Lidstvo stárne a vymírá. Ze škol budeme dělat domovy důchodců
foto: Zdroj: Pexels/Senioři s vnoučaty
Na planetě Zemi v tuto chvíli žije 8,2 miliardy lidí, přičemž ročně se po celém světě narodí zhruba 70 milionu dětí. Je ovšem třeba smířit se s tím, že v budoucnu začne novorozenců ubývat a populace bude stárnout. Celá planeta – každý region a každý stát – bude čelit poklesu obyvatel a společnost se bude výrazně měnit. Na budoucnost je třeba se připravit dřív, než přijde.
Vymírají lidé? Ano, v budoucnu začnou. Demografie mluví jasně.
Celé minulé století jsme prožili ve strachu, jestli planeta Země dokáže uživit takové množství lidí. Předpokládalo se, že počty lidí budou rapidně růst a v budoucnu se nebudou mít kde ubytovat, nebudou mít co jíst a hlavně se budou potýkat s nedostatkem vody. Dnes je realita poněkud odlišná a místo obav z přelidnění čelíme hrůze z vymírání.
Světová populace dosáhne podle studie zveřejněné v časopisu The Lancet svého vrcholu v roce 2064. Statistiky se zastaví na čísle 9.7 miliardy lidí. To znamená, že v následujících třiceti devíti letech se počet lidí na Zemi zvýší o jednu a půl miliardy. Poté začne počet obyvatel pomalu ale jistě klesat. Výzkumníci z Institutu pro měření a hodnocení zdraví (IHME) tvrdí, že do roku 2100 bude na světě zhruba 8,8 miliardy lidí – tedy přibližně o dvě miliardy méně, než se původně předpokládalo.
Stárneme? Ano, a to příliš rychle
Pokles počtu lidí na zemí souvisí s jedním velice důležitým demografickým faktem – populace stárne. V budoucnu nás čekají výrazné změny v globální věkové struktuře. Pokud se vrátíme ke zmíněné studii IHME, tak na vrcholu populační křivky v roce 2100 bude na světě výrazně víc seniorů než mladých lidí. Konkrétně 2,37 miliardy lidí starších 65 let na 1,7 miliardy osob mladších 20 let.
V tuto chvíli čísla nejsou tak dramatická, už teď v nich ale je vidět jisté varování. Podíl obyvatel starších 65 let v Evropské unii byl podle Eurostatu na konci loňského roku 21,6 %. Přitom před čtrnácti lety to bylo 17,6 %. Podle těchto statistik je na předních příčkách Itálie, Německo nebo Španělsko a taky Česká republika. To ale ještě nic není proti Japonsku, kde se počet seniorů přehoupl přes jednu třetinu počtu obyvatel a do třiceti let bude mít podle OSN výrazný problém taky Jižní Korea.
Jestli jsme se dřív obávali, že se na planetu Zemi nakonec nevejdeme, teď se zdá, že si můžeme vydechnout. Mnoho populací se bude rychle zmenšovat – nejvíc v Asii a ve střední a východní Evropě. IHME očekává, že s dramatickým ubytkem obyvatel, to je víc než o polovinu, musí počítat 23 zemí. Konkrétně: Japonsko ze zhruba 128 milionů v roce 2017 na 60 milionů v roce 2100 nebo Španělsko ze 46 milionů na 23 milionů, Itálie z 61 na 31. A další státy budou následovat.
Na stárnutí populace je třeba se připravit. Jak?
Stárnutí populace si bezesporu žádá nové přístupy ze strany politik jednotlivých států. Přestože málokterá politická reprezentace se dívá tak daleko do budoucnosti, čísla mluví jasně. A pokud se země nepřipraví včas, budou za několik let čelit výrazné krizi. Pokles počtu obyvatel, respektive stárnutí populace, se nevyhnutelně propíše do geopolitiky, ekonomiky a konkurenceschopnosti a sociální politiky. Dá se očekávat, že pokles počtu dospělých, to znamená ekonomicky aktivních lidí, ovlivní, respektive sníží tempo růstu HDP.
Schopnost reflektovat pokles počtu obyvatel by se již nyní, nebo v blízké budoucnosti, měla stát prvořadým zájmem evropských a asijských zemí. O reformu si říkají sociální a zdravotní systémy, které by měly reagovat na nové potřeby společnosti. Taky bude nutná změna vzdělávacích systémů, kdy snižující se počet školáků například dovolí přeměnit školy v ústavy sociální péče. Bude třeba upravit podmínky pracovního trhu, který si zaslouží změny v délce pracovní doby, formě úvazků nebo možnosti práce z domova ve prospěch seniorů a samozřejmě – rozhodně ne v poslední řadě – investice do moderních technologií, které v budoucnu dokážou kompenzovat výpadky na pracovních trhu.