Krizový plán na přestěhování Teheránu existuje. Spustí Trump nový odpočet?
foto: Pixabay/Teherán
Zdá se, že se 55 kg obohaceného uranu Írán nehodlá vzdát, a tak můžou pokračovat vzájemné americko-íránské blokády Hormuzského průlivu a nekonečná jednání o příměří, během kterých se cena ropy houpe, jak na horské dráze, tak jak potřebují akcionáři napojení na Bílý dům.
Ve hře je nedostatek plynu, nafty, benzinu, kerosinu helia a také ropy jako suroviny pro výrobu plastů. Ke zlomení hry nervů, resp. stavu, který vyhovuje pár vyvoleným, může postačit jeden jediný preventivní útok. K němu se však Trump zatím neodhodlal.
Když loni v červenci oznámil Íránský prezident Masúd Pezeškján, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se kvůli suchu potýkala velká část země, nemůže jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění patnáctimilionového íránského hlavního města, všem spadla brada. Jedno je jisté - situace se ani v povrchových ani v podzemních vodách přes zimu příliš nezlepšila. Do toho přišla válka a navíc se po izraelsko-amerických náletech na rafinérie v Teheránu objevil černý déšť s obsahem znečišťujících látek, jako je benzen, aceton, toluen či methylenchlorid, který časem zamoří už tak vyprahlé podzemní vody země. Významné přehrady zásobujících Teherán jako Amir Kabir, Latyan či Lar to jsou téměř na suchu.
Díky družici GRACE měřící gravitační pole Země umíme najít změny v podzemních zásobnících vod. Poměrně přesně lze díky ní stanovit rychlost jejich vyčerpávání či doplňování, většinou však bez dalšího vrtného průzkumu nedovede určit, kolik vody v zásobnících zbývá. Výjimkou ke zjišťování jsou pouštní oblasti, Arábie a právě Blízký východ, kde se podzemní voda doplňuje jen v ledových dobách, tu zatím vzhledem ke stále se oteplující planetě nečekáme.
Írán a další státy v sousedství jsou tedy odkázáni na energetickou náročnou technologii odsolování. Ne každý je v tomto segmentu tak daleko jako kupř. Izrael, který si může přebytečně vyrobenou vodou dovolit napouštět Galilejské jezero. Vzhledem k potřebám obyvatelstva a průmyslu na jihu Íránu, země v minulosti vystavěla desítky menších a několik velkých odsolovacích zařízení zejména podél pobřeží Perského zálivu a Ománského zálivu v provinciích Hormozgán ve městě Bandar Abbás či na ostrově Qeshm a další jsou ve stádiu projektu. Budování těchto kapacit je nicméně k potřebě 90 milionové země nedostatečné. Ekonomika je nad propastí, vojenská infrastruktura zničená, vody je nedostatek, ale zatím ne kritický. Íránská stařenka chřadne, podobně jako Venezuela či Kuba.
Psali jsme
Írán a Kuba jsou od sebe sice 11 tisíc kilometrů, ale úzce je spojuje úhlavní nepřítel v podobě USA a nyní také strach z Trumpových sankcí.…
Trumpovi se do pozemní operace nechce, moc dobře ví, že proti němu stojí milionová armáda, která sice přišla o letectvo, PVO, loďstvo, ale stále odmítá kapitulovat, předat uran a co je pro ostatní svět horší – odmítá otevřít Hormuz a strach v očích kapitánů tankerů zajistí občasný raketový a dronový útok.
Ze zprávy Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN vydané na konci ledna vyplývá, že:
- 3,5 miliardy obyvatel naší planety vodu čerpá ze zařízení nesplňujících hygienické a zdravotnické standardy
- téměř 4 miliardy lidí trpí alespoň jeden měsíc v roce vážným nedostatkem vody
- asi 1,8 miliardy lidí žije v podmínkách sucha trvale
- přes dvě miliardy lidí nemají přístup k vodě, která je bezpečná k pití
Záleží tedy na Trumpovi, zda chce plán na přesídlení Teheránu aktivovat. Cílená likvidace přehrad případně postupné odstřelování několika odsolovacích zařízení by snad zajistila odevzdání materiálu na případnou výrobu atomové bomby, ale co když by protivník na odpočet nebude reagovat? Nechtěným efektem by se mohla stát migrace milionů obyvatel kvůli žízni a následnému hladu. Znamenalo by to exodus, jaký svět zažil naposledy při druhé světové válce a možná ani to ne. Experti soudí, že pokud by USA s Izraelem takové útoky provedli cíleně, jednalo by se o jasné porušení mezinárodního práva a válečný zločin.
Ale ptal se Putin Mezinárodní organizace pro atomovou energii, zda může obsadit Záporoží nebo OSN zda smí odstřelit Kachovkskou přehradu? Otázkou dneška je, zda se bude ptát Trump