Na pásce víc než chirurg. Kolik stojí český politik?
foto: Zdroj: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0/Poslanecká sněmovna ČR
Platy vrcholných politiků se od příštího roku zvednou, a to zhruba o pět procent. Předseda vlády i šéfové obou komor Parlamentu ČR by mohli pobírat 300 tisíc korun měsíčně hrubého. Vyplývá to z platového zákona.
Politikova výplatní páska
Premiér, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny by příští rok na svých výplatních páskách mohli vidět částku 300 tisíc korun – podle výpočtu České tiskové kanceláře z platného znění platového zákona, který zveřejnila například Česká televize, je to přesně 308 700 korun hrubého. To znamená roční nárůst o 14 700 korun.
Místopředsedové obou komor PČR si polepší o zhruba deset tisíc a dostanou se na měsíční částku 219 300 korun. Místopředseda vlády dostane o necelých 13 tisíc víc – tedy 265 100 měsíčně.
Dále tu máme šéfy parlamentních výborů, komisí, delegací, kteří by měli od příštího roku dostávat 161 800 korun, to je o 7 700 víc. Jejich zástupci ve výborech, a taky předsedové podvýborů si polepší o 6 600 na 138 400.
Řadovému poslanci se příští rok zvedne výplata o pět a půl tisíce, tedy na 115 tisíc korun hrubého.
Kolik stojí politici v parlamentu?
Pojďme si to sečíst – tři nejvyšší státní činitelé: premiér, předsedové Senátu a sněmovny – to je 900 tisíc korun. Místopředsedů dolní komory je v tomto volebním období celkem šest – tedy převedeno na plat 1,356 milionu korun. V horní komoře jsou čtyři, a to dá dohromady 877 tisíc. Plus tři místopředsedové vlády, a to se rovná 795 tisíc.
Předsedů výborů, komisí a delegací v Poslanecké sněmovně je 36 (17 výborů,14 komisí, 5 delegací) a v Senátu 22 (9 výborů, 7 komisí a 6 delegací), tedy dohromady 58 * 161 tisíc, to se rovná částce 9,384 milionu korun.
Místopředsedů výborů a šéfů podvýborů má Parlament ČR 98 a 62, to je celkem 160. V součtu jejich výplaty dají částku 22,144 milionu.
Řadových poslanců, kteří v dolní komoře nemají žádnou z vedoucích funkcí v jednotlivých orgánech, by tedy mělo být 59. A to dá v součtu 6 milionů 785 tisíc korun měsíčně.
Politici jako obyvatelé malého města
Když si všechna čísla dáme dohromady, tedy sečteme platy poslanců, senátorů a členů vlády, dostaneme se k částce 36,241 milionu korun. To je měsíční hrubý plat všech českých zákonodárců. V ročních nákladech to znamená přes 435 milionů korun, a to do toho nezapočítáváme náhrady. Pro srovnání: jde o sumu, která odpovídá ročním investicím malého okresního města nebo kterou stát ročně vynakládá na dotační programy pro učebnice na základních školách.
Náhrady politiků? Ty teprve dělají plat
Aby byl náš výpočet úplný, museli bychom připočítat ještě takzvané náhrady. Jedná se o výdaje spojené s cestováním, ať už po Česku nebo v zahraničí, letecky či autem. Proplácí se stravné, ubytování nebo také náklady na odborné a administrativní práce a literatura. Souhrnně to můžeme nazvat „prezentací činnosti zákonodárce a zástupce České republiky“. Tyto částky se u jednotlivých politiků mohou pohybovat v desítkách tisíc korun.
Kritici těchto náhrad však upozorňují na to, že bývají jen zlehka kontrolované a jejich čerpání se liší i mezi zákonodárci se stejnou funkcí. Lidé pak často nemají přehled, za co přesně se peníze vydávají.
Psali jsme
KOMENTÁŘ: Když jsem si jednou zdříml, měl jsem sen, že politici získávají přiměřenou odměnu za svou práci. Z tohoto snu jsem se však záhy…
Zákon říká: maximálně 5 %
Kolik si který politik vydělá, určuje zákon. V příštím roce by se výpočet měl odvíjet od meziročního růstu platové základy, nejvýše však o pět procent. Tak to stojí v novele, kterou zákonodárci schválili letos.
Dosud platy rostly podle tzv. platové základny – ta se odvíjela od průměrné mzdy v předminulém roce. Pokud by tento mechanismus stále platil, znamenalo by to, že by si členové PČR polepšili o zhruba 13 % (namísto 5, jak stojí v upravené legislativě).
Politik u nás a v zahraničí
V mezinárodním srovnání na tom čeští politici nejsou vůbec špatně. Průměrný plat poslance je téměř trojnásobkem průměrné mzdy v ČR. V některých sousedních zemích – například v Rakousku či Německu – je tento poměr nižší a pohybuje se kolem dvojnásobku.
Platový růst zákonodárců tak odráží napětí mezi snahou o konsolidaci veřejných financí a politickým tlakem na udržení prestiže veřejných funkcí. I omezený pětiprocentní nárůst bude v souhrnu znamenat stovky milionů korun z veřejných rozpočtů ročně.