Janeček k neuznání jeho kandidatury: Nežijeme v právním státě
foto: Karel Janeček/Bývalý prezidentský kandidát Karel Janeček
Český matematik, pedagog, bojovník proti korupci a kandidát prezidentských voleb 2023 Karel Janeček je definitivně ze hry v boji o Hrad. Žádal o odložení voleb a zrušení zákona o volbě prezidenta poté, co mu Ministerstvo vnitra neuznalo kandidaturu z důvodu nedostatku platných podpisů. Ústavní soud mu stížnost zamítl. Podle něj nežijeme v právním státě, postěžoval si na svém blogu.
„Musím bohužel s lítostí konstatovat, že nežijeme v právním státě,“ postěžoval si Janeček na blogu na webu Aktuálně.cz. Ústavnímu soudu prý předložil dva nezávislé, a podle jeho slov, jasné a nevyvratitelné důkazy, že zamítnutí jeho kandidatury je v rozporu s Ústavou. „Ústavní soud mi dal za pravdu, že zákon je špatný. Ústavní soud konstatoval, že mám dokonce i důkazy o tom, že jsem dohledal další existující petenty. Stížnost byla přesto odmítnuta, aniž by se jí Ústavní soud věcně zabýval s odkazem, že není jeho úkolem přepočítávat hlasy,“ okomentoval rozhodnutí soudu a postěžoval si, kde je tedy možnost dovolání se spravedlnosti, když ne u Ústavního soudu.
Podle informací uvedených Janečkem bylo potřeba doložení chybějících ověřených petentů Nejvyššímu správnímu soudu, což ale nyní bývalý kandidát na post prezidenta hodnotí jako technicky nemožné. „Navíc nebylo možné předvídat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud dohledal 433 ministerstvem vnitra chybně odmítnutých občanských podpisů a konstatoval, že jich chybělo jen 19, abych dosáhl hranice 50 tisíc uznaných podpisů nejen dle litery Ústavy, ale i dle špatné metodiky Ministerstva vnitra,“ vyjádřil své rozhořčení Janeček. Sám Ústavní soud označil zmíněnou metodiku Ministerstva vnitra za špatnou.
Psali jsme
Už brzy proběhne první kolo prezidentských voleb. Kampaně jednotlivých kandidátů směřují do svého finále. Tak jak slibně vypadal růst podpory…
Janeček společně se svým týmem vyhledal osoby, jejichž hlasy nebyly uznané a objel celou republiku. Během jediného dne nasbíral dalších 33 platných podpisů a ty občany, které jak Ministerstvo vnitra, tak i Nejvyšší správní soud označil za neexistující, vyfotil společně s občanským průkazem na důkaz jejich existence. „Co jiného je úlohou Ústavního soudu než odstranit pochybení obecných soudů zejména v právu na spravedlivý proces? Na jakou jinou instanci se má nespravedlivě vyřazený kandidát obrátit, když ne na Ústavní soud?“ uvedl. Při podání chybějících petentů Janeček Ústavnímu soudu vysvětlil, že počet chybějících podpisů byl méně, než jedna třetina statistické chyby odhadu a nešlo jej tak pouhou statistickou inferencí vyřadit. „Měl jsem tedy být platným kandidátem do prezidentských voleb i bez toho, aniž by můj tým chybějící podpisy našel!“ poznamenal trpce.
Cílem jeho stížnosti neměla být pouze legitimace vlastní kandidatury. Jak později uvedl, smyslem bylo především upozornit na špatný a nespravedlivý systém počítání podpory kandidátů a na špatný zákon o prezidentských volbách, který je podle něj zapotřebí změnit. „Jde o princip, jde o budoucí prezidentské volby, o spravedlivost největšího svátku demokracie v naší zemi, jimž prezidentské volby zajisté jsou. Jde o samotnou podstatu právního státu,“ řekl v závěru.
Janeček však svým nepřipuštěním ke kandidatuře nekončí. Za úkol si nyní vytyčil otevření celospolečenské debaty na toto téma. Je tak potřeba, aby se zákonodárci touto problematikou začali zabývat. Za uspěch Janečkovi stížnosti je možné považovat, že Ústavní soud dal opakovaně za pravdu, že je stávající systém špatný. Stejně tak i to, že ocenil návrh na použití rakouského modelu 6 tisíc ověřených podpisů.