Konec poplachu: AI absolventy z trhu práce nevytlačuje. Zatím

22. 09. 2026
Konec poplachu: AI absolventy z trhu práce nevytlačuje. Zatím
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek

Obavy byly velké. Bill Gates strašil úbytkem juniorních pozic, šéf globální investiční jedničky BlackRock varoval, že aktuální ročník absolventů amerických univerzit může čelit nejhorší nezaměstnanosti za mnoho let. Data to zatím ale nepotvrzují.

Výzkumníci z americké univerzity UCLA hledali odpověď na otázku: Je už dopad umělé inteligence na první zaměstnání vysokoškoláků vidět v datech? Zjistili, že zatím ne. Jejich rozsáhlá analýza amerického trhu práce – vůbec první svého druhu – nenašla důkaz, že by AI v létě 2026 způsobila výrazný nárůst nezaměstnanosti čerstvých absolventů.

Proč zkoumali právě léto 2026

Autoři vycházeli z toho, že firmy začaly AI využívat mnohem intenzivněji až koncem roku 2025 a během roku 2026. Nestačí totiž, že ChatGPT, Claude nebo Gemini existují – rozhodující je okamžik, kdy firmy začnou měnit pracovní postupy, rozpočty i nábor. Právě absolventi jsou podle ekonomů nejcitlivější skupinou. Firmy mohou nejprve omezit nábor nových lidí a teprve později propouštět zkušené zaměstnance. Lidé hledající první práci proto představují první místo, kde by se dopad AI měl objevit.

Výzkumníci použili mikrodata z Current Population Survey (CPS), měsíčního průzkumu amerického statistického úřadu, na kterém stojí oficiální statistika nezaměstnanosti. Každý měsíc zahrnuje přes 130 tisíc respondentů.

Sledovali lidi ve věku 22 až 25 let, kteří dokončili bakalářské studium a už nestudují dál. Zaměřili se hlavně na červen, červenec a srpen, protože právě tehdy většina absolventů vstupuje na pracovní trh.

Výzkum měl ještě jednu zvláštnost. Autoři tvrdí, že běžná statistika nezaměstnanosti část problému přehlíží. Oficiálně je nezaměstnaný jen člověk, který aktivně hledal práci během posledních čtyř týdnů. Proto vytvořili rozšířený ukazatel, který zahrnuje i lidi, kteří odpověděli: „Chci práci“ - jen ji zatím aktivně nehledají, třeba kvůli stěhování po škole nebo přechodnému období po promoci. Tuto skupinu výzkumníci označili jako „sidelined unemployed“.

Klíčové zjištění studie je prosté: léto je pro absolventy pravidelně nejslabším obdobím. Od roku 2012 (po odečtení covidových let) nezaměstnanost absolventů každý rok vyskočí zhruba o dva procentní body právě mezi červnem a srpnem.

Tentýž nárůst – ne větší – se objevil i v létě 2026.

Čísla nevypadají dramaticky

V létě 2026 dosáhla oficiální nezaměstnanost čerstvých absolventů 7,3 %; v předchozích. Rok 2026 tedy zapadl do běžného rozmezí posledních let.

Po započítání lidí, kteří práci chtěli, ale aktivně ji nehledali, vzrostla míra na 10,4 procenta. Tady sice šlo o nejvyšší hodnotu z pěti sledovaných let, rozdíl proti předchozímu maximu však činil jen 0,3 procentního bodu.

Autoři šli dál, než že by jenom porovnali data statistického úřadu za pět let. Využili několik ekonometrických metod. Jedna porovnávala, jak se situace změnila mezi různými skupinami lidí před a po roce 2026 (tzv. metoda dvojího rozdílu), druhá sledovala vývoj rok po roce a ověřovala, jestli se v roce 2026 objevil skutečný zlom (analýza vývoje v čase).

Porovnali absolventy se dvěma kontrolními skupinami: s vysokoškoláky ve věku 30–49 let a s mladými lidmi stejného věku bez vysoké školy. Ani v jednom případě však nenašli statisticky významné zhoršení postavení absolventů v roce 2026.

AI a práce na dálku se překrývají

Studie zkoumala ještě další téma. Spojila jednotlivá povolání s odhadem, jak moc jsou vystavena AI a testovala hypotézu, že největší problémy budou mít absolventi v profesích s vysokou expozicí vůči AI.

Jenže ani tady se statisticky významný efekt nepotvrdil – objevil se však jiný signál. Horší výsledky vykazovaly obory, které lze snadno vykonávat z domova. To navazuje na výzkum amerického Fedu, podle kterého práce na dálku omezuje neformální mentoring a zaučování mladých zaměstnanců. Právě to může firmám snižovat motivaci přijímat juniory.

Nekřič hop…

Studie nepřináší důkaz, že AI způsobila masové vytlačování čerstvých absolventů z pracovního trhu. Zatím.

Rok 2026 podle autorů představuje první období, kdy se AI ve firmách používá dost intenzivně na to, aby bylo možné podobný efekt vůbec hledat. Firemní výdaje na AI v té době prudce rostly, podniky začaly nahrazovat větší množství pracovních úkolů a podnikové využití modelů výrazně zrychlilo.

Výzkumníci proto upozorňují, že skutečný dopad nasazování AI ve firmách se může projevit až v dalším období. A varují, že změny nemusí probíhat formou propouštění; mnohem pravděpodobnější podle nich je postupné ubývání prvních pracovních míst, na kterých mladí lidé získávají zkušenosti. Proto bude podle autorů důležité sledovat nejen počet pracovních míst, ale hlavně to, kolik absolventů vůbec získá první příležitost vstoupit na pracovní trh.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn