostatních třídách je 25 žáků a rodiče si zde učitele vybrat nemůžou,“ uvádí Simonová.

Školy by si měly dát pozor

I rodiče, kteří jsou jinak proti soutěžení, mohou takto poskytnout svému dítěti výhodu v kognitivním, sociálním nebo fyzickém vývoji tím, že mu zajistí místo ve výběrové třídě.

Podle Smith Slámové závěry studie poukazují na mnohá dilemata, která musí dnešní pedagogové řešit v reakci na přání rodičů: „Nemůžeme se divit rodičům, že se snaží svému dítěti zajistit co nejpříznivější vzdělávací podmínky. Učitelé a vedení škol by si ale měli všímat, zda u nich na škole neúmyslně nevznikají exkluzivní třídy, v nichž se mají žáci trochu lépe. Úlohou veřejných škol je přeci poskytovat kvalitní vzdělávání všem žákům – nikoliv vyhovět úzké skupině rodičů, která má velmi specifické požadavky.“

Kam to může dojít

Že taková praxe skutečně funguje, potvrdila Deníku Vektor učitelka z malého města v Olomouckém kraji. „Někteří rodiče udělají vše pro to, aby se jejich potomek měl co nejlépe, byť by to i mělo být na úkor druhých. I u nás ve škole vznikla taková exkluzivní třída. Vedení školy tam dalo děti z rodin, které samy sebe považují za jakousi místní elitu, a doplnilo je dalšími žáky. Výsledek se bohužel zvrtnul. Děti z takzvaně lepších rodin zprvu nenápadně, později i zcela nepokrytě šikanovaly žáky pocházející ze sociálně slabšího prostředí. Vedení školy problém záměrně ignorovalo, učitelé byli bezmocní,“ popsala situaci.

Zdroj: SYRI