Křetínského se báli. Atos se teď snaží vstát z mrtvých sám

Francouzský IT gigant Atos prezentoval nové členy firemního vedení a snaží se ukázat, že dokáže přežít. Zdaleka není jisté, že se mu to podaří – možná, že když francouzská vláda odmítla záchranné laso pro Atos od českého podnikatele Daniela Křetínského, firma jenom oddaluje nevyhnutelný bankrot.

Ještě v roce 2020 měl Atos tržní kapitalizaci přes 10 miliard eur. V roce 2021 ale firma šokovala trh varováním před propadem zisku: zápasila s poklesem marží v tradičním IT outsourcingu, rostoucí konkurencí cloudových gigantů a zároveň měla obrovské náklady spojené s akvizicemi z předchozího období. Navíc její auditor vyslovil výhrady k vedení účetnictví. To odstartovalo řetězec problémů, které se projevily ztrátou důvěry investorů: akcie během jediného dne spadly o více než 17 % a v následujících dvou letech ztratily přes dvě třetiny své hodnoty.

V té době se ukázalo, že Atos zoufale potřebuje doplnit kapitál, a hlavně restrukturalizovat své operace. V létě 2023 proto Atos oznámil plán rozdělit se na dvě části. Výnosnější divize s kybernetikou a superpočítači měla tvořit jádro nové firmy Eviden, zatímco ztrátový outsourcing, pod novou značkou Tech Foundations, měl být vyčleněn a prodán. Zájemcem byla investiční skupina EPEI Daniela Křetínského, která měla zaplatit v přepočtu asi 50 miliard korun.

Rozdělit a prodat. Ale ne cizákům

Na první pohled logický krok – zbavit se ztrátové zátěže – však narazil. Francouzští poslanci totiž varovali, že i když by Křetínský kupoval jen ztrátovou divizi Tech Foundations, důsledky by nemusely zůstat omezené jen na ni. Atos totiž plánoval, že obě nové firmy – Eviden a Tech Foundations – zůstanou provázané dodavatelskými vztahy a sdílenými službami. Věřitelé i analytici upozorňovali, že slabý výkon Tech Foundations by mohl ohrozit stabilitu celé skupiny a stáhnout dolů i Eviden.

Další argument zněl ještě přímočařeji: pokud by Křetínský získal vliv nad Tech Foundations, mohl by si přes kapitálovou restrukturalizaci nebo další navýšení podílu časem zajistit nepřímou kontrolu i nad Eviden.

Právě tam přitom spadaly nejcitlivější projekty: superpočítače, které Francie využívá pro simulace jaderných zbraní, účast v evropském programu EuroHPC, jehož cílem je vybudovat špičkovou síť superpočítačů v EU nebo IT kontrakty pro francouzské ministerstvo obrany, včetně kybernetické bezpečnosti a šifrovacích technologií. Tyto oblasti vláda označila za součást francouzské „digitální suverenity“ – a proto odmítla, aby byť jen nepřímý vliv nad nimi měl zahraniční investor.

Vláda – a v rámci jejího nátlaku i Europe klíčoví věřitelé – nakonec dali přednost restrukturalizaci bez zahraničního kapitálu. Atos tak nakonec fakticky převzali věřitelé: prosadili svůj plán, jehož klíčovým bodem byla konverze části dluhů na akcie.

 Zpráva o zmrtvýchvstání, nebo buzzword bingo?

V září 2025, Atos oznámil, že posiluje vedení hned čtyřmi novými top manažery. Zpráva, která měla nalít optimismus do žil investorům a obchodním partnerům, však vyvolala spíš opačné reakce. Namísto oslavných ód média třeba upozorňují, že firma během posledních tří let vystřídala sedm generálních ředitelů. Také se objevily otazníky nad kvalifikací Laurenta Souliera, jenž nastupuje jako „executive vice president for strategy and operational excellence“. Jde o to, že tento manažer je dlouholetým státním úředníkem na ministerstvech obrany a průmyslu. Kritici se ptají, zda jeho zkušenosti byrokrata jsou to, co pomůže otočit kormidlem u soukromé firmy zmítané krizí.

Média si neodpustila ani ironické poznámky ke způsobu, jímž firma nové posily oznámila. Zpráva je totiž plná pojmů vhodných do soutěže „buzzword bingo“ (viz níže): slibuje transformace, synergie a operational excellence – ale je otázka, jestli na to trh „skočí“.

Důležité bude, jak se firmě bude dařit plnit ambiciózní vizi generálního ředitele Yvese Salleho (který nastoupil teprve letos v únoru). Jeho čtyřletý plán ozdravení počítá s masivním přesunem činností do zahraničí a snižováním počtu drahých francouzských zaměstnanců – a také s velkým důrazem na umělou inteligenci.

Cílem je do roku 2028 dosáhnout tržeb 9–10 miliard eur a provozní marže kolem 10 procent. Letos přitom Atos očekává jen 8,5 miliardy eur tržeb (což je meziroční pokles o 12 procent) při marži čtyři procenta. Skeptici však připomínají, že masivní investice do umělé inteligence se firmám zatím ani zdaleka nevyplácejí.

Vysvětlení: Co je to „buzzword bingo“

„Buzzword bingo“ je ironický pojem označující situaci, kdy se oficiální projev nebo tisková zpráva hemží módními frázemi – jako transformace, synergie, inovace, operational excellence – ale chybí konkrétní obsah. Termín vznikl podle skutečné kancelářské hry: účastníci si před firemním mítingem připraví tabulku s nejzprofanovanějšími buzzwordy a odškrtávají si, které z nich skutečně zazněly. Když mají řádek, sloupec nebo úhlopříčku tabulky zaplněnou „fajfkami“, ohlásí bingo.

Tady se provedení hry rozpadá na dvě možnosti. Původní, „ostrá“ verze hry počítá s tím, že účastník se na poradě postaví a zvolá „Bingo!“. Takových hrdinů však ve firmách rychle ubývalo, tak hra přežívá spíš ve své měkčí podobě, kdy si účastníci hlásí bingo jen mezi sebou.