Kdy bude lépe? Už bylo, říkají v průzkumu Američané
foto: Pixabay/Ilustrační snímek
Americký sen se vytrácí: Američané přestávají věřit, že tvrdá práce vede k úspěchu. Nevěří v budoucnost – ale obávají se, že to dlouho nevydrží.
Pouze 31 procent Američanů věří, že „tvrdá práce vede k lepšímu životu“. Ukázal to pravidelný průzkum pro deník Wall Street Journal. Jde o výrazný propad důvěry v to, co se označuje jako „americký sen“: ještě v roce 2012 byl tento podíl nadpoloviční, přesněji 52 procent. Oproti zmíněným 31 procentům zbývajících optimistů mezi respondenty průzkumu je 46 procent těch, kdo tvrdí, že americký sen byl kdysi realitou, ale už není – a také 23 procent těch, podle nichž neplatil nikdy.
A dávka pesimismu ve zprávě o průzkumu pokračuje. Pouze čtvrtina Američanů věří, že mají „dobrou šanci zlepšit svůj životní standard“ – to je nejnižší podíl od roku 1987, kdy deník WSJ se svými průzkumy začal. Jen čtyři z deseti Američanů věří, že by si v případě potřeby dokázali najít práci, 61 procent omezuje své zbytné výdaje a dvě třetiny vybírají v obchodech levnější zboží, než jaké kupovali dřív.
A k tomu všemu si přes 70 procent dotázaných navíc myslí, že budoucí generace se budou mít hůř.
Pesimismus Američanů ohledně jejich ekonomických šancí kontrastuje se spokojeností, jakou uvádějí ohledně své finanční situace. 70 procent jich je spokojeno nebo víceméně spokojeno (nejvíc za posledních pět let) a pouze 30 procent nespokojeno, což je za stejné období naopak nejméně.
Psali jsme
Pracovat v USA byl velký zážitek. Nahlédla jsem tak do každodenního života Američanů a mohla jsem porovnat, zda se mají lidé lépe v ČR nebo…
Ze dna se odráží těžko
Navzdory teorii o americkém snu už dlouho platí, že Američané mají mnohem nižší šanci vymanit se z příjmového dna než lidé v například v Dánsku nebo Spojeném království. V USA dlouhodobě platí, že jen osm procent mužů narozených v nejchudší pětině populace se v průběhu života dostalo do nejbohatší pětiny – naopak, 42 procent jich v nejchudší pětině zůstane po celý život. Naproti tomu v UK nebo Dánsku se zásadní ekonomický skok podaří 12–14 procentům mužů z chudých poměrů. Opticky jsou to stále malá čísla, ale v praxi znamenají nárůst oproti americké realitě o polovinu, resp. o tři čtvrtiny.
Právě malá šance na postup je podle sociologů hlavní příčinou frustrace, která se rozmáhá v americké společnosti. Ta se odráží i na skepsi vůči spravedlnosti: Podle průzkumu WSJ je 55 procent Američanů přesvědčeno, že společenský a politický systém „je postaven proti nim“.
Velký problém je bydlení. Jako u nás…
Podle červencového průzkumu WSJ/NORC označilo 41 % Američanů rostoucí ceny bydlení za velmi znepokojivý problém. To je nejvyšší podíl od finanční krize v roce 2008. Úrokové sazby hypoték se pohybují kolem sedmi procent a v kombinaci s rekordními cenami domů znamenají, že dostupnost bydlení je dnes v USA nejhorší za posledních patnáct let. Podle studie harvardského Joint Center for Housing Studies (JCHS) byla v polovině roku 2025 průměrná cena domu na úrovni pětiletého příjmu domácnosti. Po dlouhá léta přitom platil „historický standard“ kolem tří let.
Psali jsme
Na nový byt v Praze je třeba šetřit déle než patnáct let, respektive je třeba 15 a půl roční průměrné mzdy. Vyplývá to z analýzy společnosti…
Průzkumy a reporty ukazují, že v Česku je však ještě o hodně horší. Konzultační společnost Deloitte ve svém reportu Property Index 2025 uvádí, že na byt v Praze o velikosti 70 m² je třeba patnáct ročních platů – jen ve dvou evropských městech je situace horší (a navíc jen nepatrně). A podle České národní banky nedosáhne průměrná domácnost ani na 60 % ceny průměrného pražského bytu. Není divu, že průzkum STEM mezi mladými lidmi z dubna 2025 potvrzuje, že právě dostupnost bydlení a vysoké životní náklady považují za svůj největší problém.