Při výběru kolových obrněnců by měla obrana myslet také na minometnou verzi. A armáda chtít osvědčené řešení
foto: Patrick A. Albright, Public domain/Patria NEMO
Po potvrzení výroku generála Řehky, který poslancům výboru pro obranu loni v září řekl, že AČR zvažuje nikoli modernizaci, ale výměnu obrněnců Pandur, se v České republice schyluje k další zásadní obranné akvizici.
Déjà vu, které s sebou nákup vozidel 8x8 automaticky přináší, bude, doufejme, jen dojem. S přístupem Jany Černochové je velká naděje, že věc proběhne racionálně a výsledek bude pro Armádu České republiky pozitivní. Příběh Pandurů II se začal psát v roce 2006, kdy proti nabídce rakouské společnosti Steyr (dnes součást GDELS) stála nabídka finské společnosti Patria a její vozidlo AMV. V době z dnešního pohledu zcela nezdravých rozpočtových škrtů byly úspěšnější Pandury nakonec pořízeny Topolánkovou vládou v polovičním rozsahu, než jaký požadovala armáda. Nákup provázel korupční skandál, který vyústil v bezprecedentní odsouzení Topolánkova poradce Dalíka.
Pandur II 8x8 CZ není nadále perspektivní
Je to dnes již dávná historie, ale má smysl se k ní dnes vracet. Karty v připravovaném akvizičním projektu budou dnes rozdány jinak, ale jinak bude, je třeba tomu věřit, také nahlíženo na reálné armádní potřeby. Problémů s projektem vozidel Pandur II 8x8 CZ je obsáhlá množina, od výhrad, které se týkaly pořizovací ceny vozidel, jejich schopnosti překonávat vodní překážky plavbou, což s sebou nese protiklady v oblasti stupně balistické ochrany, přes problémy se zvolenou dálkově ovládanou zbraňovou stanicí, která je dnes již jednak zastaralá (vyznačuje se zcela nedostatečnou balistickou ochranou), jednak se armáda potýká s nedostatkem náhradních dílů a údržbou.
V důsledku je relativně nižší nasaditelnost vozidel, vyšší náklady údržby, a v klidných mírových podmínkách úsměvné historky o tom, že s těmito vozidly není radno z obav před poškozením vjíždět do lesa. A dlouhou dobu byl obecně problém s opravami a údržbou vozidel, protože se při jejich nákupu nemyslelo na servisní smlouvu. Ačkoli v platné Koncepci výstavby AČR 2035 je stále uveden projekt modernizace stávajících Pandurů, a nápravou dluhu z roku 2009 také dokoupení dalších sedmi desítek kusů pro vyzbrojení zbývajícího praporu 4. brigády rychlého nasazení, armáda zpracovává studii proveditelnosti, v jejímž rámci oslovuje výrobce jiných typů vozidel. Podle generála Řehky nemají stávající Pandury vyhovující modernizační potenciál.
Čtyři hlavní kandidáti: Pandur II EVO, Patria AMV XP, Stryker a Boxer
To znamená, že v polovině životnosti budou stávající vozidla velmi pravděpodobně odprodána (a zájem o ně již měla projevit Czechoslovak Group – její Tatra Defence Vehicle má od GDELS licenci na vývoj a výrobu, a také bude jistě schopna pro staré Pandury najít odbytiště – ostatně dodala je již do Indonésie). Podle výhodnosti podmínek případného odprodeje pak budeme moci říci, že nákup nových bude v důsledku ekonomicky výhodný. Tedy za předpokladu, že bude zvoleno řešení odpovídající skutečným armádním potřebám, a ne řešení prosazené z nějakých politických důvodů, nebo dokonce z důvodů, které v důsledku vedly k uvěznění zmíněného premiérova poradce.
Média rychle identifikovala možné nástupce starých Pandurů, a rezort obrany obratem potvrdil, že v rámci zpracovávání studie proveditelnosti jedná se společnostmi Tatra Defence Vehicle (Pandur II EVO), Patria (AMV XP), GDLS (Stryker) a ARTEC (Boxer). O čem se přitom vůbec nemluví, je žádoucí příbuznost kolových bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů se samohybnými minomety. Ty mají mít podle armády rovněž kolový podvozek (jde podle dosud komunikovaných záměrů přibližně o 60 kusů), a cílem je nahradit stávající tažené (resp. na Tatrách převážené) minomety moderním systémem, a to pro obě mechanizované brigády.
Rozhodnutí o náhradě Pandurů ovlivní akvizici samohybných minometů
Projekt byl ovšem ještě za ministra Metnara odsunut za rok 2028, a v novém KVAČRu z konce roku 2023 dokonce až za rok 2030. V kontextu běžného průběhu velkých obranných akvizic ale nejde o nijak zásadní časový odstup, jestliže platí, že první nové obrněnce pro 4. brigádu chce armáda získat již v roce 2028 – malá odbočka na Slovensko a k pásovým BVP – Slovensko v roce 2024 rozhodlo, stejně jako Česká republika, o pořízení švédských BVP CV90. Na rozdíl od České republiky ale slovenská akvizice počítá i s verzí nosiče minometu ráže 120 mm. Česká armáda dává přednost kolové platformě a pořízení samohybných minometů plánuje zvlášť.
Přesto je více než zřejmé, že rozhodnutí o nových KBVP bude mít a musí mít zřejmý dopad také na pořízení těchto prostředků palebné podpory. Malá česká armáda nebude chtít provozovat 250 vozidel na jedné platformě, a dalších 60 na zcela odlišné platformě. Minometné čety, pro něž jsou samohybné minomety určeny, jsou organickými jednotkami obou brigád, a logistika údržby bude při uvedených počtech významným argumentem. Bude-li tedy zahájen tendr na nová KBVP, jeho výsledek se zákonitě bude muset odrážet v preferencích v rámci navazující akvizice minometů. To je třeba již nyní brát v potaz.
Armáda České republiky preferuje zavedená a osvědčená řešení
Armáda České republiky dlouhodobě komunikuje logickou potřebu, až na specifické výjimky, zavádět do své výzbroje techniku a prostředky, které jsou osvědčené a zavedené v ostatních aliančních armádách. A touto optikou nahlédnuto lze odvodit následující: vozidlo Stryker je sice osvědčené a zavedené, ale nejstarší a nejlehčí ze všech zmíněných, a jako takové je pochybná možnost na něm dále stavět. Kromě dalšího neexistuje ve variantě s minometem, kterým by byla osazena bojová věž umožňující přímou palbu, což je požadavek AČR.
Vozidlo Pandur II EVO je úplná novinka, o které zatím není mnoho informací (má být představeno na veletrhu IDET 2025). A lze očekávat, že i tento modernizovaný Pandur II bude subtilnější než tradiční konkurent od Patrie, a určitě subtilnější než těžký Boxer. Společnost GDELS na veletrhu Eurosatory 2024 představila šestikolový Panduru EVO s maketou izraelského minometného systému Crossbow. Jde rovněž o řešení, které je teprve vyvíjené. Oproti tomu vozidla Patria AMV XP, zavedená nedávno na Slovensku, a cenově náročnější Boxer, který je ve výzbroji především sousedního Německa, nabízejí již dnes díky nosnosti perspektivu dalšího vývoje a možnost integrace moderních systémů, a kromě toho také oba existují ve verzi s osvědčeným finským minometem NEMO od společnosti Patria.
Pokud se tedy budou úvahy AČR i Ministerstva obrany ubírat směrem, který zajistí, že nově pořízená vozidla nebude třeba měnit v polovině životnosti jako stávající Pandury II, a zároveň směrem, který spolu s požadavkem na osvědčenost řešení přinese výhody společné logistiky údržby různých druhů techniky, soutěžit budou především cenou a obecnějšími podmínkami v oblasti průmyslové spolupráce především společnosti Patria a ARTEC. „Domácí“ licenční Pandur II EVO od Tatra Defence Vehicle bude 1) lehčí, 2) zcela nový a nevyzkoušený. A 3) minometnou verzi bude třeba teprve vyvinout.