Lidské životy i majetek ochránila vodní díla, jak spočítali vodohospodáři

Desítky tisíc životů ochránila vodní díla na Moravě i ve Slezsku. Shodli se na tom pracovníci státních podniků Povodí Moravy a Povodí Odry, kteří se věnovali vyhodnocení dat z letošních povodní. Deník Vektor informoval Petr Chmelař, tiskový mluvčí Povodí Moravy. Stanovisko vedení Povodí Odry zveřejnila mluvčí Šárka Vlčková.

Relativně dobře vyvázl z letošních povodní jih Moravy, a to právě díky pozitivní roli, kterou sehrálo včasné odpouštění vody z přehrad. Povodí Moravy začalo hladiny ve vodních nádrží snižovat už v úterý 10. září ráno na základě informací Českého hydrometeorologického ústavu, přestože v té době doposud nebyla vydána výstraha. Vodohospodáři tak chtěli vytvořit v nádržích dostatek volného prostoru pro zachycení a transformaci povodňových průtoků. Navýšili proto odtok z vodních nádržích Vranov (z 5 m³/s na 12 m³/s), Vír (z 1,6 m³/s na 12 m³/s), Mostiště (z 0,2 m³/s na 1,5 m³/s), Bystřička (0,14 m³/s na 1 m³/s), Plumlov (z 0,2 m³/s na 1m3/s) a Slušovice (0,04 m³/s na 0,2 m³/s). Doporučili lidem sledovat výstrahy meteorologů a nevstupovat do koryt řek a potoků.

Rychlý nástup povodně

Následující dny pak potvrdily prozíravost jejich kroků. Fakt, že vodní díla zásadním způsobem ochránila majetky a životy lidí, dokazují podle Chmelaře první výpočty objemu povodňové vlny, kterou zachytily nádrže Vranov a Vír. Díky nim byla situace podél Svratky a Dyje ve srovnání s obcemi pod Jeseníky i podél toku Moravy nesrovnatelná.

Podle předběžných výpočtů byl objem povodně nad Vranovem více než 100 mil. m3 vody. Část objemu dokázala nádrž zachytit ve svých volných prostorech, a do toku pod nádrží tak vypouštět snížené množství.

„Nástup povodně byl velmi rychlý. Během 38 hodin stoupnul přítok do nádrže Vranov z 20 m3/s až na kulminační hodnotu více než 460 m3/s. Do toku pod nádrží jsme však pouštěli v maximu jen 220 m3/s. Tento účinek byl stěžejní pro celou oblast pod nádrží až k nádrži Nové Mlýny,“ říká Václav Gargulák, generální ředitel Povodí Moravy.

Nádrž Vranov měla před příchodem povodně díky předpuštění zásobního prostoru celkem 50 mil. m3 volného prostoru, což představuje téměř 40 % celého objemu.

Díky předpouštění v Brně neplavali

Stejný účinek prokázala také vodní nádrž Vír. Objem přitékající povodňové vlny představoval podle výpočtů 25 mil. m3. Kulminační přítok do nádrže činil více než 150 m3/s, které nádrž převedla díky vytvořenému volnému prostoru o objemu 19,5 mil. m3 maximálním odtokem 40 m3/s. Tento účinek byl zásadní pro obce v povodí řeky Svratky, a to včetně Brna či Židlochovic.

„Bez možnosti transformace povodňových průtoků v nádržích Vír a Brno by průtok v řece Svratce v Brně byl více než 210 m3/s. To je již průtok, který vybřežuje a zatápí oblasti, jako je Jundrov, Komín či Komárov,“ doplňuje ředitel Povodí Moravy.

Maximální průtok v řece Svitavě byl 101 m3/s, což po soutoku s řekou Svratkou v Židlochovicích, transformovanou v Brněnské přehradě, představovalo kulminační průtok 187 m3/s. Vodní nádrže Vír a Brno takto ochránily Brno a sídla podél Svratky až po vodní nádrž Nové Mlýny.

Nejvíc pršelo v Jeseníkách

Déšť v Jeseníkách, kde spadlo místy i 500 milimetrů srážek, řeky odnesly do dvou povodí – Moravy a Odry. Také Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd a je levostranným přítokem Moravy, vystoupala na 3. stupeň povodňové aktivity a na řadě míst se vylila z břehů, zaplavila obydlené oblasti, průmyslové areály i sportoviště. Obyvatelé zůstali bez proudu i pitné vody, na odstraňování škod se stále pracuje. Např. v Přerově Bečva zaplavila zahrádkářskou kolonii pod nemocnicí a garáže u Prechezy. Pavla Roubalíková z kanceláře primátora přerovského magistrátu informovala Deník Vektor, že město na odčerpání vytvořené laguny použilo plovoucí velkokapacitní čerpadlo, schopné odčerpat až 600 litrů vody za sekundu.

„Přerov vlastní velkokapacitní čerpadlo, kterých je v republice pouze několik. Problém ale byl, jak čerpadlo dostat na hladinu. Od přerovské Jednotky požární ochrany Hasičského záchranného sboru Správy železnic se nám podařilo zapůjčit speciální jeřáb, který čerpadlo na vodu přenesl, a strážníci městské policie pak odvezli člunem k čerpadlu hadice, které jsou pro tak vysoký odtok vody potřeba,“ upřesnil primátor Petr Vrána.

Na Šumpersku místy až 500letá voda

Prioritou Povodí Moravy je teď především zajistit a obnovit poničené břehy. Intenzivní zabezpečovací práce proto podle Chmelaře probíhají na Šumpersku v obcích, které byly nejvíce zasaženy povodní.

„Povodňové průtoky zde výrazně překonaly úroveň stoleté povodně, na některých místech dosáhly dokonce průtoku pětisetleté vody. Z důvodu rozsahu škod Povodí Moravy přesouvá mechanizaci do postižených oblastí tak, aby zabezpečovací práce proběhly v co nejkratší době. Společně s mechanizací je oblast posilována i odbornými pracovníky z méně postižených částí povodí,“ uvedl Chmelař.

Lidé stále v šoku

Síla povodně na Šumpersku místní zaskočila. Hanušovice spláchla rozvodněná Morava, rozlila se i řeka Desná. „Šokovaně jsme hleděli na to, že v Desné, kde za normálních okolností je vody sotva po kotníky, najednou plují vzrostlé stromy vyvrácené i s kořeny,“ svěřila se Deníku Vektor Vladimíra Kranzler z Vikýřovic. Vzhledem k rychlosti událostí se však podle ní naštěstí nestačily rozvodnit místní potůčky – přítoky Desné. V opačném případě by byla situace ještě horší.

„V pondělí po povodni jsem se šla podívat na stav Temenického potoka a udivilo mě, že vody tam bylo na dně, sotva tekla,“ potvrdila Deníku Vektor Marcela Filipová ze Šumperka.

„Když jsem projížděl Rapotínem, byl jsem zaskočen tím, kolik stromů a dřeva tam voda nanosila. Správci lesů budou mít ještě hodně práce, než to všechno zpracují a odvezou,“ sdělil Deníku Vektor obyvatel sousedního Moravskoslezského kraje, který cestoval do Šumperka.

„Jela jsem autobusem z Jeseníku do Šumperka a celou cestu jsem plakala. Něco tak strašného jsem v životě neviděla,“ svěřila se Deníku Vektor seniorka z Jeseníku.

Hanušovice zůstávají těžce zkoušeným městem i po povodních. Podle informací od tamních hasičů po problémech s vodou a větrem jim život zkomplikoval také další živel – oheň. Museli totiž hasit požár skládky odpadu po povodních v areálu bývalého Moravolenu. Lidé tam vozili zničené věci ze zatopených domů.

V Ostravě mohly být i dva metry vody

Podobně jako na Moravě pomáhala vodní díla také ve Slezsku. „Bez přehrad by ve Frýdku-Místku místo 770 m3/s odborným odhadem protékalo 1 300 m3/s a v Ostravě by nastala katastrofa, protože by v kulminaci neprotékalo naměřených 930 m3/s, ale kolem 1 450 m3/s a místo průtoků 50letých by byly průtoky 500leté,“ uvedl Jiří Tkáč, generální ředitel státního podniku Povodí Odry.

Voda v centru Ostravy by dosahovala až po nádraží Ostrava střed. „Na náměstí TGM nebo u radnice na Prokešově náměstí by byla její hloubka kolem 2 metrů,“ dodal Tkáč.

Ve Slezsku až 1000letá voda

Šárka Vlčková, tisková mluvčí státního podniku Povodí Odry, připomněla, že za 4 dny od čtvrtku 12. září do neděle 15. září vypadly na povodí Odry extrémní srážky. Dosahovaly hodnot i přes 500 mm a způsobily katastrofální povodňové vlny, které se odhadem pohybovaly mezi stoletými až tisíciletými vodami.

Dále zrekapitulovala, že státní podnik Povodí Odry provozuje Vodohospodářskou soustavu povodí Odry (VHS PO), která se skládá z údolních nádrží Slezská Harta a Kružberk na Moravici, Šance na Ostravici, Morávka na Morávce, Olešná na Olešné, Žermanice na Lučině a Těrlicko na Stonávce. K tomu se provozují dva kapacitní převody vody, z řeky Morávky od jezu Vyšní Lhoty do Lučiny a z Olešné od rozdělovacího objektu v Místku do Ostravice.

„Na základě prognóz srážek vydávaných Českým hydrometeorologickým ústavem přistoupil státní podnik Povodí Odry k operativnímu řízení celé VHS PO pomocí srážkoodtokového modelování s optimalizací řízení k říčním profilům velkých měst Opava s Ostravou z jesenické větve, Frýdek–Místek s Ostravou z beskydské větve a pro uzávěrný profil Bohumín,“ sdělila Vlčková Deníku Vektor.

Ochráněna města a obce pod přehradami i elektrárna Dětmarovice

Povodí Odry shrnulo výsledky operativního řízení VHS PO:

• Bylo ochráněno celé údolí řeky Moravice a kulminační přítok do kaskády nádrží byl utlumen ze 183 m3/s na 1,5 m3/s a tento transformační efekt měl příznivý vliv na Opavu pod soutokem s Moravicí.
• Dosažením tlumení na vodním díle (VD) Šance z 228 m3/s na 3 m3/s v kombinaci s tlumicím efektem VD Morávka ze 143 na 1 m3/s a odlehčením vod do přivaděče od jezu Vyšní Lhoty v hodnotě až 50 m3/s s efektem VD Žermanice na Lučině (ze 135 m3/s na 1 m3/s) byla bez větších škod ochráněna města a obce pod přehradami, včetně dvou největších měst Frýdku-Místku a Ostravy, a tlumicí efekt také zmírnil katastrofu v Bohumíně.
• V povodí Olše došlo k zásadní transformaci povodňové vlny, VD Těrlicko tlumilo přítok ze 174 na 1 m3/s, což ochránilo obce pod nádrží, zajistilo bezpečnost Elektrárny Dětmarovice a přispělo ke zmírnění katastrofy v Bohumíně.
• K tomu bylo ve funkci 38 malých vodních nádrží státního podniku Povodí Odry, které účinně přispěly k tlumení přívalových vln na drobných vodních tocích.

V Moravskoslezském kraji se po povodni znovu rozhořela debata o dosud nevybudované nádrži Nové Heřminovy. O sporu, zda za zdržení výstavby může laxní přístup státu, nebo ekologičtí aktivisté, kteří navrhovali jiná řešení, Deník Vektor již informoval.

Pomohla také protipovodňová opatření po roce 1997

Význam při letošních povodních na Moravě sehrála také opatření přijatá po katastrofě z roku 1997. Hned po povodních (v letech 1997 až 2004) zajišťovalo Povodí Moravy nápravu povodňových škod na tocích a dalším vodohospodářském majetku s celkovými rozpočtovými náklady 2,5 miliardy Kč. Na území Olomouckého kraje bylo realizováno celkem 152 akcí s náklady 1,051 miliardy Kč, což představovalo 43 % z celkových povodňových škod. V Olomouckém kraji byly tyto škody odstraňovány v rámci cca 160 akcí.

Závod Horní Morava provedl přes 20 významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobných úprav a staveb. Mezi nejvýznamnější a největší patří vybudování ochrany Olomouce. Dále byla realizovaná opatření v horní části Moravy od Hanušovic přes Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Sudkov, Lesnici, Leštinu až po Moravičany a Mitrovice.

Závod Střední Morava realizoval více než 165 akcí v celkové částce přesahující 350 mil. Kč. K nejvýznamnějším patří rekonstrukce hrází v Záhlinicích, Kvasicích, Napajedlech, v Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou až po Vnorovy, rekonstrukce Nesytské a Očovské hráze u Hodonína. U řady hrází se prováděly těsnící stěny v těch místech, kde došlo k jejich protržení (Uherské Hradiště, Nedakonice). Realizováno bylo protipovodňové opatření Otrokovice – levobřežní hráz, která zajišťuje ochranu města před vybřežením vod. Podobně významnou stavbou byla v letech 1999–2001 rekonstrukce jezu ve Veselí nad Moravou.

Nejvýznamnější protipovodňová opatření byla realizována na Litavě v městě Slavkov u Brna a v Napajedlech. Ve Slavkově proběhla první etapa v roce 2007 pod názvem „Litava Slavkov u Brna, zvýšení kapacity koryta“. Tato stavba zajistila městu ochranu před povodněmi z Litavy. Na tuto akci navázala stavba „Město Slavkov u Brna, povodňová ochrana města“. Protipovodňová ochrana Napajedel byla také realizována v několika etapách. První dvě etapy, zahrnující levý břeh, byly dokončeny již v roce 2004. Další etapa, řešící pravý břeh, byla dokončena v roce 2011, jenom ta stála 20 mil. Kč. Budovalo se také protipovodňové opatření Uherské Hradiště.

Zdroje: Povodí Moravy, Povodí Odry, Magistrát města Přerova, Hasiči Hanušovice