Jsou přínosem, nebo nás jen vyjídají? Ukrajinští uprchlíci v Česku

15. 10. 2024
Jsou přínosem, nebo nás jen vyjídají? Ukrajinští uprchlíci v Česku
foto: Pixabay/Ukrajinci nejčastěji pracují ve stavebnictví

Jsou uprchlíci před válkou na Ukrajině přínosem pro českou ekonomiku, nebo naopak jejich podpora neúměrně zatěžuje státní pokladnu. A to navíc v době, kdy bude třeba významně finančně podpořit lidi postižené zářijovými povodněmi, které mnohým vzaly domovy a plody jejich celoživotní práce. Redakce Deníku Vektor analyzovala dostupná data.

Michal Kovařík, tiskový mluvčí Úřadu práce ČR (ÚP), informoval Deník Vektor, že ke konci září 2024 bylo na území ČR celkem 143 360 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 88 750, tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů.

Vykonávají dělnické profese

Nejvíce pracovněprávních vztahů bylo uzavřeno ve Středočeském kraji (25 570), v Praze (22 638) a v Plzeňském kraji (19 288). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.

„V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ uvedl Kovařík.

Nezaměstnaných mezi Ukrajinci přibylo

Ovšem ne všichni Ukrajinci pracují. Ke konci září evidoval ÚP ČR celkem 15 619 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v srpnu 15 430 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2 111 zájemců o zaměstnání, v srpnu 1 911 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 508 uchazečů o zaměstnání, v srpnu 13 519 uchazečů o zaměstnání).

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,4 % (v srpnu 4,7 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 30. září 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 59 949 (do srpna 58 555) osob s dočasnou ochranou.

Kurzy českého jazyka pro cizince

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je podle Kovaříka v případě této skupiny klientů jazyková bariéra.

„Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 15 580 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 12 410 z nich ho také už absolvovalo,“ upřesnil Kovařík.

V září 2024 kurz zahájilo 935 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v srpnu to bylo 407, v červenci 526, v červnu 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 377 z nich úspěšně ukončilo.

Pětina počítá s návratem do vlasti po válce

K prodloužení dočasné ochrany se podle Adama Rözlera z odboru komunikace Ministerstva vnitra registrovalo celkem 320 304 ukrajinských uprchlíků, 90 % z nich opakovaně. Výrazně mezi nimi převládají ženy. Nejvíce uprchlíků bydlí v Praze, Brně a Ostravě, dvě třetiny pracují nebo podnikají. Více než pětina počítá s trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války.

Data vyplývají z výzkumu, který pro Ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR a financoval jej UNICEF.

Dvě třetiny uprchlíků nežádaly o humanitární dávku

Jak jsou na tom ukrajinští uprchlíci s pracovní aktivitou, jazykovými znalostmi, bydlením, službami usnadňujícími integraci či případnými plány s návratem domů? Odpovědi na tyto otázky přineslo anonymní dotazníkové šetření mezi uprchlíky z Ukrajiny.

„Kromě aktuálního počtu uprchlíků například víme, že zhruba 66 % z nich pracuje či podniká, více než dvě třetiny z nich vůbec nežádaly o humanitární dávku a významně se zlepšuje i jejich znalost českého jazyka,“ uvedl ministra vnitra Vít Rakušan.

Čtvrtina uprchlíků je v Praze

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 13 835 lidí ve věku od 15 let, z nichž převažovaly respondenti ve věku od 18 do 35 let (tvořily 52 %). K prodloužení dočasné ochrany se v roce 2024 registrovalo celkem 320 304 osob, z nichž výrazně převažovaly ženy (tvořily tři pětiny). Celkem 90 % uprchlíků se k prodloužení dočasné ochrany registrovalo opakovaně.

Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva. Největší část uprchlíků pobývá ve třech největších městech České republiky, tj. v Praze, Brně a Ostravě, přičemž více než čtvrtina uprchlíků bydlí v Praze (26 %). Tři čtvrtiny osob bydlí v bytech či domech a 17 % žije na ubytovnách.

Skoro polovina má vysokoškolské vzdělání

Mezi uprchlíky je poměrně vysoký podíl vysokoškoláků (46 %). Dvě třetiny osob starších 15 let v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž téměř 86 % z nich má práci na plný úvazek.

Více než dvě třetiny uprchlíků vůbec nežádaly o humanitární dávku, pětina je pak příjemcem humanitární dávky. Častěji humanitární dávku čerpají z věkové skupiny od 56 let výše.

Dvě třetiny chtějí zůstat

V porovnání s výsledky z roku 2023 se znalost češtiny uprchlíků výrazně zlepšila. Téměř polovina dotázaných uvedla, že se domluví v běžných situacích. Nejlépe svou znalost češtiny hodnotily osoby ve věku od 15 do 17 let.

Co se týče návratu na Ukrajinu, téměř dvě třetiny uprchlíků plánují v České republice zůstat i po skončení dočasné ochrany. Více než pětina počítá s trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války.

Budeme na uprchlících vydělávat?

Jsou tedy ukrajinští uprchlíci pro českou ekonomiku spíše přítěží, nebo přínosem? Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, sdělil Deníku Vektor svůj názor, už v průběhu příštího roku Česko velmi pravděpodobně dosáhne bodu, kdy začne na ukrajinských uprchlících vydělávat.

„Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze,“ tvrdí Kovanda.

Zatím v minusu, ale bod zlomu se blíží

Podle Kovandy Česko na ukrajinských uprchlících vydělávalo už v prvním pololetí letošního roku. „Konkrétně 4,4 miliardy korun, jak plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Loni za celý rok bylo ještě "v mínusu", ale jen 0,6 miliardy. V roce 2022 pak to byl z pochopitelných důvodů "mínus" hlubší, a to 12,4 miliardy,“ upřesnil ekonom.

Letos v prvním pololetí byl pomyslný účet za uprchlíky, od začátku invaze, celkově 8,6 miliardy v minusu. „V průběhu příštího roku tak Česko velmi pravděpodobně dosáhne bodu, kdy začne na uprchlících v čistém vyjádření, za všechny roky počínaje rokem 2022, vydělávat. A to postupně miliardy, ba možná dokonce desítky miliard korun. Celkové náklady s nimi spjaté, například na zajištění nouzového ubytování a sociálních dávek, tak budou nižší, než kolik české veřejné kase přinesli a přinášejí, například na jejich odvodech na sociálním pojistném,“ věří Kovanda, který také již vyčíslil celkové náklady na pomoc České republiky Ukrajině.

Tuto analýzu Deník Vektor už publikoval. Podle Kovandy veškerá vojenská i humanitární pomoc České republiky napadené zemi dosáhla zhruba 120 miliard korun.

Zdroje: ÚP, MV, Lukáš Kovanda

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn