Je sklizeň bídná, jak tvrdí zemědělci, nebo dobrá, jak říká ministr?

Kuriózní situace nastala při hodnocení výnosů letošní sklizně. Agrární komora (AK) České republiky označila ve své tiskové zprávě výsledky letošních žní za bídné a upozornila na neradostnou skutečnost, že na tržbách za obiloviny a olejniny pěstitelé přijdou o sedm miliard korun. Zcela jinak však výsledky interpretuje Ministerstvo zemědělství (MZe) České republiky.

Ministr Marek Výborný se na Národních dožínkách radoval, že zemědělci zvládli sklizeň rychle, obilovin bude dostatek a v dobré kvalitě. Informuje o tom tisková zpráva MZe. Protichůdné interpretace téže skutečnosti redakci Deníku Vektor zaujaly. Oslovili jsme proto jak MZe, tak AK s nadějí, že se dozvíme, co je důvodem tak rozdílných stanovisek.

Zemědělci hlásí druhou nejhorší úrodu obilovin za posledních 12 let

Dříve než přineseme výsledky tohoto dotazování, je třeba předložit zveřejněné názory zemědělců i MZe.

AK, která sdružuje podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství, ve své tiskové zprávě uvádí, že doby, kdy byly obilí a řepka ekonomickými tahouny domácího agrárního sektoru, končí. Konkurence na evropském trhu způsobila propad cen a dohnala pěstitele ke snížení osevních ploch. Podle Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při AK ČR se letos sklidilo 6,75 milionu tun základních obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních 12 let.

Sklizeň řepky dosáhla pouhých 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. K bídným výsledkům letošních žní přispěly i nižší výnosy způsobené neobvyklými výkyvy počasí. Zemědělci tak utrží o sedm miliard korun méně než loni.

Rychlý nástup jara, mráz, deště, krupobití, horko… A zemědělcům zůstaly jen oči pro pláč

Žně letos skončily mnohem dříve než loni a ve druhé polovině srpna byly hlavní obiloviny a olejniny prakticky z celého území republiky pod střechou. Průběh žní ale nebyl pro pěstitele vůbec jednoduchý, potrápilo je vrtošivé počasí.

„Pěstitele nejen obilovin a olejnin, ale i dalších plodin zaskočila vlna silných mrazů v dubnu, které trvaly i deset hodin v kuse. Nebyl by to takový problém, kdyby teplotně nadprůměrné jarní měsíce neurychlily vegetační vývoj plodin. Následný teplotní šok tak měl na obilí a řepku mnohem ničivější následky, přičemž ozimé plodiny dopadly výrazně hůře než jarní. Další poškození způsobily přívalové deště a lokálně též krupobití v červnu. Deštivé počasí a nárazy větru střídané naopak dny s vysokými teplotami pokračovaly i v dalších měsících, což rovněž mělo vliv na výnosy. Navíc polehlé porosty nelze sklízet a na podmáčených polích v některých oblastech se bořily kombajny. Nejednoho pěstitele tak sužovaly obavy o výsledek letošní sklizně a statistiky jim bohužel daly za pravdu,“ říká Jan Doležal, prezident AK ČR.

Propad tržeb za miliardy, zemědělci si stěžují na dovoz z Ukrajiny

Sklizeň základních obilovin letos dosáhla podle odhadu Komoditní rady pro obiloviny a olejniny 6,75 milionu tun, což znamená meziroční pokles o desetinu. Snížil se rovněž výnos na 5,42 tuny z hektaru, přičemž nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Osevní plocha obilovin se podle Českého statistického úřadu snížila o několik procent na 1,2 milionu hektaru. Po zohlednění nízkých cen je výsledkem propad tržeb o 3,27 miliardy korun.

V horší situaci je řepka, které se sklidilo odhadovaných 950 tisíc tun, tedy meziročně o 27 procent méně. Rovněž výnos se snížil na 2,77 tuny z hektaru a pěstitelé označují tuto plodinu jako velmi nejistou investici během posledních let. Následkem toho a také nízkých cen se snížila osevní plocha meziročně o 10 procent na 343 tisíc hektarů. Kombinací všech popsaných faktorů činí pokles tržeb 3,75 miliard korun.

„Na nepříznivý vývoj letošních žní jsme opakovaně upozorňovali, stejně tak jsme varovali před snižováním osevních ploch. Mohou za to dlouhodobě neřešené dovozy zemědělských komodit, které do Evropy proudí ze třetích zemí včetně Ukrajiny. Tamní pěstitelé si mohou dovolit nižší náklady, protože nemusí dodržovat tak vysoké standardy produkce jako my v Evropě. V Česku jdou navíc regulace pro zemědělské hospodaření často i nad rámec evropských pravidel, což naše zemědělce na trhu značně znevýhodňuje. Očekáváme proto, že výměra hlavních obilovin i olejnin bude nadále klesat,“ dodává prezident AK ČR Doležal.

Ministr Výborný je celkem spokojen, zemědělcům děkuje

MZe se s AK shoduje v tom, že letošní sklizeň byla oproti loňským žním i přes výkyvy počasí rychlejší. Úrodu obilovin i jejich kvalitu však označuje ve své tiskové zprávě za dobrou.

„Letošní sklizeň se stala jednou z těch rychlejších, a to i přesto, že zemědělci při ní čelili výkyvům počasí, kdy vysoké teploty střídaly vydatnější srážky doprovázené bouřkami. Musím znovu zdůraznit, že úroda není dramaticky špatná, jak někdy slýcháme. Celková produkce obilovin dosáhla letos přes 7 milionů tun při průměrném hektarovém výnosu 5,87 tuny na hektar. Ten je při porovnání s loňskem o zhruba 2 procenta nižší. Přesto samozřejmě plně stačí pro zajištění naší, domácí spotřeby, která se dlouhodobě pohybuje kolem pěti milionů tun. Za to zemědělcům děkuji, velmi si jejich nelehké práce vážím a oceňuji ji,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Celková produkce obilovin dosáhla podle MZe 7 086 tis. tun při dosaženém průměrném hektarovém výnosu 5,87 t/ha. Při porovnání s loňským průměrným výnosem základních obilovin je ten letošní o zhruba 2 % nižší, tj. o 0,12 t/ha. Produkce řepky olejky dosáhla téměř 961,5 tis. tun při průměrném výnosu 2,80 t/ha. U řepky byly letošní výnosy nižší zhruba o 331 tis. tun. Bylo to způsobeno menší plochou řepky, zhruba o 36,5 tis. ha oproti loňsku, ale také nižším průměrným hektarovým výnosem. Letos byl 2,8 t/ha, loni 3,44 t/ha, což bylo způsobeno letošními jarními mrazy.

V produkci obilovin a řepky jsme soběstační, ale…

Tolik dosud zveřejněná data a prohlášení. Abychom se v situaci lépe zorientovali, požádali jsme o vysvětlení jak MZe, tak AK. Zatímco MZe již několik dní mlčí, jasno do toho, proč existují dvě tak rozdílná stanoviska, se pokusila vnést Barbora Pánková, tisková mluvčí AK.

„Za výsledky letošních žní stojí hned několik skutečností. Snížila se osevní plocha obilovin a řepky z důvodu nižší rentability, přibývajících omezení pro zemědělské hospodaření nebo nespravedlivé konkurence na evropském trhu, způsobené dovozy ze třetích zemí, kde nemusí dodržovat tak vysoké standardy produkce jako my v Evropě. Dalším důvodem je nižší výnos, který způsobil vývoj počasí (brzký příchod jara a urychlení vegetačního vývoje plodin, následovala vlna silných mrazů v dubnu, dále lokálně přívalové deště a krupobití v červnu a červenci),“ zopakovala redakci Deníku Vektor stanovisko svého šéfa.

Dále se vyjádřila k rozporům mezi údaji AK a MZe. „Ministerstvo zemědělství využívá data Státního zemědělského intervenčního fondu, která vycházejí z aktuálního sledování z terénu. Agrární komora ČR používá data Českého statistického úřadu a pracuje s odhady, které počítají už i s posklizňovou úpravou – čištění, sušení apod. Naše údaje jsou z toho důvodu blíže finálním výsledkům letošní sklizně, které vydává vždy s odstupem času ČSÚ,“ zdůraznila Pánková pro Deník Vektor.

V produkci obilovin a řepky je podle ní Česko soběstačné, z toho důvodu lze předpokládat, že pro domácí spotřebu bude dostatek komodit. „Dosud se však jednalo o ekonomické tahouny tuzemského agrárního sektoru, což se nyní vzhledem k výše uvedenému mění. Je pravda, že na uvolněné ploše mohou být pěstovány jiné plodiny a také jsou, ale jejich produkce zemědělcům nenahradí ekonomické ztráty způsobené popsanými faktory. Z toho důvodu uvádíme, že zemědělci letos utrží za produkci hlavních obilovin a olejnin o 7 miliard korun méně než loni. Je otázkou, proč Ministerstvo zemědělství tyto skutečnosti opomíjí,“ podivila se tisková mluvčí AK ve vyjádření pro Deník Vektor.

Nízká prestiž zemědělské profese

Redakce Deníku Vektor se pokusila získat také stanovisko podnikatele z oblasti zemědělství. Farmář z Hané vyjádřil svůj názor pod podmínkou zachování anonymity. „Zemědělství v Česku zůstává popelkou, lidé si naší práce necení, patrně je to důsledek komunistického dědictví. V totalitních časech se na jézéďáky nehledělo jinak než s despektem. Každý nám radí, co máme dělat, abychom byli ziskoví.

Jsou to knížecí rady lidí, kteří do problematiky většinou vůbec nevidí. Myslí si, že zemědělství je běžnou oblastí podnikání. Neuvědomují si, že se v podstatě nepohybujeme v tržním prostředí, protože nám konkuruje dovoz ze zemí, kde třeba mají vyšší subvence. Hloupé jsou také rady, že máme pěstovat to, o co je zrovna zájem. Musíme respektovat přírodní cykly a reagovat tak rychle, jak si někteří myslí, prostě není možné. Lidé říkají, že nás nepotřebují, protože jinde mají všechno levnější a dovážet mohou třeba z Argentiny nebo z Indie.

Možná že teď to tak funguje, ale o tom, že může přijít krize, která dopravě zamezí, jsme se přesvědčili poměrně nedávno. Situace se může zopakovat a být ještě horší. Kdybych neobdělával půdu svých předků, už bych se na to dávno vykašlal a raději se nechal někde zaměstnat. Nepochybuji o tom, že bych si vydělal více za méně práce i vloženého úsilí. Nízká prestiž mé profese mě opravdu bolí,“ svěřil se statkář z Hané redakci Deníku Vektor.

Zdroj: AK, MZe